Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Školní komedie debutujícího režiséra Zdeňka Trošky s lehkou detektivní zápletkou. Malý Honzík sní o tom, že při správné strategii propadne zpátky do milované školky, zatímco jeho starší sestra Jolanka bolestně prožívá první dětskou lásku i nespravedlivé obvinění z krádeže luxusních bot. A tak začíná jedno velké pátrání po neznámém zloději obuvi a svršků ze školních šaten. (Magic Box)

(více)

Recenze (332)

nash. 

všechny recenze uživatele

V roce 1983 musela u Zdeňka Trošky proběhnout prudká infekce talentu (bohužel však byla v následujících letech bez následků vyléčena). Natočil nejen první "slunceseno", ale taky vydařeného Melichara. Úsměvnou dětskou pohodovku, plnou humoru těžícího z drobných všedních školních absurdit (přezouvání) a nostalgického vzpomínání na školní léta, kde je všechno přesně takové, jak si to někteří pamatujeme. Všemu dodává šťávu hlaškující suverén Radim v podání Davida Raucha (byla to jeho jediná filmová role) a debutující Martin Šotola jako Honzík. Mě navíc vždy potěší Eva Salzmannová jako Adamová, která mi velmi připomíná "soudružku učitelku", ke které jsem kdysi dávno zahořel nevinou dětskou láskou. ()

Olík 

všechny recenze uživatele

„Hofmanka, já padám!“ Rozhodně se neřadím do zástupu pseudointelektuálů, kteří vyráží do ulic s transparenty typu „už ani trošku Trošky“ nebo zděšeně vyhazují z okna televizní přijímače, když se TV Nova rozhodne podesáté v roce zopakovat sérii Slunce, seno a tak dále, ale ruku na srdce, nic lepšího než Botu jménem Melichar už Zdeněk Troška nezplodil a když si projedu jeho filmografii posledních deseti let, tak už asi ani nezplodí. Rodinná komedie, kterou můžete reprízovat v deset hodin dopoledne, kdy jsou před obrazovkou nastoupeni ti nejmenší, stejně tak jako v prime timu padesátiletému jeřábníkovy patří jistojistě do škatulky k filmům, jenž můžete vidět stokrát a vždycky vás popis Radima Dochleby, jak doma z pokoje do kuchyně chodí přes předsíň a ne přes náměstí, čímž si nenašlapou a neprší na ně, zaručeně shodí z gauče. Á propó, Radim Dochleba ztvárněný Davidem Rauchem (království a půl princezny tomu, kdo má prsty v jeho obsazení)……nevím, jestli mám litovat toho, že šlo o jeho osamocenou hereckou příležitost nebo si užívat jeho mladický koncert. A jim vyřčené hlášky a hlášky z úst jeho hereckých kolegů……ty dělají z „Boty“, co se týče této stránky, jeden z nejplodnějších tuzemských kousků, srovnatelný například se Sněženkami a machry. Pane Troško, princezny Janěnka a ze mlejna určitě patří k našim nekrásnějším pohádkám, bez vašich letních komedií si programový ředitelé už drahně let nedovedou představit své televize, ale Bota jménem Melichar byl vrchol a z vrcholu vede pouze jedna cesta………cesta dolů. ()

Reklama

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

První režijní počin Zdeňka Trošky a i na dnešní dobu naprostá pecka. Původní scénář měl prý problém s tehdejší schvalovací komisí, takže musel být změněn, ale i tak je vidět, že ne každé rozhodnutí takové komise bylo na škodu. Zadání bylo jasné. Ztvárnit základní školu a typické studentské radovánky napříč generacemi. To samozřejmě znamenalo od prvňáčků až po deváťáky. No, vlastně učitele nevyjímaje. Kdo z generace takzvaných Husákových dětí by si nepamatoval přísný učitelský sbor osmdesátých let, který je v tomto filmu vykreslen velmi reálně? A vlastně i výuka. Při tělesné výchově šplhání a skákání přes kozu, v hodinách pracovních činností zemědělské práce nebo zámečnictví pro chlapce a vaření pro dívky. Z řad prvňáčků za zmínku stojí zejména Martin Šotola, který už měl nějaké ty zkušenosti s filmem a kterého Zdeněk Troška obsadil i do svého další filmu. Je tady nezapomenutelný, stejně jako ve svých filmech Tomáš Holý. Film jako celek je svěží, úsměvný, plný života a elánu. Vedle klasických studentských filmů, jako je „Škola základ života“ (1938) a mnoho dalších, se nejen neztrácí, ale z nostalgického hlediska přímo září. ()

spacylemon 

všechny recenze uživatele

Tak tohle je moje libůstka, ve spojení s písničkami Péti Kotvalda a Standy Hložka, asi trochu úchylná. Každopádně jde o film, který si v televizi nikdy (a myslím skutečně nikdy!) nenechám ujít a k všeobecné starosti okolí o mé zdraví z něj při každé (ne)vhodné příležitosti cituju... "nosále, sosále" ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Troškův debut zavání talentem a smyslem pro nenápadné detaily. Jeho režie v podstatě povznesla banální příběh žáků a učitelského sboru ze základní školy pojednávající o prvních láskách, zklamáních, v neposlední řadě i o kradení bund ze šaten, na příjemně komediálně laděný film, který se dá vidět i po letech. Ti, co rádi vzpomínají na školní léta, si jistě přidají hvězdičky navíc. 50% ()

Galerie (26)

Zajímavosti (15)

  • Film získal celkem 19 ocenění, doma i ve světě. (M.B)
  • Při jedné vyučovací hodině učitelka Adamová (Eva Matejčková) cituje: "Stal by se jednou snad divoucí div", což je verš z básně Fráni Šrámka "Kdybych byl pastevcem koní." (orkadimenza)

Reklama

Reklama