Jules a Jim

Truffauta mám celkom rád, tak som sa na jeho klasiku primerane tešil. Lenže toto išlo úplne mimo mňa, postavy som vôbec nechápal, boli mi nesympatické a chovali sa nelogicky. Dej sa menil z minúty na minútu, ako keby som pozeral zostrih 10 dielneho seriálu. Chcelo to výrazne spomaliť. Nevera deň pred svatbou, milostný trojuholník až päťuholník, požičiavanie manželky, vykanie medzi priatelmi.....nič pre mňa. (09.11.2009)

Stylem spíše rozhlasová hra, kterou doprovází film, jehož síla je v okouzlující kameře. Truffaut rád zpracovával něčím potřísněné vztahy. Byť film začíná před první světovou válkou a končí před tou druhou, neklade na ně příliš velký důraz. Ale i ten krátký úsek věnovaný první světové je výstižným poselstvím o nesmyslnosti války. Středobodem celého snímku je osudová žena Jeanne Moreau, která si umně vydobývá své postavení krutou hrou se všemi muži ve svém dosahu. (16.07.2011)

Nečekal jsem to. Ale po půl hodině me film vtáhl do sebe, a já jím proplul až do konce s podivným pocitem u srdce. Možná to bylo zvláštním večerním rozpoložením, ale tenhle film se v danou chvíli zalíbil a musím Truffauta pochválit. Jen občas mi občas vadila ta rozklepaná kamera, která ovšem jindy brilantně zobrazovala plynutí šasu svým otáčením o 360°. (09.04.2007)

Zajímalo by mě, komu došlo, že film sám vlastně prapůvodně vychází z Goethovy klasiky Spřízněni volbou. To, co z ní však zůstalo, kam byla zasazena a jak vážně interpretována, je samo o sobě zajímavým problémem. Tragika, která se změní ve všední, avšak rozhodně ne nudnou odlehčenost, a navíc ten životný vypravěčský komentář (doslova "opsáno" z Henri-Pierre Rochého). (29.04.2005)

Peklo v raji priateľstva a lásky troch ľudí, ktorí sa majú navzájom radi, no k spokojnosti v citovej oblasti majú veľmi ďaleko. Nerozluční kamaráti z titulu a osudová žena Catherine medzi nimi v svižne plynúcom príbehu s ťažko odhadnuteľným vývinom. Vždy je niekto nazvyš. Situácia sa mení podľa vrtochov nevyspytateľnej ženy, schopnej nekompromisne konať podľa hesla "ako ty mne, tak ja tebe". Komentár živo popisuje dianie, dobové zábery a hravo uvoľnené scény raz v štýle secesie, inokedy impresionizmu, neumožnia trúchliť napriek smutnému vyzneniu. Poeticko -filozofické rozprávanie, spestrené vizuálnymi nápadmi a odkazmi na rôzne literárne, filmové alebo výtvarné diela. (22.10.2005)