Duch úlu

„Erase una vez...” • Rok 1940. MIESTO: Kastília a León [autonómne spoločenstvo v severozápadnom Španielsku], resp. obec Hoyuelos [de la Sierra]. • V ozaj bohom zabudnutej, či povedzme i zapadnutej obci, kde sa akoby normálne zastavil čas, sa dokonca totižto má v "miestnej sále" premietať i klasický, hororový titul z dielne štúdia Universal s názvom F R A N K E N S T E I N, keď cena lístkov pre dospelých stálo 1 peseto, zatiaľ čo pre deti to predstavovalo iba akési 2 realy, a tak je snáď i naprosto pomerne dosť reálne, že toto filmové predstavenie bude napokon predsa »praskať vo švíkoch,« a to zrejme i napriek tomu, že momentálne v Európe zúrila II. svetová vojna, no pokiaľ ale totiž dobre viem, tak Španielska sa daný konflikt osobne vôbec priamo ne[do]týkal... • Medzi mnohými divákmi či diváčkami, sa nachádzala len 7-ročná [!] Ana [ústredná protagonistka!], ktorú daná projekcia asi až natoľko «duševne rozrušila,» že už nič skrátka nebude také naprosto ideálne, ako tomu bolo zrovna tesne predtým; inými slovami povedané: dotyčný protagonista → Monštrum, stvárnený Borisom Karloffom, ňou tak mimoriadne, a k tomu i naozaj extrémne zarezonoval, až by som abnormálne len podotkol, že najmä celkovo o-t-r-i-a-s-o-l, čo inak predstavovalo i hlavný prím naprieč týmto obzvlášť pomalým a komorným, španielskym »,majstrovským dielom,« ktoré sa teda absolútne nikam ani akosi nijako extra zvlášť neponáhľalo, ba práve úplne naopak: vskutku takmer ani poriadne nepamätám, kedy som naposledy vlastne videl až konkrétne takto pomaly plynúci titul, ktorý nikdy zbytočne ne[pri]tlačil na pílu, že si priam naopak neustále vychutnával svoju náležitú odlišnosť aj v tom ponímaní, že daní predstavitelia sa nazývali rovnakými menami aj prostredníctvom svojich postáv, čo ešte umocňovalo navodiť oveľa viac realistickejšiu atmosféru, potom mi vzápätí pripomínajúcu i tú z kultového Stromu na dreváky. • Ďalej. Už počas úvodných v podobe nápadito spracovaných [animovaných] tituliek, bolo počuť i ľubozvučnú poetickú hudobnú partitúru, ktorá sa i naďalej niesla v podobnom duchu, nakoľko toto ARCIDIELO sa stále nazýva, ako Duch úľa; akési magnum-opus od španielskeho debutujúceho autora Victora Ericea. • Bezchybná montáž a dlhé zábery - dotvárali zvláštny pocit, ktorý sa vďaka majstrovskému stvárneniu: debutujúcou španielskou [detskou] herečkou Anou Torrentovou, stávalo pre mňa rozhodne nezabudnuteľným zážitkom, akýmsi ihneď prevedeným, odrazovým mostíkom, smerujúcim ku Carlosovi Saurovi. • A čo napokon dodať na záver? Pre každého diváka to určite nie je automaticky hneď určené, len pre tých najvnímavejších. (28.03.2024)

No ještě že jsem to neviděl jako malej kluk (kdy třeba Valerie a její týden divů mě dokázali docela vyděsit).Protože po něčem takovém bych asi zabil bratra,zapálil otcovu uniformu a následně strčil hlavu do úlu,abych viděl co na to naši.--Teda fakt je, že už takovýhle imaginativní kousky (jako nedávno Pro urodov i lyudej) sleduju raději zásadně stočen v prenatální poloze.--No a takovej Saša Gedeonů když tohle někde popatřil pak natočil v podstatě totéž,jen místo střetu s realitou tam prsknul střet s premestruální tenzí a zoval to Indiánským létem (aneb Úl po deseti letech). (22.08.2011)

Moc rád bych dal vyšší hodnocení, už jen kvůli kukadlům Any Torrent. Ale upřímně to byla dost nuda. Film by taky potřeboval pořádně zrestaurovat - kvalita na plátně byla bídná. Byly tam skvělý záběry, třeba běh holek k tý samotě se studnou, přesto když už sledujete hodinky, kolik asi zbývá do konce... něco je špatně. ( 52. KVIFF ) (11.07.2017)

Někdy člověk objeví skutečně krásné perly. Tady je nádherně vidět, jak není "Frankenstein" pouze alegorií, ač jí zároveň je. Tenhle film ukazuje, že sami chceme něco, co nemůžeme dosáhnout, anebo je toho možné dosáhnout způsobem, který není tradiční a který se ostatním nemusí zamlouvat. V tomhle je nesmírná síla snímku. (22.09.2015)

Přiznám se, že jedinou pohnutkou, proč jsem tento film chtěla vidět, byl jeho název (je převzat z knihy o životě včel od Maurice Maeterlincka, který sousloví "duch úlu" použil k pojmenování mocné, tajemné a paradoxní síly, kterou se včely řídí a poslouchají a kterou lidský rozum nikdy nepochopí - dík Wikipedie:). Snad až moc dokonalý film. Vnímám ho určitě jinak než ti, co film viděli v 70. letech; politický kontext, ač je silně zdůrazňován, ráda přecházím a soustředím se spíš na poetickou rovinu. Skvostná kamera, sledování je požitek; musím kameramana Luíse Cuadrada za jeho práci upřímně obdivovat. Už v době natáčení totiž trpěl oční chorobou, která postupně vedla ke slepotě (nakonec v roce 1980 spáchal sebevraždu). Určitě nezůstanu u jednoho zhlédnutí, pro tyto subtilní filmy mám slabost. (16.08.2011)