Moje učitelka chobotnice

,,Chobotnice je vlastně slimák, který v průběhu evoluce přišel o ulitu''. O chobotnicích jsem viděl nejeden dokument, taže samozřejmě vím o jak úžasného tvora se jedná. Byly to zejména geniální dokumenty BBC, kde dávali vědci chobotnicím k řešení různé rébusy a všelijak je zkoušeli. Jednalo se třeba o to jak by se měla bludištěm dostat k pamlsku (krabovi), přičemž si musela odšoupnout dvířka, nebo o to jak malým prostorem se protáhne případně zkoušky dokonalosti změn jejího maskování nad čímž zůstával rozum stát. Vždy se však jednalo o tvora divokého, odloveného a někam laboratorně umístěného. Nprosto zde chyběla jakákoliv přímá interkakce s člověkem. Každý, kdo zažil nějaký blízký kontakt se zvířetem a teď nemyslím okamžik kdy mu žralok ukousl nohu nebo si ho napadl divočák či medvěd...:-).. Každý jistě nad tím prvním kontaktem žasl. Mohla to být třeba malinkatá paví očka v akvárku, která při odklopení krmící desky krytu akvária spěchala k hladině dobře vědouc, že bude jídlo, které přinesl ten velký tvor tam ze světa za sklem. Mohla to být malá roztomilá andulka co poprvé přistála na ruce a z blízka si prohlížela toho tvora co na ní mluví a píská skrze mříže klece, mohla to být kočka, samostatný nezávislý tvor, který se najednou rozhodl s vrněním skočit na klín a nechat se hladit.. Mohl to být pes, který po opuštění člověkem znovu s němou důvěrou složí hlavu do klína novému páníčkovi... Všechny tyhle první kontakty jsou nezapomenutelné. Opravdu se při nich něco děje a to jsou kontakty se zvířaty domácími, zvířaty co jsou na lidi zvyklá. Nedivím se tedy ohromení hrdiny filmu... Četl jsem spousty knih o kontaktech lidí s divokými zvířaty... Vzpomeňme Cousteaua, George Adamsona, Joy Adamsonovou, Dian Fosseyovou nebo třeba Johna Walshe... Ti všichni zažili úžasné okmžiky s divokými zvířaty, které je naždy poznamenaly. Proto bych byl trochu smířlivější k jisté sentimentálnosti v tomto filmu. Pokud hrdina jak sám říká neměl dříve ke zvířatům nějaký extra vřelý vztah, věřím, že toto setkání mohlo zcela změnit jeho já, protože zvířata to opravdu dovedou. Já je mám moc rád a jsem velmi obezřetný u lidí, kteří je nesnáší. Neodsuzuji je, ale vnitřně cítím, že jsou o něco zcela zásadního ochuzeni. Když se chobotnice poprvé dotkla ruky, ani jsem nedýchal. Byly to nádherné okamžiky spojení dvou různých světů. Toho divokého a toho člověčího, navíc světa suchozemského a vodního. Těžko říci co cítila chobotnice... Mohla se jí líbit hebkost kůže, mohla vnímat teplo nebo dokonce tlukot srdce... I já jsem se zařekl, že chobotnice už jíst nikdy nebudu. Jsou to skutečně neuvěřitelná stvoření... Opravdoví mimozemšťané. Film byl nádherný. Ty chaluhové lesy, záběry z dronu z výšky na oceán... Nádhera. Znovu se skláním před krásou a velikostí matky přírody! Tohle je bez debaty za 5 přísavek! * * * * * (05.07.2021)

Emotivní, stručný a barvitý náhled do života jedné chobotnice a mořského badatele, kteří se vzájemně sblíží a vytvoří si vztah, jaký se ještě nikdy nikomu před ním nepodařilo. Obrovskou škodu vidím v tom, že nám tvůrci nedopřáli na úvod nějakou rychlou obecnou pětiminutovku o chobotnicích, abychom zhruba věděli, co od nich čekat a nějaké základní charakteristiky, ale jinak jde bez debat o bezkonkurenční snímek v rámci podvodního (sub)žánru a já teda tleskám. Dokonalá a precizní práce takhle vybalancovat divácky poutavou podívanou a dokumentární zachycení vztahu člověka a chobotnice, ještě k tomu to položit do koukatelného 80minutového formátu se záběry, u kterých nemám tušení, jak je mohli zachytit, jelikož jsou zkrátka dechberoucí a naprosto šílené. Dozvíme se o fungování ekosystému "na dně", o zvycích hlavního tvora, jeho způsobu lovu, maskování před predátory i postupném navazování kontaktu s člověkem a ze všeho nejvíce mě odrovnala kamufláž, kdy na své přísavky nabalila mrtvé korýše a korály a udělala ze sebe maskovaný kámen. Podobný žánr cíleně nevyhledávám, ale tohle mě dostalo a jsem rád, že jsem měl možnost vidět podmořský klenot jako je tento. Breathtaking. (17.01.2023)

Pravděpodobně nejlepší dokument o přátelství člověka s juvenilní chobotnicí (Chobotnice z II. patra jsou jakožto fikce diskvalifikovány). Netušil jsem, že si dokáže osedlat žraloka, používat škebli jako bojový štít, ze srandy skotačit s hejnem ryb nebo se nechat pomazlit v náručí. Podle mě se s ním ale manželka kvůli ní rozvedla, protože s ní trávil víc času. Vhodné pro všechny od 6 do 666 let. (03.10.2020)

Slovem ÚŽASNÉ... Dokument přináší důkaz, že kamarádit mohou spolu všechny živé bytosti, chobotnice jsou prostě výjimečné, její převleky fascinovaly, může být, že i její tělo je maska. Poznání pravěkého oceánského lesa bylo vzrušujícím zážitkem  i díky formě nasnímání a průvodnímu komentáři autora. Oscar zaslouženě. (31.05.2021)

Křehký a zcela unikátní dokument o nenadálém přátelství zvědavého hlavonožce a pracovně vyhořelého filmaře, jenž s ním při každodenním potápění strávil většinu jeho života. Originální, emotivní a místy i napínavé propojení světa lidí se světem zvířat, nacházející sjednocující paralely v životech obou protagonistů a nenuceně vybízející k porozumění přírodě ze zcela jiného úhlu pohledu. (04.01.2021)