Poklad hraběte Chamaré

Děj příběhu se odehrává v českých zemích v době, kdy začínající osvícenství a jeho myšlenky jen pomalu a ztěžka nachází cestu na odlehlejší venkovská panství i k jejich obyvatelstvu. Tam spíš ještě přežívá všudypřítomná dusivá atmosféra odeznívajícího baroka, rekatolizace a protireformace. Ztělesněním této staré epochy je pan abbé (vynikající Eduard Cupák), bývalý jezuita "koniášovského typu". Jeho protikladem je doktor Kamenický (P.Svoboda) - nový lékař, jehož příjezd na panství je jakousi předzvěstí nástupu nové, osvícenské éry (např. pomáhá luteránské rodině - děj je zasazen do doby v "předvečer" vydání císařských patentů o náboženské toleranci a zrušení nevolnictví). Hrabě (P.Pípal) se více než o své panství zajímá o mladou schovanku, komtesu Renátu (P.Havlíčková) a hlavně o hledání pokladu, ukrytého podle pověsti v rozvalinách hradu. Nejvýraznější postavou filmu je hraběnka Chamaré (naprosto brilantně a dokonale ztvárněná Blankou Bohdanovou), jejíž nešťastný až tragický životní osud od dětství zdravotně postižené, teď již stárnoucí ženy, je příběhem propastné lidské samoty, zklamání a neporozumění. Film natočil podle historického románu Aloise Jiráska Poklad režisér Zdeněk Troška. V úvodní scéně filmu se mu podařilo sugestivně vystihnout Jiráskův pohled na baroko jako na dobu temna. (04.11.2009)

Hořící kostel, fanatický kněz, čarodějnice, pekelná jáma a nazí hříšníci srážení do ní Ďáblovými pomocnicemi. Skvostná scéna jako z gotického románu nezklame ani po letech. Herecký koncert Blanky Bohdanové snímané pro změnu šerosvitnou kamerou připomínající dobu baroka. Osvícenské nálady a postoje začínají pomalu prosakovat i na český venkov, kde ale nejsou vítány. Eduard Cupák po Kladivu na čarodějnice znovu v roli církevního hodnostáře, nyní však zatrpklého, nesnášenlivého, nenávistného. V 80. letech působil snímek naprosto překvapivě, divák i věděl, koho si aktuálně kam dosadit. Čas kvality snímku prověřil. Viděno 5x a znovu jsem spokojený. (14.11.2020)

Jednoznačně nejlepší film Zdeňka Trošky! Vždy jsem tvrdil, že je to dobrý režisér, který pod dohledem dobrých dramaturgů a s dobrou látkou dokáže natočit filmový skvost a tento film je toho nezvratným důkazem. Skvělé vedení herců, skvostná kamera i výprava a v neposlední řadě vynikající režie. Jeden z nejlepších přepisů díla Aloise Jiráska na filmové plátno. Děkuji, pane režisére. (14.01.2013)

Rozhodně zajímavý fim, sice žánrově trošku rozhozený do všech stran, ale kostra příběhu je jasná. Zaostřeno na člověka. Samota, utrpení, sevření neměnností doby, touha uniknout versus vyčpělá ale silná ruka víry, tradice a stereotypu. Souboj dvou přístupů, souboj mládí a stáří. Troškův film i přes některé zbytečně přehnané scény vůbec nezatracuji. Blanka Bohdanová dokazuje své velké herectví každou vteřinu filmu a dogmatický Cupák je dosti hnusný, abychom ho nesnášeli. Mladý doktor přinese svěží vítr z Vídně, ale stojí proti davu úplně sám....80% (11.03.2013)

Nemám rád takovou tu podivnou kameru z 80. let s přeexponovanými okny, nemám rád Blanku Bohdanovou, ale přesto jsem se na to dokázal dívat. A to hlavně kvůli Eduardu Cupákovi a té "sympatické" paní mamince. Atmosféra podle mě moc dobře navozená není, ty pseudoumělecké záběry jsou nefunkční a vedlejší herci marní. Mnohem větší funkčností disponuje scénář, takže ve výsledku zajímavý zážitek, ale znovu se na to dívat rozhodně nechci... (06.10.2016)