Reklama

Reklama

Nákupčí peří

  • Jugoslávie Skupljači perja (více)

Obsahy(1)

Jugoslávský barevný film Nákupčí peří režiséra Aleksandra Petroviče je nesporně nejvýznamnějším činem a mezinárodně nejúspěšnějším dílem jugoslávské kinematografie posledních let. Vypráví baladický milostný příběh z jugoslávské Vojvodiny, z kraje, v němž žije pohromadě zcela nezvyklá směsice národností. Vedle Srbů, Slovinců, Rumunů a Maďarů je zde i velké množství Cikánů. A právě ti jsou hrdiny Petrovičova filmu. Jejich primitivní způsob života, v němž se melancholická romantičnost podivně snoubí s drsností všedních životních situací a projevů, dává barvitý podklad filmového díla, ve své sugestivnosti patrně neopakovatelného. Pro tyto kvality získal film Nákupčí peří Velkou speciální cenu (Grand Prix Spécial) a Cenu mezinárodní filmové kritiky na MFF v Cannes 1967. Na XIV. Festivalu jugoslávských filmů v PULE 1967 získal film Velkou zlatou Arénu, jeho režisér Zlatou Arénu, herec Baťa Živojinovič Zlatou Arénu za herecký výkon ještě v dalších dvou filmech, herec Bekim Fehmiu Stříbrnou Arénu, Tomislav Pinter získal za kameru Cenu za nejlepší fotografii. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (28)

whitas 

všechny recenze uživatele

Bora je agresivní typ, ve filmu zmlátí obě své ženy, načež zavraždí svého konkurenta Mirtu. Přesto se v tomto člověku najde místo i pro lásku. Chudý, bahnitý a jednotvárný kraj dokresluje sugestivní kamera, která ladí záběry do šedožluta. Ve filmu hraje spousta neherců, které doplňují zkušené osobnosti, jako Bata Živojinovič (Mirta) či Bekim Fehmiu (Bora), podávající životní výkon. ()

garmon 

všechny recenze uživatele

Překvapivě technicky nedokonalý (skript!!!) film, značně iritující a ...realistický. Žádné barevné ...jdou do nebe anebo tak něco se tu nekoná. Ani Růžové sny nejsou dost festovní. Tohle je opravdu bída uprostřed rozbahněné Vojvodiny v zimě a jí se přizpůsobivší nepřizpůsobiví. Skvělý Fehmiu; Belmondo by si s ním nezadal. ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Nepochopil jsem, co je na tomto filmu sugestivního, i romance jako označení vztahu 2 hlavních protagonistů mi přijde jako docela silné slovo (nehledě na to, že sympatie k hlavním hrdinům byly v mém případě na nule) . Až na pár zajímavých scén (jako třeba souboje na nože) mě mnohokrát přepadla nuda, což u stopáže trvající cca hodinu a půl rozhodně není v pořádku a určité zklamání z očekávání vzhledem k pověsti snímku se zde také podepsalo, takže pouze 2*. ()

giblma 

všechny recenze uživatele

Náhled do nitra cikánské komunity působí zpočátku bezstarostně a nevinně, později ale zpoza grotesknost postav a situací vystupují stále výraznější sociálně kritické prvky. Obchodování s čímkoliv, hazard, zastavování majeku, nestřídmé pití a agresivita. Pomoc je zaštítěna vlastním prospěchem a i ta ústřední láska se zdá být pouze jednostranná. Petrovič neromantizuje, přesto dští z reality zabláceného venkova s houfy bělostných hus specifická poetika. ()

ORIN 

všechny recenze uživatele

Prozatím to nejlepší, co jsem měl možnost z jugoslávské kinematografie zhlédnout. Nákupčí peří přináší syrový, naturalistický a ničím nepřikrášlený pohled na život cikánské komunity v místech, kde se doslova zastavil čas. Podmínky, ve kterých cikáni přebývají, jsou často velmi primitivní. Krutě realistický vhled na vzájemné vztahy a konfrontace mezi obyvateli malé vesničky je oproštěn idealizování či moralizování, zobrazené ale nevyvolává v divákovi pocit pochopení nebo snad lítosti. Autenticitu ještě více posiluje fakt, že Petrović většinu rolí svěřil nehercům. Snímek mi často připomínal (zřejmě díky práci s neherci) některá díla české nové vlny a pozdního italského neorealismu. Aleksandar Petrović (režisér i scénárista) se svým filmem sklízel úspěchy snad na všech frontách. Příliš často se nestává, aby film s tak silně uměleckými rysy získal přízeň současně u kritiků i diváků, leč Nákupčímu peří se to dokonale podařilo a svou pouť zakončil Oscarovou nominací, zlatou sošku si ale nakonec odnesly Ostře sledované vlaky. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (2)

  • Členové Jugoslávské sekce Akademie filmového umění a věd film v roce 1996 zvolili druhým nejlepším srbským filmem za období 1947-1995. (džanik)

Reklama

Reklama