So weit die Füße tragen
Biele peklo
As Far as My Feet Will Carry Me
As Far as My Feet Will Carry Me
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském Svazu odsouzen na 25 let nucených prací v Gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell s mnoha dalšími německými zajatci je transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do Gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do Gulagu je konfrontován se zástupcem velitele Gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů. (retrix)
(více)Videa (1)
Recenze (336)
Neuvěřitelný snímek, neuvěřitelný příběh, že se to opravdu stalo, že mohl někdo ujít a vydržet kalvárii po ruské Sibiři těch 14.ooo km pěšky domů do Německa !! Ano, Rusové byli na německé zajatce krutí. Věděli proč. Msta byla strašná, za příkoří, které jim německý vetřelec způsobil. Bohužel, odnesli to i slušní vojáci, kteří se (třeba) ničeho nelidského nedopustili. Jenže je to vždycky tak, když se kácí les, lítají třísky. Vynikající film, mám ho na DVD a už jsem ho viděla 3x. Stále nacházím něco nového, co mi předtím uniklo a stále mi tečou slzy, protože si (asi) dovedu představit tu hrůzu, kterou německý inženýr prodělal, než se dostal domů. ()
....ťažký film - pre mňa -komu držať palce ? tomu nemeckému dôstojníkovi čo bojoval za fašistické Nemecko? alebo viťazom- predstaviteľom Sovietskej moci - dozorcom v gulagu? ťažká otázka ...podľa mňa :mali ostať všetci zajatci tam ,kde obete z obci Lidice,Ležáky,Kľak,Ostrý Grúň ...aj oni mali rodiny - fakt sorry ,ale nebudem fandiť wehrmachtu . ()
Po dlouhém čase opět jeden německý snímek, který by se dal zařadit mezi "ty lepší". Prohraná válka, transport na Sibiř na nucené práce a utrpení v mrazech cestou vlakem na Dálný východ. To jsou skutečnosti, které nasměřovaly německého nadporučíka Forella do "ruského pekla". Spolu s ním prožíváme nelidské týrání ruskými vězniteli, a přesto, že se jedná o německého vojáka, který podrobil i náš národ, držíme mu palce na jeho cestě ke svobodě. Bohužel s blížícím se koncem ztrácí příběh na důvěryhodnosti, jak už níže poznamenala Kleopatra. Ale buďme shovívaví a nechme se unést bezesporu napínavým příběhem, údajně snad podle skutečnosti. ()
Tenhle film bohužel nemůžu brát vážně ani po notné dávce legálních drog. To první a poslední chvályhodné na tomhle kousku je snaha zachytit jednu poměrně zajímavou historickou epizodu. Avšak zbytek nemohli tvůrci ani v nejmenším myslet vážně?! Herci notně ochotnicky přehrávají už tak hloupoučký scénář, který obsahuje všechna možná klišé z válečných filmů, což nepochopil ani netalentovaný režisér se značné naivním rukopisem. Jeho styl je až nechutně doslovný, povrchní a pozérský. Celé toto utrpení dokresluje otravná hudba oplývající s brilantní schopností lézt na nervy již po první polovině filmu. Tenhle pokus byl opravdovým výstřelem do prázdna. Pro příště bych snad všem zúčastněným poradil, aby si při natáčení jejich dalšího kousku konečně uvědomili žánr filmu a nevyrobili další nechtěnou parodii na snímek samotný. ()
Slušné zfilmování neuvěřitelného příběhu o člověku, který po útěku z gulagu putuval za svoji rodinou tři roky a ušel přes 14 000 kilometrů. Nechce se ani věřit, že příběh je podle skutečné události i když samozřejmě filmaři udělají své a místy je film trochu přitažený za vlasy. Po dlouhé době jsem viděl pěkný německý film, kde hlavní představitel předvádí hodně dobrý výkon a u kterého budete fandit do posledního okamžiku. Moc nechybí a mohlo to být i pět hvězdiček..... ()
Galerie (43)
Zajímavosti (16)
- Natáčanie začalo 4. februára 2000 a skončilo 14. januára 2001. (MikaelSVK)
- Když hlavní hrdina chce vystřelit po tuleňovi, tak v jednom záběru natáhne pistoli Tokarev, která je čistá. V následujícím záběru je však celá od sněhu. (Marsu88)
- Dozorci v lágru používají samopaly typu PPŠ-41 Špagin a PPS-43. (Octopus6.1)
Reklama