Režie:
Ondřej TrojanKamera:
Asen ŠopovHudba:
Jiří KřivkaHrají:
Václav Chalupa, Ulrika Kotajná, Ladislav Brothánek, Jan Procházka, Radek Říha, Jiří Strach, Jitka Andělová, Aňa Geislerová, Martin Janouš (více)Obsahy(1)
Ještě ani ne osmnáctiletý Ondra přijede se svým kamarádem Markem na pionýrský tábor. Ondra si slibuje, že právě tady přijde konečně o své panictví. Marek se tam vloni seznámil se svou zdravotnicí Vendulkou a to je důkaz, že pionýrský tábor je pro sexuální začátky tím pravým místem. Už seznámení s vedením tábora je pro Ondru velkým zážitkem. Tábor vede svérázný Bizon, který má k ruce několik vedoucích, zdravotnici Vendulku a táborovou uklízečku. A tak Ondra během následujících dvaceti dnů zažije šmírování ve sprchách, sundávání vlajky ze stožáru, zapalování ohně či táborovou diskotéku. Marek po hádce s Vendulkou z tábora odjede, a tak má Ondra volné pole působnosti. Tou pravou, která by ho mohla připravit o panictví, je právě Vendulka. Jenže o ni stojí i jiní, a tak má Ondra co dělat, aby se prosadil. Jeho situaci komplikuje i dívka Lucie, která se právě do něj beznadějně zamilovala... (TV Nova)
(více)Recenze (317)
Pionýrské tábory jsem ani historicky zažít nemohl, ale vatrínám, věšení vlajek a večerníkám ani společným sprchám jsem ani tak nikdy nepropadl. Tím pádem mě zkarikaturování a zesměšnění některých klasických táborových prvků občas určitě pobavilo, a veřím, že ten kdo pamatuje ještě Pionýry se bude bavit ještě lépe. Jde o celkem zábavou hříčku, ovlivněnou a zpracovanou hodně stylizovanou poetikou a la Divadlo Sklep. Pokud si zvyknete na velmi svéraznou formu, tak se se sem tam určitě pobavíte. Navíc tady začali čtyři důležití tvůrci budoucí porevoluční české kinematografie (Jarchovský, Hřebejk, Trojan, Geislerová.)Ale skoro dvě hodiny stylizovanou skečů tábora s (povětšinou) neherci s přehlídkou karikaturou bez hutnější dějové línie na mě byly trochu moc. Některá místa trochu působily jako nudná vata, která se vypaří rychle nebo jsou jenom obměnou předtím viděného. ()
Příšerný postsynchron, a ne vždy je patrné jestli jsou výkony stylizované nebo špatně zahrané... Ale vizuálně je to nádhera (kompozičně, barevně + věrohodná prostředí jsou využita na maximum) a celé to má velmi příjemnou atmosféru podivnosti předrevolučních dob. A k tomu nemalou měrou přispívají i krásné koláže Davida Vávry. ()
U tohoto filmu se vzdy s chuti zasmeji. Na nejakou vtipnou hlasku si sice musime sem tam pockat, ale vyplati se to. Vedouci tabora pusobi az groteskne. Vyborne postavy jsou Bob, Bizon a uklizecka, nekdy maji neherci filmu fakt co dat. Zajimave je se podivat i na mladickou Geislerovou nebo Jiriho Stracha. Tento film mam rad, i kdyz se nejedna o zadne velke umeni. ()
Na pionýrskym táboře jsem nikdy nebyl a vidim, že jsem o hodně přišel. Tenhle film je tak strašně stupidní, že je až skvělej. Bob, Saďour, Bizon a další vám prostě nakopou prdel! Jeden z mála porevolučních českejch filmů, kterej stojí za vidění. A představitel Boba (jakýsi Radek Říha), kterej má dost brutální problémy s vyslovovánim sykavek, je naprosto dokonalej. Koukej přinýst něco pořádnýho. - A co kouzelný slovíčko? - ŠVIHEJ!!! Opravdu by mě zajímalo, kde je tomuhle týpkovi konec. P.S. A ta hra je opravdu výborná :-) ()
"Až přijde mor, budu tu ještě... až přijde chorela, budu tu ještě... až přijdou kobylky, co všechno sežerou, budu tu ještě... jsem totiž dřevěný kašpárek Matěje Kopeckého a všechny vás, milé děti, přežiju CHA CHA CHA CHA CHÁ!" - naprosto neprávem opomíjený kult naší rané postkomunistické filmové tvorby ()
Galerie (3)
Photo © Filmové studio Barrandov
Zajímavosti (13)
- Při vystupování z auta na začátku filmu má Ondra (Václav Chalupa) dlouhé kalhoty, poté ve scéně, kdy prochází vchodem tábora, má kraťasy a vzápětí - když vchází do budovy vrátnice - zase dlouhé. (ABLABLABLA)
- Hra „flaška” děti natolik zaujala, že když se točily scény s dospělými (bez dětí), chodily ji tajně hrát. Režisér Ondřej Trojan prohlásil, že děti strávily více času hraním flašky, než-li před kamerou. (houdek442)
- Pějme píseň dohola mělo původně být drama z reálného socialismu, ale Sametová revoluce, jež proběhla během příprav, přinutila režiséra Ondřeje Trojana záměr přehodnotit. Jan Hřebejk a Petr Jarchovský, kteří začali psát scénář na Silvestra 1989, nakonec udělali z Pějme píseň dohola komedii s občasným rýpáním do právě skončené socialistické éry. (Šéfik)
Reklama