K zemi hleď!

Podobný problém, jako s druhým Boratem - tváří se to jako "sžíravá satira o světě, v jakém žijeme", přitom to líně střílí do těch neočividnějších terčů. Nevěřím, že by podobné teze o Trumpovi, sociálních sítích, Fox News nebo rozdělené společnosti nedokázal vyseknout průměrně vtipný komentáror jakéhokoliv mainstreamového deníku. McKay bohužel až na úplný závěr pochopí, že z dobré komedie má zatrnout, a proto je scéna večeře, během níž se o apokalypse ostentativně nemluví absolutním vrcholem filmu, i když do něj nepasuje. (27.12.2021)

Adam McKay nám chce něco sdělit a dělá to (opět) velmi efektně. Ovšem co přesně to je, tím už si nejsem tak jistý. McKay se trefuje do post-faktické reality 21. století, za jejíž podobou jsou v lepším případě chladní byznysmeni, v horším do sebe zahledění vizionáři. Podobně jako v Sázce na nejistotu (a s o poznání svěžejším stylem, než jaký jsme viděli třeba v Soderberghově nedávném Pracím automatu) se v duchu přísné satiry dozvídáme, na čem naše společnost momentálně stojí. Výsledkem je vyhrocenější variance na Network o půl století později, která sice na spoustu problémů s nekompromisním humorem ukazuje, zároveň však trpí typicky dobovými problémy – rozklížeností, občasnou scenáristickou překotností a křičením hlasitých statementů bez vybudování dostatečného základu. První necelá hodina se pyšní skvěle úzkostnou atmosférou a kdyby v tomto duchu McKay pokračoval ještě chvíli, a pak film ukončil, výrazně by zamíchal kartami v mém žebříčku nejlepších letošních filmů. Od psychologicky relevantní připomínky toho, jak každodenně řešíme malichernosti, však uhne k rozmáchlejším tématům. Širší společenský pohled je pro téma satiry samozřejmě nezbytný, přesto v této fázi může být McKay rád, že sehnal tak početnou skvadru skvělých herců, kteří prodají i slepé příběhové linky. A tak snímek doklopýtá až k emociálně fungujícímu konci. Nakonec tedy převládá spokojenost, v lecčem i větší než u Sázky na nejistotu; nechybělo ale mnoho, ale mohli jsme řešit skutečně extrovní pecku. Více zde. (28.12.2021)

Velice dobrý film, který se dokáže v určitých místech přesně trefit do černého. Celý film je vlastně hodně děsivý, protože vidíte odraz dnešní společnosti a úplně jsem rozuměla té frustraci hlavních postav. Scénář je výborný, perfektní herecké obsazení netřeba komentovat a docela mě překvapila i hudba. Opravdu doporučuji a musím ještě říct, že posledních cca 40 minut mě dokázalo opravdu zasáhnout. (25.12.2021)

Zhruba na podobné úrovni jako Sázka na nejistotu. Líbilo se mi výstupy z Bílého domu a krásně ukazovaná hloupost dnešní doby, stejně jako jasné cílení na covidově hysterickou dobu. Prakticky se nás ta hysterie jaksi drží dodnes. Já ji tedy jasně cítím. Tuším, že druhý hrdinný Armageddon by se určitě nekonal. Už by se neobjevil další Bruce Willis, aby nasedl do raketoplánu, aby zachránil planetě zadek. Kdepak lidé jsou dnes ekonomicky naprosto zblblí a jak se v Don't Look Up ukázalo, daleko více než vlastní životy by je zajímaly nerostné bohatství meteoritu. Zkrátka. Netflix natočil zase po delší době něco konečně zajímavého. Není to úplná pecka, protože je to samozřejmě zbytečně dlouhé, ale má to své geniální chvilky. Jonah Hill je opět ve formě. 75% (21.04.2022)

Příliš skutečné a rovněž příliš neskutečné. Uvidím, co si budu myslet, až se mi to trochu rozleží. Režisérův styl se nyní potvrzuje jako jedninečný a identifikovatelný, ale The Big Short mi připadal víc nenucený, tedy asi lepší? Rozhodně jsem po něm měla mnohem silnější pocit, že se lidstvo řítí do záhuby. Zde bylo příliš momentů "napodobování" reality tak nezajímavých, až jim to skoro ubralo ten satirický význam a byly jen nudné, konkrétně například postavu Ariany Grande mohla ztvárnit nějaká opravdová herečka, není-liž? Nelíbilo se mi ani jak profesionálové jako Meryl, Jonah, Mark nebo Cate pojali své role. (Abych to vyvážila: Jennifer, Leo, Rob, Melanie skvělí, Timothée možná taky, i když se mě zmocňuje pocit, že občas začíná hrávat ve filmech "sám sebe".) Tohle je spíš jako pokračování Idiocracy než cokoliv jiného. Což by samo o sobě teoreticky mohlo stačit, kdyby to byl záměr, ale myslím, že autor se pokoušel o něco sofistikovanějšího. TL;DR: Film jako takový se mi moc nelíbil, ale všechno to frustrované řvaní bylo velmi terapeutické. (06.01.2022)