Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V jihočeské vísce, uprostřed stříbrných rybníků a tmavých lesů, žije pohledný mládenec Jindřich, který se jednoho dne vydá do světa s pevným rozhodnutím vysvobodit zakletou princeznu. Na své cestě se dostane do strašidelného mlýna, kde žije se svým otcem, mlynářem, krásná Eliška. Mládenec se Elišce líbí, namluví mu proto, že v rybníce je zakletá princezna a on ve mlýně zůstává jako pomocník. To se nelíbí místnímu čertovi a vodníkovi, kteří si na mlynářovu dceru myslí. Snaží se, seč jim sily stačí, pomocí intrik a kouzel mládence ze mlýna vypudit. Ve mlýně se objevuje třetí ženich: starý, bohatý Knížepán, a protože Eliška všechny nápadníky odmítá, mlynář se rozzlobí. Urči lhůtu: buď si do úplňku ženicha sama vybere, nebo ji dostane ten, co si první o ruku řekne. Nastává boj mezi ženichy... (Bontonfilm)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (625)

mzss1 

všechny recenze uživatele

Sice na rok 1994 připadla tato pohádka (starší jsou nejlepší rozhodně). Ale docela se to vyvedlo. Je to takové obyčejné, bez větších nápadů a hlavně pohádková atmosféra chybí. Ale vtipných a nostalgických scén je zde dost. I pár písniček potěší, takže je to taková lehce nadprůměrná pohádka. Hodnotím na 64% = *** ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Nenáročná a poměrně příjemná pohádka o nalezení štěstí, to je lásky, kterou často nevidíme, i když ji máme přímo před sebou. Vesnický mládenec Jindřich (Radek Valenta) sní o princezně, kterou by hrdinně zachránil ze spárů zlé moci. Až padne do oka mladé dcerky mlynáře Elišky (půvabná Andrea Černá), která dělá všechno proto, aby si jí Jindřich všimnul. A po menších a větších peripetiích se vše podaří a slaví se svatba. Z dalších rolí: neposedný čertík (Yvetta Blanarovičová), škodolibě provádějící lotroviny na potkání, vodník z rybníka (Jakub Zindulka), milující buchty, čarodějnice (Lucie Bílá), lovící čerta do partnerství, mlynář a otec Elišky (Alois Švehlík), vybírající pro dceru z trojice netradičních ženichů, samolibý knížepán (dobrý Oto Ševčík), mlsný po Elišce, jeho sluha Žán (Ladislav Županič), oddaný a všehoschopný, Jindřichovi rodiče (Jindřiška Kudrnová a Miloslav Mejzlík), Anička (půvabná Jana Páleníčková) a Baruška (půvabná Šárka Blažková), uhánějící Jindřicha, a doprovází příjemný hlas vypravěče (Eduard Cupák). Pohádka je to jednoduchá a nenáročná, ale nechybí vtip a půvab české krajiny. Příjemně strávený čas. ()

Reklama

kingik 

všechny recenze uživatele

Návrat k tradičním českým pohádkám s čertem, vodníkem a mlýnem by mohl vyjít, kdyby se ho ujal někdo méně podbízivý a také mající soudnost. Troška tímhle nedisponuje, ale za to má elán každé druhé léto poslat do kin něco s českou letní atmosférou, něco pokud možno hodně blbého, a pro mě nezáživného. K téhle pohádce jsem si za celou dobu nebyl schopen najít vztah nebo nějakou cestu. Chaotičnost, některé scény s blábolivým čertíkem (ženská dělající bezpohlavního čerta, to je zase další debilita), ryzí improvizace prodloužená zahálením střihačových nůžek a nějaký souvislý děj se proměnil v trapárnu, na boj Knížepána s mládencem o nějakou mlynářskou holku s pěknou výpravou a kostýmy. Pro mě tedy hovadina, která je tak jednoduchá a přizpůsobená těm, kteří chtějí být oblbováni Troškovými výkřiky do tmy u jihočeských rybníků plných kvákajících žab za svitu obří luny. Dík Troško, ale tuhle nevkusně pohádkovou romantiku si nechám ujít. Toho žvatlajícího čertíka si mohl zahrát klidně ty. 20% ()

ainny 

všechny recenze uživatele

Ať si kdo chce co chce říká, ať si mamka slzy utírá, mám Élišku s Jindřichem raději než Jasněnku s Jírou. Komerce nekomerce na mě to působí jako balzám. Nádherná krajina, krásnej mlejn, čert s vodníkem, kníže pán s Žánem a jejich zapamatovatelný písničky patří k mým evergreenům. ()

type_B 

všechny recenze uživatele

Při prvním hodnocení jsem udělil tomuto filmu jednu zviezdičku. To proto, že jsem jej považoval - nutno dodat, že velmi naivně - za to, čím se tento snímek zdá být. Ale to je omyl. Stejně jako Kameňák je i Princezna ze mlejna při bližším pohledu dílo mnohovrstevnaté, dílo, které se dá číst způsobem zcela opačným, než jak ho čtou místní uživatelé. (Každé dílo se dá číst rozmanitými způsoby, jde jen o to, která interpretace je vzhledem ke známým faktům pravděpodobnější. Až tento komentář rozvinu, uvidíte, že PzM skrývá mnoho skrytých narážek, které mou hypotézu potvrzují.) První indicie, která mě na tuto myšlenku přivedla, představuje informace ležící mimo rámec filmu. Je vázána k samotnému Troškovi, ano jde tedy o intepretaci na základě znalosti autorovy biografie. (Na adresu zastánců tzv. "teorie smrti autora" říkám: "Nasrat!". ;-) V článku poeticky nazvaném "Poslední láska Zdeňka Trošky: ženatý blonďák s modrýma očima" režisér popisuje svou dávnou erotickou zkušenost, jež na něj (zřejmě) hluboce zapůsobila. V rozhovoru s Martinem Moravcem ze dne 25. 8. 2010 [viz http://revue.idnes.cz/posledni-laska-zdenka-trosky-zenaty-blondak-s-modryma-ocima-plf-/lidicky.asp?c=A100824_153652_lidicky_nh ] Troška popisuje pozoruhodný manželský trojúhelník slovy: "Měli obrovské letiště, leželi jsme tam všichni tři, večer jsme si dali pusu na dobrou noc, já třeba držel za ruku Sašu, ona se občas dotkla mě... Při loučení na letišti jsme pak všichni plakali a já z toho byl dlouho špatnej, protože mi scházeli." Situace je z psychologického hlediska nesmírně zajímavá, protože Troška miluje Sašu, Saša svou ženu a žena zase Trošku. Jelikož je však Troška homosexuál, nepředstavuje pro Sašu hrozbu v tom smyslu, že by chtěl předat svou genetickou informaci Sašově ženě, resp. jejich společným potomkům. (Sašovo zákonné právo na vlastní potomky není ohroženo.) Žena zase nepociťuje hrozbu vůči svému manželskému vztahu, protože její muž není zjevně homosexuál a protože ví, že s Troškou ona sama nemůže ze vztahu odejít, protože ten ji nemiluje. Rozbití rodiny tedy nehrozí. Zkušenosti z dokonale harmonického trojúhelníku vztahů Troška o třináct let později vtiskuje do kvazipohádky Princezna ze mlejna. Eliška je obklopena čtveřicí nápadníků: Jindřichem, jenž je nápadný absencí maskulinních rysů (jako jsou vousy); Čertem, jehož hraje Yvetta Blanarovičová a jehož projevy se jeví spíše jako dětinské a asexuální; podobně laděnou postavou vodníka, a naposled postavou knížete, jehož hraje zralý muž. Kníže představuje sexuálně nejagresivnější postavu, za pozornost také stojí, že je pojen s mocí, a to ve velmi negativním smyslu: zneužívá svého postavení, aby Elišku přiměl k sexuálnímu aktu. Ostatně je s podivem, že Jindřich, který se staví k Elišce skoro po celou dobu filmu chladně až odmítavě, se stává jejím mužem. Celý závěr filmu směřuje k naplnění idyly bez sexuálního podtextu, respektive vztahy se stávají téměř asexuálními, protože čert i vodník deklarují, že se stanou součástí novomanželské domácnosti. A Jindřich se ani necítí ohrožen. Jak to, že mu jako manželovi nevadí přítomnost dvou dalších příslušniků mužského pohlaví (byť mají četné ženské rysy), když pro něj představují hrozbu? Je to proto, že hrozbu buď nepředstavují, nebo proto, že Jindřich ve skutečnosti není Eliškou přitahován, přítomnost dvou potenciálních sexuálních objektů v jeho domácnosti je tedy dokonce žádoucí. Eilška přestává být cílem všech tří mužských postav, namísto ženy-milenky se stává ženou-kamarádkou. Tradiční model rodiny je nahrazen společenstvím, v němž jsou vztahy netransparentní, jsou zastřené za maskou idiotského šišlání čertovy postavy, které je s takovou radostí parafrázováno mnohými dětskými diváky. "Já jsem malej, ale šikovnej", opakuje čert ve snímku jako dvojsmyslnou mantru, která má různý smysl pro dítě i dospělého. Hledání vlastní sexuality, jež je jedním ze základních kamenů lidské identity, provází postavu čerta celým filmem společně s jejím pozitivním potvrzováním. Vidíme tedy, jak se liší tradiční pohádka, jejímž vyvrcholením bývá často získání bohatství a získání možnosti reprodukce a zajištění vlastního genofondu ("půl království a ruka princezny k tomu"), a kvazipohádka Troškova, jejímž meritem je narušení stereotypích heterosexuálních vztahů mezi postavami. Zatímco v tradiční pohádce hlavní hrdina překonává vnější překážky, hrdinové Troškova filmu musí čelit překážkám uvnitř jich samotných. Celý film je podmalován kýčovitou hudbou produkovanou dvojicí digitálních varhan, která divákovi přímo křičí do tváře výsměch tradičnímu šosáckému uspořádání společnosti, jež je založena na tradiční vazbě rodina-stát. Troškova genialita zůstává nadále širokému publika utajena. Režisérovi se podařilo skrýt sarkastické ušklíbnutí se pod maskou díla pseudo-lidové tvořivosti. Hodnocení je tedy mimo zažité stupnice. Musím dát tedy 5. () (méně) (více)

Galerie (17)

Zajímavosti (39)

  • Jakub Zindulka (vodník) si musel při natáčení dávat pozor, čeho se dotýká, jelikož zelená barva, kterou byl natřen, hodně barvila. (fiLLthe3DD)
  • Při cestě Jindřicha (Radek Valenta) z rodného domu si lze všimnout mraveniště a lišky. Jedná se o stejné objekty, které pak v závěru filmu hrají poměrně velkou roli. (ricky4)
  • Když Jindřich (Radek Valenta) řeže dřevo a Eliška (Andrea Černá) mu jde pomoct, můžeme si všimnout, že jak se mění jednotlivé záběry na herce, mění se i délka řezu klády, kterou chtějí přeřiznout. Při záběrech na Elišku je vždy řez menší, než při záběru na Jindřicha. (Timak)

Související novinky

Zemřel herec Jiří Pomeje

Zemřel herec Jiří Pomeje

26.02.2019

Ve věku 54 let zemřel český herec a producent Jiří Pomeje. Příčinou smrti byla rakovina. Absolvent DAMU, který založil společnost Fronda film, byl asi nejznámější díky své práci na filmech Princezna… (více)

Reklama

Reklama