451° Fahrenheita

Krásný SF, kde nejsou hlavním důvodem existence triky, ale obsah. To už se často nevidí ani v literatuře (kde to nejsou triky ale akce a technické zázraky atd). 451 stupňů Fahrenheita je na motivy stejnojmenného románu Raye Bradburyho. Jde o štěstí a klid společnosti, protože nespokojená společnost vytváří prostředí vhodné pro revoluci a to se pánům u vesla nikdy moc nehodí do krámu. Takže zrušte problémy a u moci se udržíte déle. Ještě malá vsuvka k předloze. Konec filmu je úplně jiný, než u Bradburyho, přestože má stejné vyznění. V knize to bylo tak, že renegáti měli drogu, která připomene člověku všechno, co kdy udělal nebo četl. A o to šlo, ne že by byli lidé knihy. A za další, Montagův útěk nebyl nijak snadný, musel prchat před mechanickým slídičem a spoustou policistů a jiných pronásledovatelů. A konec byl trošku pochmurnější, protože začala atomová válka a tak se vědci a vzdělanci vrátili a doufali, že jich a knih bude opět potřeba. (05.02.2006)

Rozhodně si přečtu Bradburyho knihu, ale nebude to proto, že by se ji Truffautovi povedlo zázračně adaptovat. Naopak. Celou dobu jsem se nemohl ubránit dojmu, že toho spousta chybí. Celý svět, kde se pálí knihy, je omezen pouze na nadzemku, požární stanici a Montagův dům, takže tato vize budoucnosti je všelijaká, jen ne životná. A to není jediný problém, který s 451 stupňů Fahrenheita mám. Celé mi to připadalo jako režisérova exbihice, kdy mu tak nejde ani o příběh jako o prezentaci vlastního umu. Všechny ty přískoky po ose, záhadné měnění tempa střihu, kamera, která je neuvěřitelně blízko, jako by křičely: "Koukejte, nebojím se bořit konvence a stejně to funguje!" Na druhou stranu se musí nechat, že scény pálení knih jsou skvělé a herci jsou také dobří, ale na víc než na tři hvězdičky to stačit nebude. Je to jako by vám někdo dal lahodné jablko a dovolil ho jen nakousnout. (30.08.2012)

Svérázná, co svérázná, osobitá Truffautova adaptace Bradburyho vize současnosti. Aspoň já mám ten pocit, vždyť se stačí rozhlédnout kolik lidí čte a případně co čtou. Vše se zjednodušuje tak moc, že nejsme daleko od stádia, kdy nebudou nikde žádné nápisy. A to ani úvodní titulky k filmům (mimochodem puntičkářská stylizace světa bez jediného písmenka se Truffautovi povedla na jedničku s hvězdičkou, ostatně vůbec celá atmosféra "chladné strohosti"). Na druhou stranu se zbavíme všech těch bulvárních výkřiků kolem nás plných x-desítek vykřičníků za každou pomluvou. Takže se nedivte, že si jdu rozdělat svých 451 fahrenheitových stupňů. Začnu u dnešního Blesku (!!), včerejšího Paparazzi (!!!) a plynule přejdu k archivním číslům Hromu (!!!!!!!!). Truffaut jako tvůrce tedy nezklamal. Ale jako člověk ano. Tolik krásných knih nechat shořet pouze kvůli mrzkým pohyblivým obrázkům. Na to nemá právo prostě nikdo... Ani geniální filmaři. Zvláště, když jednu z nich už roky neúspěšně sháním. To máš u mě François! (26.03.2008)

Opravdu se bojím toho, co předvede F. Darabont ve svém chystaném remaku tohoto díla, protože si myslím, že lépe už tohle natočit nelze. Truffaut dokázal natočit snímek, který je oslňující sám o sobě, nikoli s pomocí dokonalých filmových efektů. A sám Oskar Werner zvýšil svým hereckým výkonem působivost tohoto snímku o několik procent (může jej překonat Tom Hanks??? nemyslím si to...). Tohle je prostě nádhera. A zakončení je skutečně nezapomenutelné. Málokdy se mi film líbí více než předloha, zde se to však podařilo :) 10/10 (20.10.2007)

Knihu jsem zatím nečetl, ale troufám si tvrdit, že bude určitě lepší, než film. Ten mě totiž docela zklamal. Mám rád filmy o dystopických společnostech a ze začátku mě to bavilo. Po povinném zvratu, kdy se zastánce režimu přidá na druhou stranu se ale vlastně nic nestane. Nastínění moci médií, kdy si systém prostě vybere náhodného viníka, aby demonstroval sílu byl super. Ale konec v komunitě knižního klubu byl fakt debilní. Čekal jsem prostě lepší tečku a přišlo mi, že to vyšumělo do ztracena. (16.01.2016)