Nikdo mne nemá rád
Les Quatre Cents Coups
Nikto ma nemá rád
The 400 Blows
Režie:
François TruffautKamera:
Henri DecaëHudba:
Jean ConstantinHrají:
Jean-Pierre Léaud, Claire Maurier, Guy Decomble, Albert Rémy, François Truffaut, Jean-Claude Brialy, Georges Flamant, Jeanne Moreau, Jacques Demy (více)Obsahy(1)
Francouzský širokoúhlý film průbojného režiséra Francoise Truffauta Nikdo mne nemá rád (původní název Čtyřista ran), je jedním z charakteristických děl tzv. nové vlny francouzské kinematografie. Ukazuje bludný životní kruh třináctiletého pařížského chlapce. Ukazuje nebezpečná úskalí chlapeckého dospívání, která sice dobře znají pedagogové a sociologové, ale která obvykle přehlížejí ti, kdož by měli nejspíše podat dítěti pomocnou ruku jeho rodiče. Truffaut používá na mnoha místech autobiografické metody a snad právě jí nabylo jeho dílo tak pronikavé sály a působivosti. Snaží se dokázat, že problém mládeže na scestí je spíše problémem dospělých. Jeho film je krutou obžalobou společnosti, v níž dítě vyrůstá bez lásky, společnosti, která zavírá třináctiletého chlapce společně s prostitutkami a v nápravném ústavu sním zachází jako s tím nejsprostším dospělým zločincem. Na MFF v Cannes 1959 byl film Nikdo mne nemá rád vyznamenán Cenou za režii. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (167)
První z Doinelovské pentalogie, první Truffaut, první Léaud a hned zásah na komoru. Nádherný film, tak jednoduchý, ale silný jak jen dokáže být. Je jiný než ostatní čtyři filmy a to hlavně díky věku Antoinea, nemůžu říci že nejlepší, ale rozhodně se Truffaut mohl těžko úvést mezi ty, jenž tak vytrvale kritizoval (nemyšleno pejorativně), lépe. ()
[8,5/10] (Carrosse, SÉDIF) (Čb. /// Produkce: François Truffaut /// Scénář: François Truffaut, Marcel Moussy /// Kamera: Henri Decaë /// Hudba: Jean Constantin /// Nominace na Oscara: François Truffaut, Marcel Moussy (scénář) /// MFF v Cannes: François Truffaut (Cena OCIC - režie)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Truffautův poetický, ale poměrně drsný snímek "Nikdo mne nemá rád" patří k tomu nejlepšímu z francouzské nové vlny. Na rozdíl od kolegy Godarda se Truffaut mnohem více zabývá řemeslem, tj. audiovizuální stránkou i scénářem svých děl a výsledkem je, že tyto jeho počiny jsou dnes stejně dobře sledovatelné jako před půl stoletím, aniž by za to platily originalitou (aby nedošlo k mýlce: Godard se mi líbí, ale potřebuji na něj mít správnou náladu). - Herci v Nikdo mne nemá rád jsou beze zbytku vynikající, zvlášť titulní klučina hraný Jean-Pierre Léaundem, za zmínku stojí i vynikající černobílá kamera. ()
3* za námet. Je príliš málo ukazovateľov, ktoré filmovou cestou jasne smerujú k tomu, že za mnohé pády detí nestojí len ich túžba po dobrodružstve, ale aj zlé rodinné pomery, nedostatok lásky a takmer žiadna snaha odovzdať v domácom prostredí aj určité hodnoty a normy správania. V tomto by sa dalo súhlasiť s výrokom jedného spisovateľa za čias romantizmu "človek je v podstate dobrý, kazí ho zlé usporiadanie spoločnosti" - nedá sa pri sledovaní tejto snímky nesúhlasiť? Trochu ma iritovala strohá forma, ktorá síce dodávala prostrediu pravý sociálny nádych, na druhej strane ma nedokázala ponoriť do deja a prežívať všetky útrapy s trpiacim chlapcom - až na jeden nepatrný záber so slzou na jeho tvári, ktorý ma katapultoval. ()
Podle mě nejlepší Truffautův film, kterým navázal na Vigovu Trojku z mravů a kterým uvedl na scénu (a posléze i do všech filmových příruček) nezapomenutelnou postavu Antoina Doinela, pro kterou se narodil Jean-Pierre Léaud. Celá doinelovská pentalogie nemá ve filmu odboby, nadto je upřímná a citové zrání mladého Antoina působí přesvědčivě. Kdo by mohl zůstat lhostejný k trampotám jednoho upřímného mladého Pařížana, který to nemá v životě lehké? ()
Galerie (41)
Zajímavosti (49)
- Snímek získal cenu za nejlepší režii v Cannes a proslavil tak francouzskou novou vlnu. Mimo jiné umožnil Jeanu-Lucu Godardovi natočit jeho dlouhometrážní prvotinu U konce s dechem (1960). (Hwaelos)
- Záverečné zábery na nekonečné more symbolizujú túžbu po voľnosti hlavného hrdinu meniaceho sa vo večného rebela na úteku. Je to príznačné aj pre iné postavy z diel Francúzskej novej vlny. (Biopler)
- Scéna, v níž si Antoine (Jean-Pierre Léaud) myje obličej ve fontáně, se natáčela v Eglise de la Trinité na Place d'Estienne-d'Orves v 9. pařížském obvodu. Exteriérové scény před domem Antoinových rodičů se natáčely na náměstí Place Gustave-Toudouze, na křižovatce ulic Rue Henry-Monnier a Rue Clauzel. Záběry byly pořízeny o několik metrů dál, na rohu ulic Henry-Monnier a Notre-Dame-de-Lorette, rovněž v 9. pařížském obvodu. (classic)
Související novinky
Zlín Film Festival s vůní Francie
Filmové cestování po Evropě pokračuje letos výletem do provoněné Francie a Zlín Film Festival odtud přiveze návštěvníkům více než 40 archivních i nejnovějších filmových počinů. Sekce Dny francouzské… (více)
Reklama