Princezna ze mlejna

Pamatuji si, kdy tahle, dnes už letitá, pohádka byla nová - vánoční. Komentářů je tu hodně, ale přesto přicházím se svou troškou do mlejna. Jindřich miluje pohádky a příběhům, které jsou vyprávěny dětem, věří natolik, že je přesvědčen, že se mu podaří osvobodit některou z mnoha zakletých princezen, které se vyskytují všude a budou šťastně žít až do smrti. A svým způsobem se mu to podaří, protože Eliška ze mlejna bude panovat jeho srdci, jen chvíli potrvá, než si to Jindřich přizná. Jako hold české klasice vnímám scénu, kde se vodník a čert promění na Belzubu a Vodněnu - Holka nebo kluk? Pohádka má ještě další dvě strašidla, čarodějnici a knížete. A taky spoustu hezkých písniček a lišku pomocnici. (24.08.2010)

Když jsem ještě býval malý kluk, tak se mi pohádka velmi líbila. To ještě Zdenda svoji orientaci do světa nevykřikoval a nebo jsem jen neměl tušení, co to takový buzerant je a jak přesně vypadá. Pohádky jsou jeho. Dnes už se mu většina umu vytratila a nebo už nejsem ten malý kluk a zkrátka mu to nežeru. Docela mě nasral Jindřich. Kdyby se tolik neangažoval, tak mohl vzniknou první lesbický vztah v historii pohádek. Nepředpokládám, že by si Éliška zvolila Vodníka. Kytici z pověstí národních jistě četla. Bez nostalgických 3* se to tady zkrátka neobejde. (21.02.2013)

Podle mě povedená pohádka s patřičnou mírou originality, s klasickými pohádkovými postavami (vodník, čert, čarodejnice) a příjemným hudebním doprovodem. Originální jí činí především to, že se neřídí typickým pohádkovým dějem, kde obyčejný mládenec k princezně a půl království přišel. Původně to Jindra měl v plánu, ale sám zjistí, že štestí lze najít i jinde a není k tomu zapotřebí zámek a princezna, ale prostě jen Eliška ze mlejna. (02.01.2007)

Návrat k tradičním českým pohádkám s čertem, vodníkem a mlýnem by mohl vyjít, kdyby se ho ujal někdo méně podbízivý a také mající soudnost. Troška tímhle nedisponuje, ale za to má elán každé druhé léto poslat do kin něco s českou letní atmosférou, něco pokud možno hodně blbého, a pro mě nezáživného. K téhle pohádce jsem si za celou dobu nebyl schopen najít vztah nebo nějakou cestu. Chaotičnost, některé scény s blábolivým čertíkem (ženská dělající bezpohlavního čerta, to je zase další debilita), ryzí improvizace prodloužená zahálením střihačových nůžek a nějaký souvislý děj se proměnil v trapárnu, na boj Knížepána s mládencem o nějakou mlynářskou holku s pěknou výpravou a kostýmy. Pro mě tedy hovadina, která je tak jednoduchá a přizpůsobená těm, kteří chtějí být oblbováni Troškovými výkřiky do tmy u jihočeských rybníků plných kvákajících žab za svitu obří luny. Dík Troško, ale tuhle nevkusně pohádkovou romantiku si nechám ujít. Toho žvatlajícího čertíka si mohl zahrát klidně ty. 20% (06.06.2012)

V Princezně ze mlejna je cítit vůně starých pohádek. Snaha o nástupce staré generace se myslím povedla velmi dobře. Dlouho tu nebyla pohádka, která by nadchla kouzelným příběhem a jednoduchou krásou. Smůla jen, že Troška natočil pohádku stylem, kde vše stojí na postavě bláznivého čertíka v podání Yvetty Blanarovičové. Stejně jako je tato postava hlavním pilířem, tak je i hlavním kamenem úrazu, který celé dílo táhne ke dnu. Kdyby nebyl čertík tak přehráván mohlo být vše jinak. Jen si zkuste pustit pohádku a vnímat jen dialogy a monology. Myslím, že hlavně dětem musí z toho stálého kňourání a křičení bolet do půl hodiny hlava. Ve druhém dílu je vše o to horší. Velká škoda, kdyby vše bylo s mírou....... (09.04.2011)