Režie:
François TruffautScénář:
François TruffautKamera:
Néstor AlmendrosHrají:
Charles Denner, Brigitte Fossey, Geneviève Fontanel, Leslie Caron, Nathalie Baye, Sabine Glaser, François Truffaut, Jean Dasté, Roger Rose, Roger Leenhardt (více)Obsahy(1)
Bernard Morane byl nenapravitelný sukničkář, který během svého života svedl nespočet žen. Desítky z nich se na začátku filmu scházejí na provinčním hřbitově, aby se se svým svůdcem rozloučily na jeho poslední cestě. Poté je v retrospektivě vyprávěn příběh tohoto muže, pro něhož ženy byly vždy neukojitelnou vášní...
Truffaut byl za režii tohoto snímku nominován na MFF v Berlíně v roce 1977 na Zlatého medvěda, o rok později film získal další tři nominace na Césara za hlavní mužský herecký výkon (Charles Denner) a za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli (Nelly Borgeaud, Geneviéve Fontanel). V roce 1983 natočil režisér Blake Edwards remake s Burtem Reynoldsem v hlavní roli. (liborek_)
(více)Videa (1)
Recenze (52)
Jak by vypadal McQueenův Stud natočený o 4 dekády dříve? Asi nějak takhle. Truffaut natočil film, který by z dnešního pohledu získal jedno velké "me too". Narozdíl od syrového Studu totiž posedlost sexem poetizuje. V 70. letech naprosto očekávaný a společensky přijatelný postup, který by dnes pravděpodobně neprošel. Na druhou stranu oceňuji, že Truffaut i přes nezpochybnitelnou adoraci objektivizace ženského těla nechává hlavního hrdinu při určitém úhlu pohledu trpět, akcentuje jeho nezdravou posedlost a filmu tak dodává vícevrstevnatý rozměr. 7/10 ()
Z Truffautových filmů, které jsem zatím měla možnost vidět, je tenhle pro mě nejslabší. Měla jsem z něj pocit, jako by bylo nutné vypotřebovat všechen materiál. Zkrátit aspoň o půl hodiny by nezaškodilo. Po velmi slibném začátku, kdy Bertrand (nikoli Bernard, jak se píše v obsahu filmu) složitě pátrá po totožnosti ženy, z které zahlédl v čistírně jen nohy, už jen jedna milenka střídá druhou, v módě 70. let vypadají všechny stejně a až na výjimky většinou splývají. V druhé polovině filmu píše Bertrand knihu - své záletnické memoáry - kde také jen recykluje stále stejné úvahy. Je zdůrazňována Bertrandova posedlost ženskýma nohama v rozevláté sukni a na vysokých podpatcích, ale těch nohou bylo v celém filmu nějak moc. Napadlo mě: co by chudák Bertrand dělal dnes, když každá nosí džíny a kecky? ()
Je až neuvěřitelné, že film s tolika krásnými ženami může být tak fádní. Na druhou stranu Denner hraje svého nonšalantního "dolňáka" s takovou bravurou, že by mu z fleku podlehla i současná silně militantní feministická lesbička. Přesto mi přišlo, že spíše než Truffautova láska k ženám z toho byla cítit jeho vášeň ke knihám. PS: Jinak je to taková dosti věrná adaptace Pshimiho komentářů reflektujících jeho avantýry. Úplně jsem ho v tom viděl, bohemáka ušatého. ()
Že lidský typ donchuana to nemá v životě jednoduché a jeho aktivity mají jen málo společného s láskou zato se nebezpečně blíží sportovní disciplíně a posedlosti, se už dávno ví. Francois Truffaut dokázal svému hrdinovi vtisknout rysy ironické nadsázky a s odstupem se dívá na jeho pošetilosti. Tak, jak je u něj obvyklé, objevují se ve filmu autobiografické prvky a vešlo se tam i vyjádření režisérova vztahu k uměním a především ke knihám. Přesto film nepatří k tomu nejlepšímu, co Truffaut natočil - jde spíš o průměr. A zvlášť pro ty, kdo jeho filmografii mají zmapovanou, je to spíš zklamání. Celkový dojem: 65 %. ()
Jsem vždy rád, že někdo natočil film, na který se ale dívám už jako obeznámenější s danou problematikou, a on mi předkládá dosti přesvědčivé charaktery žen i jak se dva lidi sbližují. právě to je to nejzajímavější v životě. kdy a proč se právě ti dva dají dohromady a to už z důvodu kamarádského, skrz povídání, skrz sex, skrz společnou domácnost, skrz děti atd. Fajn, že ten film je! ()
Galerie (31)
Photo © Les Films du Carrosse
Zajímavosti (1)
- V úvodu filmu se za projíždějícím pohřebním vozem mihne sám režisér Francois Truffaut. (poz3n)
Reklama