Quo vadis, Aida?

„VÍTE, CO SE TAM VENKU DĚJE?“ … „NEKOMPLIKUJTE TO JEŠTĚ VÍC. DĚLÁM MAXIMUM V RÁMCI SVÝCH KOMPETENCÍ…“ ///    Srebrenica 1995 – další důkaz neschopnosti OSN. Téměř dokumentárně natočený válečný drama předvádí deprimujícím způsobem kousíček z historie lidstva. Tady je celkem jedno, jestli jste Srb, Bosňák nebo Chorvat. Boj zoufalý matky o přežití její rodiny, přestože je pod ochranou OSN – na tohle by ti páprdové z New Yorku a Nizozemska neměli nikdy zapomenout       ///  NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle historie. 2.) Jsem hrdej voják UNPROFOR (a navíc Holanďan).   /// Thx za titule „desade“.     /// PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ** (10.10.2021)

Věrná filmová rekonstrukce zvěrstva, které otřáslo dějinami poslední dekády minulého století a zas a jednou mě utvrzuje v tom, jak je bezpečné žít v prozápadním ateistickém světě. Za většinu velkých válečných konfliktů může napříč historií náboženství, dokud ale budou existovat přesvědčení, že Bůh nás ochrání, budou přetrvávat i potřeby páchání takových hrůz jako těch, co se odehrály v polovině 90. let v bosenské Srebrenici. (25.11.2021)

Viděno v rámci LUX AWARDS 2022 v kině Lucerna. Neskutečně silný a umně natočený příběh. Na následnou debatu o současné situaci v Evropě jsem již nebyla schopná zůstat. Nemám slov, snad jen: válka je zmrd, a to v jakékoliv podobě, jakékoliv době. A už je na čase, abychom Homo sapiens konečně přejmenovali, protože už jsme se jako lidstvo neskutečně zvrhli v něco, kde rozum je přítomen čím dál míň :-( (08.04.2022)

Ten konec, i s přihlédnutím k tomu, že je to relativně nedávná historie, je naprosto zdrcující. Je to završení i tak mrazivého a napínavého snímku, který je na všech frontách skvělé vyveden. Od castingu, kamery, až po scénář a hlavně herecké výkony. Ačkoliv film vyvolá spíše negativní emoce (tu hořkou pachuť v ústech po skončení pamatuji ještě teď), na základě jejich intenzity to beru jako důkaz výjimečnosti snímku. Doteď nevíme, jak to Aristoteles doopravdy myslel s tou katarzí u tragédií, ale mám pocit, že se i tak dostavila... (22.08.2021)

Každý jsme jen jakousi buňkou, polem s klesající intenzitou, mezikružím, v jehož středu jsme my sami, dalším okruhem jsou naši příbuzní, dalším prátelé a známí, a dalším a třeba vlastní etnikum. Pro ostatní lidi máme už sotva nějký pojem v tmto smyslu. To, co se u každého mění a je tak jiné, jsou napětí a odstředné a dostředné síly mezi jednotlivými mezikružími, které se mohou v určitých situacích až zapouzdřit. Dejme tomu, že Aida nakonec tyto kruhy prolomila a splynula s "dětmi svého národa". Možná to ale byla jen ta jedna jediná Aida. Co ostatní Aidy? - Všichni moji oblíbení uživatelé dali ****, možná vzhledem k 20% nejistotě, která je zřejmě historická. (21.11.2022)