Bota jménem Melichar

Ach ty časy...:) Jak příjemně se kouká na film ze školního prostředí ze socialictických dob. Když to vidim, tak si hned vybavim kapsáře, sáčky na přezůvky, společný šatny, jednotnej trikot na tělák a pohodovej život. Hned bych to vrátila. Stejně tak pohodovej je tenhle film. Děj je naprosto jednoduchej a jasnej..všichni už od začátku víme, jak všechno skončí..ale stejně nás baví vracet se do základních škol a vyvádět lumpárny nebo jít k deváťákům a být nervózní kvůli svýmu dokonalýmu idolovi:) Asi nejlepší Troškův film (teda aspoň z toho, co jsem viděla). A mimochodem..ftipná přezdívka "žolík":) (03.08.2008)

Pro každého znamená začátek školního roku něco jiného - pro malého Honzíka jde o radikální životní změnu, zatímco pro dospívající Jolanku už jen znovu začínající otravu s učiteli. Ale to ještě netuší, že právě tento školní rok bude něčím vyjímečný ... I když se na film podepsal zub času, tak jsem si zavzpomínal na knížku, kterou jsem před mnoha a mnoha lety nesčítelněkrát četl. Zdeněk Troška (ano, film opravdu natočil Zdeněk Troška - taky jsem na to nevěřícně koukal) převedl knihu docela věrně, včetně vykreslení jednotlivých postav. Docela by mě zajímalo, kam se dětší herci poděli - hlavně představitel Honzíka - Martin Šotola... (29.08.2009)

Fíha, moja prvá štvorka pre Trošku. Povedzme si úprimne opäť to nie je nejaké veľdielo ale tentokrát aspoň neonanuje na starých ľuďoch. I keď zrejme tá babka kradoška bola pre neho zásadným bodom pre jeho budúcu tvorbu. Je to pohoda, nikoho to neurazí a človek sa pri tom občas aj zasmeje. Milujem to "húááhuááá huááá" z deviatej triedy a vlastne hlavne pre to rehotanie dávam aj štvorku. (21.04.2014)

„Hofmanka, já padám!“ Rozhodně se neřadím do zástupu pseudointelektuálů, kteří vyráží do ulic s transparenty typu „už ani trošku Trošky“ nebo zděšeně vyhazují z okna televizní přijímače, když se TV Nova rozhodne podesáté v roce zopakovat sérii Slunce, seno a tak dále, ale ruku na srdce, nic lepšího než Botu jménem Melichar už Zdeněk Troška nezplodil a když si projedu jeho filmografii posledních deseti let, tak už asi ani nezplodí. Rodinná komedie, kterou můžete reprízovat v deset hodin dopoledne, kdy jsou před obrazovkou nastoupeni ti nejmenší, stejně tak jako v prime timu padesátiletému jeřábníkovy patří jistojistě do škatulky k filmům, jenž můžete vidět stokrát a vždycky vás popis Radima Dochleby, jak doma z pokoje do kuchyně chodí přes předsíň a ne přes náměstí, čímž si nenašlapou a neprší na ně, zaručeně shodí z gauče. Á propó, Radim Dochleba ztvárněný Davidem Rauchem (království a půl princezny tomu, kdo má prsty v jeho obsazení)……nevím, jestli mám litovat toho, že šlo o jeho osamocenou hereckou příležitost nebo si užívat jeho mladický koncert. A jim vyřčené hlášky a hlášky z úst jeho hereckých kolegů……ty dělají z „Boty“, co se týče této stránky, jeden z nejplodnějších tuzemských kousků, srovnatelný například se Sněženkami a machry. Pane Troško, princezny Janěnka a ze mlejna určitě patří k našim nekrásnějším pohádkám, bez vašich letních komedií si programový ředitelé už drahně let nedovedou představit své televize, ale Bota jménem Melichar byl vrchol a z vrcholu vede pouze jedna cesta………cesta dolů. (07.05.2013)

Pěkný film pro děti, u kterého se ale pobaví i dospělí. Milá záležitost, lepší průměr. V rámci Troškovy tvorby patří jednoznačně do TOP 5 (Slunce, seno a pár facek, Slunce, seno, erotika, Melichar, Poklad hraběte Chamaré a Jasněnka). Opravdu Z. Troška točil slušné filmy opravdu jen za minulého režimu (s výjimkou Slunce, seno, erotika). (15.01.2011)