Bullet Ballet

Více čí méně fatální přerod"hrdiny"uvnitř metropole-jako jeden z hlavních motivů-si zde Tsukamoto ponechal(stejně jako osobitou kameru,střih,hudbu..)ale jinak je to film kterým docela vybočil ze své obvyklé tvorby(už tokyjská boxovačka k tomu tíhla)... Nutno říct, že vybočil ale nešlápnul vedle, protože je jasně znát, že má co říct a ví přesně jak na to. Do kolen mě to nedostalo a srdcovka z toho nebude ale nenudil jsem se ani sekundu. (09.07.2013)

Film japonského režiséra Shinyu Tsukamota, ktorý v ňom stvárnil aj hlavnú postavu, predstavuje na prvý pohľad jednoduchý príbeh pomsty jedného muža proti gangu, ktorý má niesť zodpovednosť za smrť jeho priateľky. A áno, v jednoduchom ponímaní možno Tsukamotovu snímku vnímať takýmto spôsobom, ale oveľa zaujímavejší je metaforický výklad príbehu. Hoci to Tsukamoto priamo nepriznáva, v náznakoch môže divák cítiť, že postavy Gota (Takahiro Murase) a Chisaty (Kirina Mano) sú ako keby retrospektívnym pohľadom na minulosť Goda (Tsukamotova postava) (podobnosť mien Goda - Gota) a jeho nebohej priateľky. Príbeh tak pôsobí ako vyrovnanie sa s bujarou Godovou minulosťou, keď musí čeliť vlastným výčitkám a udalostiam, ku ktorým došlo. V takom prípade je pomerne ťažko definovateľné, do akej miery sa príbeh pohybuje v rovine reality, respektíve v rovine akéhosi "snenia". Nech už však divák nazerá na snímku z akéhokoľvek uhla, je nutné poznamenať, že jeho najlepšou časťou nie je príbeh, ale jednoznačne vizuál v spojení s kamerou. Čiernobiele poňatie ako základný stavebný kameň predstavuje dôležitý prvok celkovej atmosféry, ktorú navyše vylepšuje výborným strihom (nič pre epileptikov). Kamera dokáže viac než dobre vyniknúť najmä v detailoch. Bullet Ballet oplýva zaujímavou aurou. Svoj príbeh rozpovedá priamo-nepriamo, pričom v ňom možno vidieť retrospektívne metaforické poňatie. Čiernobiely vizuál s noirovým nádychom dolaďuje industriálnou atmosférou výpravy aj výberom hudby. Tsukamotov film nemusí v konečnom dôsledku niesť silnejšiu myšlienku či odkaz, ale je diváckym zážitkom ho sledovať. (16.12.2022)

Se značným odstupem od svých oblíbených uživatelů a kamarádů jsem si pustil tento snímek a byl jsem docela zklamán. Jednak jsem nevěděl co mám čekat a jednak mi to moc nedávalo. Je to samozřejmě zajímavě ztvárněné, docela vypjaté, s typickou Tsukamotovou atmosférou, ale nijak mne to na kolena nedostávalo ... Ani nevím proč by mělo. Všudypřítomný nekonečný zmatek pobíhání a vřeštění nedůležitých postav ve městě, jinak se to popsat nedá. Co z toho nevím, asi jsem to nepochopil, jak jsem měl. Ale špatné to rozhodně nebylo, to zas ne! (05.01.2012)

Černobílá Tsukamotovi děsně sluší a i ona se zasloužila o to, že Bullet Ballet mi přinesl vskutku neobyčejný zážitek. Zběsilé tempo, roztřesená kamera, naprosto nepředvídatelné odvíjení příběhu, násilí, hněv, msta a vynikající kyberpunková hudba Chu Ishikawy chytnou diváka a ukážou mu drsnou, temnou a chladnou stranu Tokia a snad i člověka, tak jak by si nikdy sám nedokázal představit. Rozhodně nestačí jedna projekce, ale to není u Tsukamotových filmů novinkou. (07.02.2010)

Zmatený příběh dvou znesvářených gangů, jednoho pána co schání pistoli a jakéhosi nájemného vraha. Divný střih a roztřesená kamera, film jsem sledoval s absolutním nezájmem a nepodařilo se mu doručit jakékoli emoce či atmosféru. Zpracování příběhu mě minulo obloukem... Na mě asi až příliš umělecké... Jsem rád, že to mám za sebou.... A ještě jden zásadní postřeh na závěr, film je celý černobílý. (08.01.2012)