Jindřich V.

Tak tohle me vcelku zklamalo. Celej film pusobi znacne divadelne a lacine, kdyz uz nahodou dojde na nejakou bitvu, tak je natocena celkem mizerne. Navic nekdo neustale neco resi, nastesti ne takovym tim typickym Shakespearovo jazykem, takze jim je vetsinou rozumet. Ale i presto jsem se ve filmu misty ztracel, protoze tam je strasne postav a obcas to nejak divne skace v deji. Herecky obsazeni je sice fajn, mladej Bale, mladej Branagh, Holm, Thompson a dalsi, ale nikdo nepodava zadnej oslnivej vykon. Celkove v ramci Shakespearovo adaptaci jeden z tech lepsich kousku, ale v ramci historickyho valecnyho filmu spis prumer. (20.07.2009)

Neviem, či sa mi páči viac Kenneth-režisér alebo Kenneth-herec ,už v tomto filme však dokázal, že by mohol byť trebárs aj anglickým panovníkom.S hlavnou postavou má spoločné nie len sugestívny prejav,všestrannosť a nadšenie, ale i zmysel pre humor a cit.Naviac cit pre Shakespeara, pre reálne vykreslenie doby i postáv,pre výber hercov a hudby.Plný počet nedám len preto, lebo verím, že pred rokmi vysoko postavenú latku ešte dokáže posunúť. Veľmi sa na to teším. (17.09.2011)

Čím více se blížím k dvacítce, tím více obdivuji ty, kteří v tomto věku dokázali něco významného. Pravda, Kennethovi při natáčení Jindřicha V. táhlo už na třicet, to ale nic nemění na tom, že napsat scénář, zrežírovat ho a ještě se obsadit do hlavní role vyžadovalo velkou dávku talentu a hlavně entuziasmu. A jak se v pozdějších letech ukázalo, toho má Kenneth při adaptování Shakespearových her na rozdávání. Nemůžu si pomoct, ale velmi mi sedí jeho pojetí; v každé hře si najde něco osobitého (v Jindřichu V. kupříkladu pojal krále více jako docela normálního, pochybujícího člověka než neporazitelného hrdinu) a zároveň to komponuje s původním jazykem, který zní, jako byste se skutečně přesunuli o pár stovek let v čase. V některých diskusích si stěžovali i rodilí mluvčí, že ne všemu rozumí, a já - jelikož jsem neměla k dispozici titulky - jsem dokonale všechny obraty nepobrala také, ale k podobnému filmu mi ten krásný, vznešený jazyk plný "th" dokonale sedí. A Kenneth má nejen úžasný hlas, ale také přízvuk, díky kterému se vše, co jako král vyřkne, velmi dobře poslouchá. Po zvukové stránce navíc film disponuje dalším významným kladem: výborným soundtrackem s překrásným chorálem "Non Nobis Domine", který doprovází podle mě nejsilnější scénu z celého filmu: sbírání mrtvol po bitvě u Agincourtu. A ještě jednu scénu si dovolím doporučit: Závěrečné anglicko-francouzské námluvy, kde rázem pochopíte, proč tisíce Britů milovaly pár Ken & Em stejně jako princeznu Dianu a prince Charlese. Zkrátka a dobře, Jindřich V. je po všech stránkách výborné dílo. A až tuto nesnesitelnou tíži bytí vztaženou na krále, jenž si velmi dobře uvědomuje svou zodpovědnost za své poddané a jenž musí kvůli svému postavení tvrdě zakročit i proti svým nejbližším, někdy uvidím s titulky, mé hodnocení s velkou pravděpodobností poskočí o jednu hvězdičku výše. Dodatek 4. února 2011: Titulky stále nemám, ale to nic nemění na tom, že jsem si tuto Kennethovu výpravu do počátku 15. století za jedním z nejpatriotičtějších (a přitom téměř neznámých) anglických králů zamilovala. Slavný tříminutový projev před bitvou u Agincourtu už vám na požádání můžu odrecitovat zpaměti, Derek Jacobi je jedním z nejcharismatičtějších vypravěčů v dějinách a Patrick Doyle se už jen za Non Nobis Domine zapsal do mé skladatelské síně slávy. (06.04.2010)

Jak vyjádřit dojem čehosi mistrovského? Tady jsem ho měl, občas podpořený i lehce schizofrénními pocity, že to, co sleduji (historické drama ze středověkého království) není možná úplně tematicky či stylem mým šálkem kávy, přesto většinou nedokážu oči utrhnout, a že navzdory poeticky stylizovanému jazyku a divadelní předloze na mě s přechodem do exteriérů značně dýchá syrově realistická dobová atmosféra, jež dokáže posléze strhnout i v delších pasážích bez dialogů. Oceňuji vstřícně srozumitelné podání příběhu z dávné klasiky, včetně poselství, které v kontextu adaptace staleté divadelní hry s neškodně podmanivou kapkou vznešenosti nevnímám jako klišé. Obdivuji zápal Kennetha Branagha, s jakým ztvárnil titulní roli a zrežíroval celou velkolepou podívanou včetně sehrané válečné bitvy, hodně se mi zamlouvaly i zbylé herecké výkony včetně charismatického průvodce Dereka Jacobiho nebo skvostný hudební doprovod. [85%] (11.11.2023)

Po přečtení knihy jsem se začerstva podívala i na filmovou adaptaci. Zašedlý, špinavý, drsný, tak na mě film působil. Jindřich IV. jako hra zabíhá ke komedii a i v Jindřichu V. bylo pár podobně laděných scén, škoda jen, že film se na ně nezaměřil. Jinak je to takový klasicky dobrý snímek, dobře natočený, ocenění hodný, přesto pro mě ne tolik přitažlivý. A pořád jsem z něj cítila divadlo, což mi místy připadalo trochu nepřirozené. (30.09.2012)