Americká noc

Okouzlující iluze o okouzlujícím médiu iluzí a lidech i peripetiích, které vznik jednoho takového šálivého díla předchází. Oproti Godardově "Pohrdání", které se zaměřuje na filosofické ideály spojené s filmovým uměním a tvůrčím procesem, se Truffaut věnuje vyloženě banálním epizodkám z natáčení a melodramatickým zákulisním techtlím, které spojuje s upřímným vyznáním vůči filmu ne ve smyslu díla, nýbrž procesu i stavu mysli. "Americká noc" se stala iniciátorem dramatického rozbratření Godarda a Truffauta, když Godard, pobouřen trivialitou a falší snímku, napsal svému dlouholetému kolegovi a příteli rozhořčený dopis, na který následovala neméně nevybíravá odpověď. V řadě ohledů lze s Godardem souhlasit. Filmy jsou průsečíkem peněz, politiky a sexu, což "Americká noc" buďto vyloženě ignoruje, nebo zkouší bagatelizovat zahráním do úsměvných epizodek. Také nelze popřít, že Truffaut sám sebe ve svém filmu idealizuje. A to nejen, když zamlčuje své avantýry s herečkami. Navíc tím, že je z figury kinu a tvorbě oddaného režiséra, kterého sám ztvárnil, deleguje do postavy naivního a floutkovatého herce v podání Léauda, tak navíc zcela pomíjí celou mocenskou i fetišizující rovinu těchto vztahů. Jenže právě o to v zásadě v "Americké noci" jde, byť by to sám Truffaut takto neřekl. Je to vyznání režiséra, který bilancuje svůj vztah k filmu a říká, že není (pouze) filosofický a analytický, ale v prvé řadě se jedná o vášeň. Godard neustále hleděl dopředu a nešlo mu jen o nastolení nového filmu, ale ve výsledku o neustálé zavrhování aktuálního a hledání nového výrazu. Truffaut se naproti tomu vrátil zpět na začátek, ke svému obdivu a okouzlení filmy i samotným procesem jejich vzniku, kde faleš a přetvářka slouží k vytvoření opojných iluzí. "Americká noc" pak nevyhnutelně je meta-iluzí, jež pohledem do zákulisí nechce celkovou auru filmů bořit, ale naopak ji utužuje. Proto také ve své zdánlivé každodennosti a naivitě je nejen vykalkulovanější a zrádnější, ale také omamnější a dojemnější než "Pohrdání". Ještě více než filmaři a filmoví fanoušci musejí "Americkou noc" milovat zaměstnanci PR oddělení hollywoodských studií. Představuje totiž ideál, k němuž sami směřují ve svých "makning of" promo videích, která jsou stejně manipulativní, stejně umně zastírají svou vnitřní politiku i reálné stinné stránky a stejně náramně v nás vzbuzují dojetí i živí naší lásku k celému tomu kolotoči iluzí. (25.09.2020)

Velmi pěkný a kultivovaný film, byť mě přece jen nedostal na 100% - hlavně zpočátku jsem to vnímal poněkud rezervovaně. Při sledování jsem si konečně uvědomil, jak moc se na Americkou noc odkazuje v Zelenkově filmu Ztraceni v Mnichově (protože jsem až dosud tuto Truffautovu klasiku neznal, nemohl jsem ani poznat narážky na ni). Rovněž se mi hlavou honilo, jak ve mně už dlouho roste nesmírný respekt, který k Truffautovi chovám - natočit takový film muselo být nesmírně náročné (dovedu si celkem představit, jak musí být na place komplikované neztratit se v tom, co je natáčení "jen jako" a co "doopravdy", a to není jediný důvod, proč na mě tento film udělal tak silný dojem). Film mě obecně hodně bavill výtečným obsazením a krásnou hudbou (Georges Delerue mě už před časem ukouzlil svou hudbou ke Godardově filmu Pohrdání) a celkově si myslím, že je to spolu s filmem Život v oblouznění asi nejlepší film ve filmu, jaký jsem zatím viděl. (20.02.2017)

Príjemný film, ktorý sa celý točí okolo natáčania filmu. Zaujímavé osudy postáv, trochu jemný humor a krásna J. Bisset...to by malo na jeden film stačiť. Podľa mnohých nadšených recenzií som čakal skvost. Film nakoniec nebol sklamaním, je "iba" príjemným filmom o filme a filmovaní celkovo. Takých mnoho niet a možno aj preto je pre poniektorých srdcovou záležitosťou. U mňa to na plný počet nebude, trochu precenený film povedal by som, ale poctivé štyri si zaslúži. 80%. (01.12.2013)

Tento film niekoľko rokov ležal u mňa na poličke s tým, že som nemohol nabrať odhodlanie si ho pustiť. Videl som pred ním viacero Truffautových filmov, no žiadny ma nejako špeciálne neoslovil, aj keď z francúzskej novej vlny mi sadol práve on najviac. Tento film ale všetko zmenil, je to úžasný "film o filme", ktorý musí nadchnúť každého milovníka filmov. (17.04.2018)

První polovina je poměrně realistickým ponořením do natáčení filmu. Líbilo se mi, jak zde bylo ukázáno, že se mnohdy musí scéna několikrát opakovat, herec nemusí být zrovna vždy v nejlepší formě, jak každá scéna zabere mnoho úsílí a kolik lidí potřebuje a že režisérova úloha je mnohdy konejšit nešťastné herce atd. Ale druhá půlka se začíná věnovat až moc milostným vztahům herců a to mě teda vůbec nebavilo. Vrchol byl, když na konci (Pozor Spoiler!), jeden herec zemřel. No to se určitě nestává při každém natáčení, tady to ale bylo ukázáno i trochu jako rutina. Ale je mi sympatický Truffautův nápad vyznat lásku filmu a hercům natočením filmu o filmu. (13.03.2018)