Meandr

Překvapivě zábavné devadesátiminutové plazení oelasťákované žabožroutské Beatryče kličkami střevního očistce hájtech Boha, plného klků, enterálních parazitů, hnijících zbytků a fazolového nadýmání. Plazení, dávající naději všem kudlankám, že ten lhostejně morousovitý Fousatý strejc nakonec nemusí být až tak upjatě konzervativní pohádková modla, jejíž konečník ústí do eternální prudy čumění po kolena v mlze na baculaté prdele otylých andělíčků, nýbrž progresivní ufon, který je, budou-li dostatečně škemrat, vysere do kostarického ráje planety Gurun. Možná je to i Aštar, a možna je to Mejbylyn. Každopádně vřele doporučuji klaustrofobikům pro sichr moc nehřešit, tohle intestinální martýrium by rozhodně nedali ani s užvaněným Vergíliem v zádech a pekelně by je jeblo už v prvním meandru. (05.07.2021)

No to je zase výplod jako stehno. Jistý pan Turi totiž napsal a natočil takovou historku, že si říkám, jak mu takový nesmysl mohl vůbec někdo zafinancovat a hlavně jak mu to vůbec mohlo publikum tak pozitivně zbaštit, leč v obou případech k tomu skutečně došlo, a já zas jen obracím oči v sloup a sám sebe se ptát, jestli jsem tak mimo já, nebo ostatní. Každopádně, můj zásadní problém s touto podívanou spočívá v samotné podstatě celého filmu, která je fakt, s prominutím, úplně debilní, nepochopitelná, rádoby chytrá, pro mě je to ovšem spíš jen nepovedený zmetek, kdy jsem při závěrečných titulcích měl jen jeden jediný pocit, a to že jsem právě spláchnul devadesát minut svého života do hajzlu. Což o to, celé to tedy sice začne fakt svižně, kdy velmi pohledná ústřední hrdinka se během chvíle objeví v jakémsi labyrintu potrubí, nebo co to vlastně mělo být, a já byl ve velkém očekávání, co vše se jí cestou za svobodou bude zábavného dít. Hned první pasti ale naznačili, že to zas až taková hitparáda nebude, jelikož ony pasti nebyli ani nápadité a ani efektní, ale pořád jsem sám sebe ještě přesvědčoval, že se to teprve určitě rozjíždí, jenže zhruba po půl hodince ovšem přišlo první velké varování, co bude diváka asi čekat, a to v podobě jakéhosi mechanického ramene, které vyjede ze stropu směrem k hrdince, na jejímž konci byla trapně zpracovaná lebka s ,,uzdravovací´´ přilbou, která zahojila ústřední hrdince krvavý šrám a já si v ten okamžik poprvé a rozhodně ne naposled řekl, tvl, co to je??? To jsem ale ještě netušil, že to je teprve začátek celého toho nesmyslu. Po pár minutách totiž hrdinka dolezla téměř ke konci, jenže úplného cíle se jí nepodaří dosáhnout a najednou se objeví zpátky na začátku. A nanovo, ty samé pasti, ty samé problémy, do toho se objeví pár zhovadilých vsuvek, které místo toho aby cokoliv vysvětlovali, tak akorát naopak spíš ještě přiložili pod kotlem celé té nesmyslnosti, no a pak dojde konče k závěrečné pointě a to je dámy a pánové taková šleha, že nebýt pár napínavějších momentů a již zmiňované pohledné herečky, tak bych tomu s tou největší chutí lupnul ryzí Odpad!, jelikož tohle je přesně ten typ rozuzlení, který já označuji za tvůrčí vytření si prdele divákem. Já zkrátka po celou dobu vůbec nepobíral, o co tu šlo, kde, čím, za čím, jak a proč se ta hlavní postava vlastně pachtila, navíc veškeré ty stále dokola opakující se pasti tu jsou fakt o ničem, takže ani ony tu podívanou jakkoliv neoživili, a mě z toho prostě nevyplývá nic jiného, než směrem k Meandre konstatovat jedno velké, rozhodné NE! (30.04.2024)

Prachsprostá vykrádačka Cube (1997), pri ktorej sa miestami budete nudiť a občas len neveriacky krútiť hlavou a vyjadrovať hlboké poľutovanie nad premárnenou príležitosťou natočiť sofistikovanejšiu, napínavejšiu a dejovo prepracovanejšiu verziu kultovej Kocky. Namiesto toho dostanete len nudu, prekombinovanosť, absenciu napätia a nelogickosť. (07.01.2022)

Francouzská variace na Kostku, od které jsem nečekala vůbec nic a dostala jsem dost slušnou hororovou podívanou, která strčí do kapsy i letošní Conjuring, nového Wana (překvapivě) i Saw (nepřekvapivě). V závěru se sice až moc filozofovalo, ale jinak nemám téměř co vytknout. Jo a nic pro klaustrofobiky. (27.09.2021)

Nastává tady jeden a naprosto zásadní problém, kterej tenhle slibnej počin totálně zadupe do země. Všichni, co viděli Kostku (1997), popř. první Saw (2004), nemůžou být v dnešní době oslnění tímhle francouzským kouskem. Od prvního probuzení hlavní hrdinky v bludišti prostě musíte srovnávat a po čase zjistíte, že král není mrtev. Tady se to začne stávat repetitivním, navíc když "dojdou nápady na pasti, přichází zombík", ano můžeme se snažit o myšlenkovej přesah, proč tam je a kdo to vlastně je, ale obávám se, že je to zbytečný. Navíc přijde závěr, kterej byl pro mě total WTF. Ne, na závěr tohoto žánru fakt nechci sledovat takový procitnutí, prostě ne, sorry jako! Ty tři hvězdy jsou s hodně přivřenýma očima... (06.07.2021)