Režie:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Jerzy WójcikHudba:
Adam WalacińskiHrají:
Lucyna Winnicka, Mieczyslaw Voit, Anna Ciepielewska, Maria Chwalibóg, Kazimierz Fabisiak, Stanisław Jasiukiewicz, Zygmunt Zintel, Jerzy Kaczmarek (více)Obsahy(1)
Kawalerowiczovo historické drama, dějově situované do konce 17. století, se řadí do skupiny evropských filmů, které v 60. letech poukazovaly na náboženský fanatismus, ale také pověrčivost a pokušení lidského individua. Do popředí zájmu staví tvůrce ústřední ženskou postavu zvanou Matka Johana od Andělů, jeptišku posedlou ďáblem, která svádí kněze k nečistým a zločinným skutkům. Obtížnou zkouškou musí projít také nový příchozí kněz do ženského kláštera, jehož předchůdce byl za své činy pod vlivem posedlé jeptišky odsouzen k trestu smrti upálení na hranici. (Letní filmová škola)
(více)Videa (1)
Recenze (32)
ocenenia : MFF Cannes 1961 - Špeciálna cena poroty ◘◘◘◘ Aj keď je to "produkt" dvoch neoblomných kádrových komunistov z Ukrajiny (Iwaszkiewicz, Kawalerowicz), vo výsledku je to filozoficky prekvapivo zaujímavé (asi aj vďaka osvietenejšiemu scenáristovi Konwickému) a pre otvorenejšieho kresťana záludne podnetné zamyslenie o pôvode zla a o sebamrskačskej snahe niektorých ľudí snažiť sa toto zlo zo sveta "eliminovať". Nálepku nihil obstat by film asi od cirkvi nedostal, ale napríklad rozhovor kňaza s rabínom bol veľmi zaujímavý aj bez "nihil obstat" :) Film má hutnú atmosféru podporenú zaujímavou výpravou kdesi v strede pustej ničoty, presvedčivým herectvom a samozrejme výtvarnou stránkou Kawalerowicza (hold, na to majú režiséri s "kaukazskými génmi" proste talent) ... 75% ()
K filmu jsem se dostal jako k hororu. Uznávám, že o hororovosti by se dalo polemizovat a zcela jistě nebyla záměrem tvůrců, ale vůbec bych se nebál označit to za psychologický horor. Pokud jsou za takové označovány např. Kladivo na čarodějnice či Spalovač mrtvol, tak jím je i tohle, poněvadž to patří do stejné sorty, měl jsem z toho stejně nepříjemně mrazivé pocity a má to stejně mrazivou, hutnou a depresivní atmosféru. Naprosto výtečná je Lucyna Winnicka coby Matka Joanna, její ďábelské výstupy, ksichty a opravdu zvláštně nepříjemný výraz v očích je na filmu to nejhororovější a já jen doufám, že z toho nebudu mít noční můry. Pochvalu zaslouží i exteriéry (okolí kláštera je opravdu "divné" a dekorace. Jsem opravdu rád, že mi tento film vstoupil do cesty, je milé např. vidět mladého Fr. Pieczku jinak než jako tankistu se psem:-) a výborného herce ve vedlejší roli (ševce) s šíleným smíchem, skvělými prudičskými hláškami a ksichtem obstarožního Chucka Norrise. Výborný kulturní, psychologický a filosofický zážitek. ()
!!SPOILERY!!Zpočátku jsem film podezříval z laciné efektnosti přiživující se na oficiálním dogmatu vůči církvi, avšak po ďábelských extempore s pozoruhodnými vizuálními kvalitami film začne získávat i filosoficko-psychologický důraz a mění se až v existenciální drama lidí, kteří bojují různými způsoby s nezvratnou volbou a spalujícími pochybnostmi - "posedlost" ďáblem se tak stává jakýmsi dobrovolně přijímaným životním stavem, který jediný dokáže zakrýt palčivá muka a pocit prázdnoty i bezúčelnosti duchovního i tělesného asketismu. I kněz svým způsobem podléhá, jakkoliv to bere jako vykoupení uhrančivé matky představené a svým nezvratným činem se navíc uzavírá do věčné temnoty. Jedině rozpustilá sestra, jež jediná uniká fanatismu a svoji řeholi bere naprosto světským způsobem dokáže žít alespoň trochu naplněně. I když sama nakonec poznává, že se svoji rozpolceností dostává do slepé uličky a ani matka představená nenachází v knězově oběti náznak světla a jejich splynutí v rovnoprávném obětí doprovází odbíjení němých zvonů, místo ncihž se ozývají vzdechy těch, co zůstávají osamoceni na bezbožné zemi a marně vztahují ruce k nebi a hledají v něm náznak útěchy. Film vlastně prosazuje střízlivost lidského vztahování se ke světu a ukazuje dosti drastickým způsobem úskalí a křehkost jakéhokoliv upínání na abstraktní teze (výborný a mrazivý dialog tápajícího kněze s Židem ohledně pochybností víry). Je jasné, že i přes svojí kontroverznost film musel režimu vyhovovat, jelikož útočí na samotné podstatné otázky církevní rovnováhy, i když samozřejmě víru jako takovou zaslepeně nezavrhuje (východisko nachází u dvojice náděníků a jejich podvečerních upřímných modliteb, ačkoliv se sami stávají nečekanými oběťmi zatemnění mysli tápajícího kněze, jehož zatvrzelá víra se zdá býty scestnější). Matka Johana od Andělů je nakonec dosti komplexní náhled na náboženskou tématiku, jenž má stále co říci i dnes. Navíc zaujme i svoji (na místo vzniku) progresivní formální stránkou využívající odlehčenou kameru, někdy dosahující až závratného účinku a střídající ji se statickými záběry sugestivní krajiny a podmanivých kompozic ve veleprostých interiérech. Přesto je třeba trochu přivyknout na dosti pomalý rytmus a dialogičnost, jež poznamenává hlavně první polovinu snímku, k níž ještě divákovi nejsou poskytnuta potřebná vodítka, aby se mohl dostat pod odcizeně působící povrch. ()
Jeden z mnohých európskych art titulov 60rokov, ktorý rieši otázky askézy a odopierania si základných fyzických predispozícií človeka. Kawalerowicz štruktúru diela poňal v konfrontačných líniách a v minimalistických obrazoch. Niekedy sú kajúcne spovede uskutočňované medzi diverzifikovanými osobnosťami (sestra, kňaz), niekedy ide o vnútorný monológ s diablom vo vlastnom tele a niekedy prosto pričlenením mníšky k jednoduchosti a zvodnosti, ktoré v 17. storočí neboli akceptovateľné. Celkovo ma však rukopis natoľko nezaujal, aj keď dobre odpružil zložitosť fanatizmu a posadnutosť človeka diabolskými myšlienkami. ()
jak hodnotit film kde mi každý názor, každý dialog přišel naprosto po chuti? Církevní sračky s kterýma jsem nesouhlasil. Tenhle film mě upřímě znechutil a to se nepovedlo téměř žádnému filmu. Proč si navíc myslím že hodně lidí hodnotilo 5* jen aby nevypadaly špatně? Hodnotím 1*, protože tohle bylo pro mě fakt utrpením. Ale uznávám že hlavní "hrdinka"(ty uvozovky jsou naschvál) hraje výborně. Ale film je děsný. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (2)
- Jeden záběr z tohoto snímku využila americká post-punková kapela Have A Nice Life jakožto cover-art pro své druhé studiové album „The Unnatural World“. (thestrycekfido)
Reklama