Frankenstein

Tahle adaptace nedopadla slavně a někdy moc velké ambice jsou na škodu. Kenneth Branagh v hlavní roli vědce a také jako režisér chtěl přijít s velmi uceleným dílem, kterému bude vévodit rádoby démonický Robert De Niro, ale De Niruv herecký výkon a image, jsou tím nejslabším z celého filmu. Obličej Bytosti nebo monstra sešitím připomínající starou seschlou bramboru spíše budí pousmání než cokoliv jiného, nedej bože, děsivého. Film selhává i jako poutavé dílo o posedlém doktoru Frankensteinovi. Nejednou jsem měl pocit nekonečného omílání, které v podstatě nikam nevedlo. To, co filmu schází, co do působivosti příběhu, dohání vedle atraktivního, ale nikoliv nijak extra hrajícího hereckého obsazení, především svým technickým zpracováním. Výprava a kostýmy patří k tomu nejlepšímu a rovněž plusové body sbírá kamera. Od Brannagha bylo šlechetné, že chtěl náročnou látku zpracovat důkladně, důsledně a uceleně. Z úporné snahy o to všechno se z filmu vytratil důležitý kontakt s divákem. Všechno působí chladně a přestal jsem po nějaké době reagovat na režisérovi výzvy. Film mě nestrhl, nebyl ani vyloženě nudný, ale s látkou se dalo pracovat mnohem působivěji, abych taky jako divák si na film po nějaké době vzpomněl. Právě tím si nejsem tolik jistý, repete nehrozí, a tak beru to, co jsem zaregistroval napoprvé. Výsledek je rozpačitý a nepříliš přesvědčivý. Chtělo by to ještě uzrát. 50% (10.07.2012)

To, čo sa páči v Európe, nemusí sa páčiť v Amerike a naopak. Niekedy sa stane, že film s etablovanými hviezdami Hollywoodu v USA prepadne a u nás sa naňho hrnieme. Branagh pojal látku dosť z ostra, ešte dnes si pamätám na jeho ťaživú atmosféru a niekoľko brutálnych scén. De Niro je na Frankeinsteinovo monštrum asi trochu veľká star, čo možno vadilo americkým divákom. Vážne poňatý gotický horor, so všetkým, čo k nemu patrí. Videl som pred 17 rokmi a mám ho celkom živo v pamäti. VIDENÉ ZNOVA 11/18: Frankenstein je presne ten prípad, kedy sa kúzlo po rokoch neopakuje. Niekoľko scén som mal desaťročia zafixované v pamäti ako niečo veľmi silné a nostalgické a opakované pozretie po rokoch tento dojem chtiac nechtiac ruinuje. Pričom samotný film za to nemôže, je to stále kvalitná filmárčina a platí presne to, čo som napísal pred rokmi. Len som ho už radšej nemal pozerať znova, zrazu je to pre mňa iný film. (02.06.2012)

Než se Mary Godwin stala Mary Shelley, vymyslela příběh o švýcarském vědci, který ve snaze překabátit kmotřičku smrt přijde o vše, co kdy měl na světě rád. Romantické drama o lidské posedlosti, osamělosti a touze být milován letí pod Branaghovou taktovkou jako střela a zcela v jeho intencích směřuje k vyvrcholení ve stylu takřka Shakespearovské tragédie. „He never gave me a name..“ Teď už snad někteří konečně pochopí, že jméno Frankenstein není synonymem odporného vzhledu a prkenné chůze.. (01.09.2008)

Je zajímavé, že některá díla přitahují filmaře pořád a pořád. Není snad pětiletky, kdy by nevznikl film o Frankensteinovi. To je totéž, jako kdyby u nás někdo točil stále a stále dokola Pytlákovu schovanku (odkaz zde) nebo Roztomilého člověka (odkaz zde) . Prostě jednání k smíchu a po určité chvíli dotazu po pánově duševním zdraví. No, v Americe je tomu jinak. A obvykle to dopadá strašlivě. Ovšem v tomto případě se to vyplatilo. Výprava, herci, režie, scénář. Všechno je jedním slovem Superperfektkolosálněextragrandiózní (31.01.2006)

Do poloviny filmu mě to všechno strašně nudilo. Celé to bylo takové protahované, hlavní hrdina mi rozhodně k srdci nepřirostl... vše se ale změnilo po tom, co se na scéně objevil Robert De Niro jako Frankensteinův "šílený" výtvor. Šílený píšu záměrně v uvozovkách, protože to, co De Niro předvedl za herecký koncert, převzal absolutně celý film, myšlenku, scénář a děj na sebe, pak to byla jízda jak prase!! Naprosté emocionální orgie, všichni herci hráli extra suprově, radost pohledět, ale "monstrum - De Niro" tomu dával tak neuvěřitelnou jiskru a šťávu, že jsem z toho byl emocionálně úplně roztrhaný. Přesně jako monstrum samo!! Film graduje v druhé polovině zásadní myšlenkou podstatou lidství jako souboru emocí a pocitů. Otázkami na člověka, jako bytost stvořenou z emocí, cítící bytost, otevírá otázky další a další... Na některé menší se pokouší odpovědět, ty zásadní filosofické však účelově nechává otevřené... Za mě hodně povedený film, ale spíše, než horor mi to přišlo jako nějaký psychologicko/filosofický thriller... /80%/ (03.02.2024)