Tenkrát v Číně

Kdo chce pochopit poněkud křehkou psýché čínského národa musí vidět Tenkrát v Číně. Film je mezi etnickými Číňany velmi populární, řekl bych, že je to jejich srdcový film, něco jako Pelíšky pro Čechy, Cinema Paradiso pro Italy apod. Podle mého v kostce ukazuje pohled většiny Číňanů na vlastní dějiny, v nichž se často vidí jako oběti. Tento film je víc než jen akčňák: bojová umění jsou neodmyslitelnou součástí čínské kultury (většina moderních čínkých reformátorů a revolucionářů byli členové triád a cvičili kung-fu), akční scény jsou doplňkem příběhu, ne naopak, jak tomu v kung-fu filmech bývá. Jak už jsem řekl, film se zabývá „velkými“ historickými tématy, které jsou ve filmu (nutně) nahrazeny zkratkami a metaforami pro zahraniční útlak (vymáháni exteritoriality, přemrštěné reparace, trestné výpravy atd.), které působí dost teatrálně. To ale celkem ladí s celkovou hyperboličností filmu, takže výsledný efekt diváka neruší. Tenkrát v Číně je film v první řadě zábavný, poučný element je ale v době globalizace potřeba vidět taky. Biografie Huang Feihonga, historické předlohy pro film, si leze přečíst na Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Wong_Fei-hung (26.06.2011)

Akční historická komedie staví svou vlasteneckou zápletku na mocenském pronikání západních hodnot do tradiční čínské kultury a teritorií, jenže to u zahraničního publika tolik nerezonuje. Příběhovými scénami jsem se tedy víceméně prozíval, aby mou pozornost vždy strhly výborné (drátové) bitky Jeta Li, zejména ta legendární závěrečná se žebříky. [Napoprvé jsem hodnotil za 4* asi právě kvůli ní.] (23.07.2018)

Hark Tsui ponúka fantastické akčné scény, predovšetkým súboje telo na telo, prípadne viac tiel na jedno telo, alebo viac tiel na viac tiel. A skvele do toho zapája aj mizanscénu. Okrem toho ale ponúka aj značne vážny pohľad na dobovú Čínu a pravdupovediac ak by film neobsahoval žiadnu akciu, stále by šlo o výborný historický film. Je obdivuhodné, ako obe tieto zdanlivo ťažko zlúčiteľné zložky (komercia vs. art) dokázal spojiť v organický a vyvážený celok. K stopercentnému hodnoteniu mi predsa len niečo ťažko špecifikovateľného chýbalo, objektívne ale nemám čo vytknúť. Jet Li je tu v životnej forme a opäť sa vynárajú otázky, či ten prechod do Hollywoodu stál za to, inými slovami to, proti čomu jeho hrdina v tomto filme tak srdnato bojoval. (06.07.2019)

Čím chce být Tenkrát v Číně? Dobovou freskou s asijskou dávkou komediálnosti a i jen tak mimochodem akčním příběhem jednoho mistra bojových umění? Pulzování mezi těmito dvěma póly mi dělalo docela problém, i když to není nic nového. Dobývání Číny západními obchodními společnostmi je určitě zajímavé téma, ale raději bych viděl Jet-Liho se všemi svými bojovými prvky z jeho tehdejších HG filmů. Toho jsem se dočkal až v poslední třetině, kde to všichni přítomní rozbalí ve velkém a divák může jen tiše sledovat a doufat, že jednou bude umět aspoň zlomek jejich schopností. Jak koukám na zdejší hodnocení, přijde mi, že lidé hodně dávají jen na závěr (žebříky, loď) a zapomínají na předešlých 100 minut filmu, v kterých se toho moc nestalo (snad jedině ukázka nějaké speciální asijské textilie, která schne rychlostí světla:)) (06.02.2011)

tady jsem dlouho váhal mezi čtyřma a pěti hvězdama - ovšem musím říct, že jakmile se film rozjede, tak už se jen vezete na vlně dlouhých soubojů, decentního humoru, na kung-fu film nečekaně syrových scén a hlavně spousty momentů, které vám utkví v hlavě na hodně dlouho (souboj v dešti, žebříková scéna, pokus o znásilnění, cvičení na pláži při západu slunce, zabití padouškého mr. Jacksona). Za zmínku také stojí hudba, která v určitých momentech opravdu dost vyniká a jedná se snad o první kung-fu film, ve kterém jsem si hudby vůbec všiml:) (30.10.2008)