Kapesné

Fantastická práce s tlupou dětí dělá z tohoto filmu jeden z Truffautových masterpieců. V podstatě žádný příběh, pouze děti v různých situacích – sami doma, ve škole, na černo v kině. Truffaut ignoruje dětskou škodolibost, sobeckost. „Jeho“ děti drží při sobě, život si jen užívají. Celé je to natočeno v podstatě z dětského pohledu, anebo možná z pohledu staršího člověka, který vzpomíná na to hezké, a špatné už dávno vytěsnil. Truffaut buduje svět, kde všechno je možné, a vše končí rozpustilým dětským smíchem. Za zmínku stojí neuvěřitelná scéna, v níž se malé dítě vyklání z okna až ... to musíte vidět na vlastní oči. (08.07.2006)

Truffaut mal veľmi rád deti a natočil o tom pekný nostalgický film. Ale zo súčasnosti, čo sa cení ešte viac. Škoda, že niektoré motívy ostali naschvál nedoriešené, peknej pani "Rifflovej" by som toho pravého muža rád doprial. V epizódnom filme je toho skutočne dosť, každá scénka má svoj zmysel a každú postavu, respektíve postavičku si s jej plusmi a mínusmi obľúbite. Truffaut nechá všetko prirodzene plynúť, nikdy netlačí na divákove city a zaobíde sa bez melodramatických scén, ktoré sa každú chvíľu ponúkajú. Taký malý (pomerne neznámy) osobný film veľkého režiséra. Vďaka nemenovanej tv stanici máme možnosť preskúmať jeho tvorbu do väčšej hĺbky. (19.01.2014)

Francois Truffault asi nemá pověst odborníka na dětskou duši jen tak. V tomto filmu vykresluje život mládeže a všechno co ji hýbá. A to poetickým, ale zároveň velmi reálným pohledem. To i za pomoci přirozených dětských představitelů, kterým možná Truffault dal i menší hereckou volnost, jak bylo u něj zvykem. Výsledkem je velmi přirozený a něžný film, na který se hezky kouká a pár nesmyslů (malý kluk seskočí z balkónů z posledního patra až dolů na ulici, ale vůbec nic se mu nestane) se da odpustit. Jen je to možná trochu moc dlouhé. Téma se mi ke konci už trochu okoukalo a trochu mi chyběla  větší k konfrontace s rodičovským světem jako u Nikdo mne nemá rád. Jestli jsem se tedy ke konci už mírně nudil, o to víc mě pak položil do země (skoro závěrečný) projev chlapeckého učitele (skvělá role, kterou si zahrál sám Truffault) k žákům plný ohleduplnosti k dětem. (30.03.2020)

Možná, že kdyby se Truffautovy filmy pouště mladým rodičům, změnilo by to přístup k výchově a přestalo by se nadávat na děti jako ty grázly, ale ukázalo by se na pravou příčinu nedostatků ve výchově mládeže. Jinak standardní neubrečenost a vtipnost při zachování závažnosti, která je mistrovi vlastní. Ten, kdo bude mektat nějaký sračky o nereálnosti po scéně s dítětem a oknem, vůbec nechápe režisérův záměr a styl filmu. Jinak epizodka s holčičkou, kabelkou a večeří je kouzelná a poslední část o polibku na dětském táboře ultra nostalgická. Kapesné je lepší než Jihlavanka, pokud jde o poctivost a upřímnost a o to jde u podobných témat především. (20.02.2015)

Na Truffautove filmy som sa dlho chystal, no prvé stretnutie s ním v podobe snímky Kapesné ma trochu sklamalo. Príbehy a príhody niekoľkých detí z rozličných rodín a prostredia, ktoré spolu chodia do tej istej triedy, ma príliš nebavil - nezasmial som sa ani raz, a ako dráma to funguje možno v troch scénach, inak nič. Dej je nekonzistentný, filmov so zameraním na deti vo Francúzsku vzniká veľa a Kapesné neponúka ničo nové, ani staré v lepšom či zaujímavejšom prevedení. Dúfam, že Americká noc, ktorú si pravdepodobne pozriem najbližšie, bude lepšia. (20.12.2013)