Kapesné

Epizódy detstva sfilmované ako úryvky pamäti. Ostávajú v nej výseky najzapamätateľnejších príhod, pretože boli výnimočne veselé, smutné alebo šokujúce - jednoducho niečím iné od bežného detského štandardu. Pointy týchto udalostí ostávajú často kdesi v minulosti, mimo pamäte, pretože tie už kritériá zvláštnej smiešnosti, či šokujúcej udalosti - rozhodujúce z hľadiska detského pozorovateľa - nespĺňali. Nepatetický plnokrvný obraz školských liet. Prepojený voľne plynúcimi postavami objaviacimi sa zase v ďalších dejoch, ukázaných o pár minút neskôr. Výhrada smeruje len k časti obsahu záverečnej reči učiteľa deťom pred ich odchodom na prázdniny. Obsahuje síce stále platné slova o chýbajúcich obhajcoch detských záujmov na strane dospelých (dôvodom je, že deti nemajú volebné právo), no zároveň je obalená trošku takým kantorským mudrovaním, charakteristickým slovnými bublinami, neobsahujúcimi nič zaujímavé. K zvyšku inak výborného filmu mi toto príliš patetické a slovami prehltené posolstvo príliš neladilo. (16.05.2014)

Truffaut mal veľmi rád deti a natočil o tom pekný nostalgický film. Ale zo súčasnosti, čo sa cení ešte viac. Škoda, že niektoré motívy ostali naschvál nedoriešené, peknej pani "Rifflovej" by som toho pravého muža rád doprial. V epizódnom filme je toho skutočne dosť, každá scénka má svoj zmysel a každú postavu, respektíve postavičku si s jej plusmi a mínusmi obľúbite. Truffaut nechá všetko prirodzene plynúť, nikdy netlačí na divákove city a zaobíde sa bez melodramatických scén, ktoré sa každú chvíľu ponúkajú. Taký malý (pomerne neznámy) osobný film veľkého režiséra. Vďaka nemenovanej tv stanici máme možnosť preskúmať jeho tvorbu do väčšej hĺbky. (19.01.2014)

No, já bych to zase tolik neopěvoval. Určitou výpovědní hodnotu to určitě má, ale úplně zde chybí nějaký děj; scén, které by ve mně vyvolaly smích tu bylo taky zoufale málo a práce s dětmi mi přišla lepší třeba i ve filmu S tebou mě baví svět. Všechno by se dalo tak nějak vzít, až na 2 "drobnůstky"; tu tupou scénu, kdy z okna x-patrového paneláku spadlo dítě na zem a nic se mu nestalo a také chvíli, kdy učitel vypráví dětem o věcech, kterým v tomto věku můžou sotva rozumět a ještě ho pozorně poslouchají a ani se nebaví (to by musel narazit na zatraceně inteligentní a hodné děti; ale co já vím, třeba jsou ty francouzské jinačí než české ;-)). Je to sice teprv moje první setkání s tímto režisérem, ale jsem docela zklamanej; 3* jsou tak akorát. (02.12.2008)

Možná, že kdyby se Truffautovy filmy pouště mladým rodičům, změnilo by to přístup k výchově a přestalo by se nadávat na děti jako ty grázly, ale ukázalo by se na pravou příčinu nedostatků ve výchově mládeže. Jinak standardní neubrečenost a vtipnost při zachování závažnosti, která je mistrovi vlastní. Ten, kdo bude mektat nějaký sračky o nereálnosti po scéně s dítětem a oknem, vůbec nechápe režisérův záměr a styl filmu. Jinak epizodka s holčičkou, kabelkou a večeří je kouzelná a poslední část o polibku na dětském táboře ultra nostalgická. Kapesné je lepší než Jihlavanka, pokud jde o poctivost a upřímnost a o to jde u podobných témat především. (20.02.2015)

Neuvěřitelné, jak může být film tak přirozený, nadčasový, úplně ze života. Jako bych sledovala skrytou kameru. Také se mi moc líbí, jak se (ať už malé či velké) jednotlivé příběhy navzájem porůznu prolínají, a vlastně zároveň jakoby "pomalu ztrácí, ale dřív nebo později opět nějak nenápadně vplují zpět". :-) A ten čiperný chlapeček v červených gaťkách je tak roztomilý, přímo k sežrání. :-D Skvělá je také hudba a střih (jako ostatně u většiny Truffautových filmů). (13.05.2009)