Hamlet

Miluju Shakespearovu tvorbu, převážně jeho tragédie a Hamlet je jedna z mých nejoblíbenějších a co se K. Branaghovi povedlo, to je skutečné veledílo, takhle mistrně převést Hamleta na stříbrné plátno to se jen tak nevidí, emoce byly ždímány až na samý okraj... neskutečně naplňující, dokonalé po všech směrech. Být, nebo nebýt? Tak se musím ptát! Je důstojnější trpělivě snášet kopance, rány, facky osudu, nebo se vrhnout proti moři útrap a rázem všechno skončit? Zemřít, spát! Nic víc. Ten spánek uspí bolest srdce, ukončí všechna trapná trápení lidského těla. Jaké větší přání by člověk mohl mít? Spát, zemřít, nebýt. Ve spánku snad i snít. Tady to vázne. Jaké sny zjevují se po smrti, když vyvlékli jsme se z tělesných pout? Při tomhle couvnem. Tahle okolnost nám prodlužuje dlouhé přežívání. Protože kdo by strpěl krutost světa, svévoli tyranů a posměch blbců, zhrzenou lásku, nedobytné právo, nadutost úřadů, zavilost malých, s níž ničí všechno, co je přerůstá, kdo by to snášel, kdyby stačilo jen jednou bodnout a mít rázem pokoj? Kdo by dál nesl těžký náklad žití, necítit strach z čehosi po smrti, z neznámých krajů, odkud nikdy nikdo se dosud nevrátil, strach, který nám svazuje ruce a nutí nás žít, jak nechcem, místo vznést se do neznáma? Tak myšlení z nás dělá zbabělce. Vždyť plnokrevné odhodlání dlouhým rozumováním chřadne, ztrácí dech, a co mohlo být útočné a rázné, se najednou jen pomotá a zmate, až z toho není nic. Tiše, jde sem půvabná Ofelie. – Vílo, vzpomeň v modlitbách na mé hříchy. (15.06.2015)

Emoce, Síla, Tragédie. Hamletův příběh mě vždy přitahoval. Několikrát jsem se do tohoto kolosu během posledních let neúspěšně pustil - toto byl třetí nebo snad čtvrtý pokus, ale teprve teď jsem měl tu pravou náladu. Nejdřív jsem si chtěl Hamleta přečíst kvůli maturitě, ale elektronicky mě tragédii nudilo číst, tak jsem si pustil skvělou audio dramatizaci (Jan Šťastný, Jiří Štěpnička), ale tak nějak jsem pořád tápal ve tmě, co si o dánském princi myslet, koneckonců to bylo určeno pro divadlo, jako hra, tak jsem tedy zaostřil na filmové adaptace a nejvíc se mi od pohledu vždy líbila právě ta Branaghova, ač se svou stylizací dost odlišuje od klasického pojetí Hamleta, coby středověkého příběhu. Hlavním problémem mé neschopnosti sledovat tento film však byl jazyk, klasická angličtina je lehce zvládnutelná, jenže ta "shakespearovština" bez titulků je zkrátka velmi komplexní, o něčem jiném, ještě navíc když film má čtyři hodiny. Branaghův Hamlet je vše, co ve filmařině hledám, dokonale fungující příběh, dialogy a monology postav podřízené (obdobně jako u Dostojevského) afektovaným projevům, přehnaným projevům, emocionálním, které ukazují postavy takové, jaké jsou, ne takové, jak chtějí být viděny, což jsem zjistil po přečtení Bratří Karamazových, mě nesmírně láká, nebýt další chladná flegmatická tupá loutka, co dělá "Hmm". Emoce, emoce, emoce, živí duši, vizuální orgie i bez vizuálních efektů, tragičnost, kterou nádherně podkresluje hudba, oh, no zkrátka nádhera. A sám Branagh si Hamleta střihl tak perfektně a skvostně, tak magnetizujícím dojmem, že jsem si skoro říkal, jestli nepřekoná svého Jindřicha V. Na pomoc Keneth přizval plejádu známých hereckých veteránů, ale ze všech mi v mysli utkvěla nejvíc Kate Winslet v roli Ofélie. Celé mi to připomnělo Občana Kanea a 2001, filmy, které jdou svou genialitou až za hranice mého chápaní a schopnosti je docenit tak, jak zasluhují. U Hamleta je rozdíl v tom, že se dá krásně číst, ale je odvyprávěn tak úchvatným vizuálem, že mě omráčil. (13.10.2012)

Už som si istá, že miznú hodnotenia :-( Hamleta (aj Branaghovho Frankensteina z 1996) som videla a určite hodnotila. Kto by zabudol na tak bravúrne spracovaného Shakespeara, keď si na jeho dielo nijako extra nepotrpí. Je to úmorná téma a je to vražedne dlhé, a predsa ma Hamlet nikdy tak nebavil ako tu. (30.10.2018)

Tento film jsem včera viděla už potřetí, ale myslím, že to ještě nestačí. Sledovat nádherný Shakespearův text zároveň s jeho překladem a vnímat, co všechno se odehrává před vašima očima, na to je potřeba čas. Místy jsem téměř nedýchala a pro slzy neviděla. Fascinující! Kenneth Branagh si zaslouží obrovský respekt. Shakespeare byl génius. (19.11.2023)

Tak si tak říkám, kam se poděly některé scény a také herci v seznamu a ono jsem viděl poloviční zkrácenou verzi :-) No dobrá, stane se ;-) Filmové zpracování se povedlo, o scénáři nemožno debatovat, Hamlet je Hamlet, ale pro Branagha jako režiséra byla taková látka spíše ztížením práce. Povedlo se výborně, Branaghovo jízlivé stvárnění Hamleta se mi líbilo, skvělá práce. (03.07.2014)