Bota jménem Melichar

Čekal jsem něco ve stylu Slunce, boty, panely, kde v rytmu diska znějí Holky z naší školky. To první tam sice není, zato toho druhého tam je bohužel až až, místy film připomíná lobotomii Vágnerem, Hložkem a Kotvaldem. Jenomže to by bylo jako hodnocení velmi nefér, film je pohodová a tak nějak lidská podívaná, kde se dějí drobné neplechy a samozřejmě nakonec vše dobře dopadne. Musí se nechat, že Troška umí, jakkoliv podivně to zní, přirozený dialog. Díky tomu film není zdaleka tak křečovitý, jako některé další dobové filmy pro mladé. Jako odstrašující srovnání lze uvézt například Vlčí boudu. Hlavní hrdinové jsou správní rošťáci se srdcem na pravém místě. Určitě jeden z nejlepších Troškových filmů, který ale snese srovnání i s kouskama mimo jeho tvorbu. :) Zatím za tři, terapie Vágnerem mě trochu ubíjela, ale kdo ví? Třeba to příště bude za 4*. jé, jé, jé, kdepak ty fajn holky jsou..:) (19.02.2014)

Uječený fakani ve filmu, kterej natočil Zdeněk Troška a naprosto ultimátní soundtrack k němu dodalo nechvalně známý duo Pochvald feat. Vložek. Má vůbec smysl se na tohle dílo podívat? No překvapivě to nebyla zase až taková sračka, jakou jsem očekával. Já jsem sice do školy chodil přecejenom o pár let později, ale některý ty věci jsem zažíval taky - buzerace s přezouvánim, neustálý naprosto nepochopitelný přesuny z jednoho konce areálu školy na druhej a učitelka fyziky ta snad byla naklonovaná, protože naprosto stejnou učitelku včetně těch hlášek (Já mám času dost...) jsem na ZŠ taky zažil. Film je sice dost o hovně, ale nějaký ty nostalgický vzpomínky to ve mně vyvolalo a vzhledem k tomu, že bez titulků to trvá cca 1 hodinu, tak se to dá přežít. Pokud by se z filmu vyházeli ty protivný prvňáci "Já to na tebeeee žeknu soušce učitelcééééé, bééééééé." a každý 3 minuty by tam nehrála písnička Holky z naší školky, bylo by to ještě o něco lepší. Ale i tak je to zřejmě nejlepší (nebo spíš nejmíň hroznej) film, kterej Troška natočil. (13.11.2011)

Jeden z nejlepších českých filmů ze školního prostředí. Člověk by ani neřekl, že to natočil Troška a před sametem. Na minulou éru odkazují okatě a uchatě jen hudba, móda, soudružky, kaštany a hláška "co už je reálnějšího než tkadlena". Jedno fakt puntičkářské rýpnutíčko. Několikrát se různé postavy ptají, kde je zrovna ta a ta třída a okamžitě se jim dostane téměř přesné odpovědi. Já nevím, ale když jsem chodil do školy, neměl jsem páru kde, kdo a co zrovna teď má. (20.11.2016)

Soudruzi hodnotící ze záplavy soudružek učitelek a soudruhů ředitelů za zády se soudruhy školníky se skrývá celkem dobrá komedie pro menší diváky, která staví nejen na atraktivním školním prostředí (což je samo o sobě zvláštní že se na to dobře kouká, ale do školy někdy aby jeřábem byl človíček dostrkán), ale taky na skvělých dětských hereckých výkonech. Pan Troška leckdy opravdu ví jak se humor dělá, ale občas to jaksi nedotáhne do konce. Což se ovšem, tady nestalo a za zvuků Hložka a Gotwalda, opravuji Kotvalda se z obrazovek televizorů hrne porce slušné zábavy, slušných komediálních situací a nenuceného, lidského humoru. Trochu váhám jestli tam vrazit dvě hvězdičky jenž dávám průměrným komediím, kterým lecky dost schází a nebo třemi hvězdičkami, jenž naopak dávám komediím co vypadají jako dobré, ale v porovnání s jinými celkem zaostávají. Nuže soudruzi, když se vrátíme do dětských let, do školních lavic, na nichž se vedle malovaného penálu z plastu usmívala svačina na vyšívaném ubrousku, tuhle komedii dokážeme lehce strávit. (17.07.2004)

Troška se toho filmu ujmul, protože nikdo jinej ho točit nechtěl. Však ani nenapsal scénář a možná právě proto se jedná o snesitelnou záležitost, která ovšem člověku v hlavě moc dlouho nezůstane a i těch 71 minut se zdá být dlouhých. 80.letá se tady projevují tím nejhorším způsobem. Petra Kotvalda si připomeneme Holkami z naší školky a pak nějakým pro mě neznámým (a ještě horším songem.) Fuj! No buďme rádi, že se to obešlo bez Míši Davida. (27.06.2019)