Copak je to za vojáka...

Jedna z nejlepších českejch komedií, která je zajímavá hlavně tím, jakej má spád! Protože takovy fofry, to ste eště neviděli. Pořád se tam něco děje a děje se to vtipně. Můžou za to nejenom skvěle vybraní herci, ale i ten, kdo to natočil a napsal. Několik hlášek je nezapomenutelnejch a tenhle film je pro mě kultovní. Jeden z mála, kterej můžu vidět kdykoliv. PS: Jandák, co žere bebečka nebo diska nebo co to je, to je klasika! :-D (01.07.2013)

Další film z vojenského prostředí, který zbožňuji již od útlého dětství. Jiří Langmajer coby děvkař, rebel ale hlavně nejlepší paragán podal opravdu skvělý herecký výkon, kterým tak trochu zastínil i jak dobrého Karla Rodena – jeho postava mi moc nesedla, ale coby trenér mažoretek se osvědčil. Je ovšem pravdou, že mě se nejvíce líbila pasáž, při které se museli paragáni dostat až do kasáren a během toho je po jednom pěkně chytali policajti, armáda i myslivci. Ta lovestory okolo toho už byla zbytečná omáčka. Nicméně vždy se na to podívám rád znovu. (04.04.2018)

Film sice nema nejakej poradnej pribeh a furt bezi nejaky cviceni, ale diky tomu je film vcelku sviznej, misty napinavej a sem tam vtipnej, hlavne kdyz Kouba vzdy udela nejakej pruser. Jediny, co mi na filmu krapet vadilo, je, ze hudba je prakticky furt jedna a ta sama dokola a misty je to nejak divne sestrihany a par scen na sebe nenavazuje, ale jinak se jedna o slusnej film se zajimavym nametem a pohodovejma hercema, kterej tech 90 minut skvele zabavi. (11.11.2007)

U nás zapřisáhlých pacifistů, pro které je v ruce odpornější samopal vzor 61 než úd předsedy uličního výboru, může mít příběh z časů, kdy se holky tam dole neholily a chrabří rošťáci v zeleném nesnesli pravičácké tendence, těžko valnou šanci na znatelný úspěch. Pravda, některé fórky jsou celkem zdařilé a dostatečně dětinské, aby vykouzlily na mé tváři mírný úsměv. Nicméně na výslednou Tučkovu taškařici s notnou dávkou sentimentu zavzpomíná snad jedině Jirka Langmajer, který po závěrečných titulcích roztřesenými prsty vytočí číslo Karla Rodena a nesmělým hlasem špitne do sluchátka: Dobrou noc, ty starý bobře. (10.03.2012)

Akční filmy (na naše podmínky asi lépe řečeno: filmy s výrazným akčním nádechem) jsou v čs. kinematografii výjimkou. Dobrá akční komedie nám tu vznikla jednou za čtyřicet let (před "Vojákem" rozhodně Nikdo nic neví z roku 1947). Nepřipraven zde na tenhle styl jsem byl vhozen do velkého překvapení. Ještě po 15ti minutách sledování jsem měl pocit, že film stále pořádně nezačal... To už mi vedle samotných akčních útěků všech vojáků a každého jiným směrem totálně zrak vytíral střih filmu, který ve velmi rychlém tempu střídal jeden záběr za druhým ve stylu videoklipů. Sledovat veškerý děj s naplno zaměstnanou pozorností jsem stíhal, rozeznávat jednotlivé vojáky a uvažovat nad viděným spektátklem už moc ne... což ale v takovém nasazení vůbec nevadilo. Opravdu skvělo odvedeno a zrežírovano a dotaženo s pointou cca v druhé třetině. Nevadí mi ani, že jde o humorně zkreslený pohled na vojnu, u kterého je i nám mladým jasné, že to takhle veselé určitě doopravdy nebylo. Spíš mě nakonec po té vší báječné podívané zklamalo v druhé polovině to postupné stagnování děje až upadnutí do trochu průměrného love story příběhu z vojny. Ale rozhodně skvělý film - po Pražské pětce další perestrojková komedie, kterou jsem dlouho s nezájmem odkládal a pak jen překvapeně s neutichajícím zájmem na to zíral. Režisér Petr Tuček má u mne jednu čestnou pětihvězdu za jiný snímek, ale VOJÁK se k němu může hravě přiblížit. (80%) (02.07.2018)