Howlův kráčející hrad

Také pocity. Stojím na brehu, voda jemnými vlnkami obmýva kamienky, dookola kľud súmraku. Neskutočne rýchlo letiace oblaky nad hlavou v horách. Namáhavá cesta k hradu, kde miesto múdreho panovníka jačí partia pubertiakov, popíjajúcich prvé krabicové vínčiská, psy obsierajú úzke cestičky a ich páni sa povznesene nadnášajú v nových trekingových úboroch. Nejaká iskrička tu snáď tlie. Veď on sem vyšiel opustiť na chvíľu svet Umeliny - pásovo vyrábaných produktov - áut, lietadiel, lodí, tak vzdialený predmetom s dušou. Nemusia byť hladké ani pekné, ale je z nich niečo cítiť (na povalách starých domov napr., kedy ručné remeslo malo navrch). Animistické vnímanie živej i neživej prírody. Synchronicita zažitého a na plátne videného. A spústa podnetov. Toto mi sprostredkúva Miyazaki filmami s príbehmi o tom, že v ľuďoch často drieme démon, ktorý môže úplne ovládnuť dušu, pokiaľ neprekoná úzko egoistické vnímanie vlastného sveta. Privodenie všetkých myšlienok je hravé, spontánne detské a dokonale farebne zladené. Oživuje časy, kedy sa chodilo s kamarátmi na výpravy ulicami, predstavujúc si pritom divočinu, liezlo do cudzích záhrad a v noci na cintoríny do hrobiek. (23.07.2008)

Je to celkom dobrý animovaný dobrodružný fantasy film od Hayao Miyazakiho. Má pomerne dobrý príbeh o slušnom dievčati, ktoré ale v jej obchode s klobúkmi navštívi krutá čarodejnica a tá ju premení na starenu a tak jej nezostáva nič iné, len vyhľadať mladého čarodejníka, ktorý žije v pohyblivom zámku neďaleko od mesta. Lenže kvôli kliatbe mu nemôže prezradiť pravdu, pričom tú pozná iba ohňový démon, ktorý pre neho pracuje a tiež od nej požaduje službu. A tak tu zatiaľ dievča v tele stareny pracuje ako gazdiná, postupne sa do čarodejníka zamiluje, no musia čeliť mnohým problémom, ktoré súvisia aj s práve prebiehajúcou vojnou ľudí. Spracovanie je celkom slušné, už od samotného začiatku som mal z toho až prekvapivo dobrý pocit, zaujalo ma celé to filmové univerzum, ktoré síce nie je až tak prepracované, ako vo viacerých iných Miyazakiho filmoch, ale aj tak si ma získalo, dej pôsobí zaujímavo, nesie sa to v takej príjemnej atmosfére a určite musím pochváliť, že sa tu skvelo kombinujú detské a dospelé prvky a rovnako aj tie fantasy a realistické, vďaka čomu je tu viacero výborných nápadov, napríklad čarodejníci slúžiaci pre vojenské účely. Ale predsa len ma trochu mrzí, že v druhej polovici sa dej začne uberať výrazne odlišným smerom, samotné prekliatie hlavnej hrdinky ide až moc do úzadia, pribudne pár prvkov, ktoré mi až tak moc nesadli, ale aj tak si to stále udrží slušný štandard a rozhodne som sa nenudil ani v tých slabších častiach. Nadmieru spokojný som aj s postavami, tie ľudské, ako hlavná hrdinka, jej priateľ čarodejník alebo krutá čarodejnica sú úplne ideálne, ale asi ešte viac ma bavili tie fantasy postavy ako ohňový démon alebo strašiak, tí mi prišli zábavní. Animácia je tradične výborná, chválim zaujímavé prostredie, po všetkých stránkach skvelo zvládnutý nápad so zámkom, toto film príjemne osvieži a sadla mi aj tá atmosféra. Takže určite ma trochu mrzí, že ma druhá polovica nebavila až tak moc, ako tá prvá, ale aj tak o dobrom hodnotení nepochybujem, príjemný film. 72% (01.07.2014)

Viděno v původním znění s českými titulky (o verzi v anglickém ani českém dabingu vážně nestojím). ZÁMEK V OBLACÍCH je po mém soudu nepochybně slabší než o tři roky starší Cesta do fantazie, s kterou film spojuje mnoho podobností (hlavní hrdinkou obou filmů je malá, resp. větší holka, která přichází do cizího prostředí plného nevídaných divů a kouzel, ve kterém je nucena pracovat a vysvobodit někoho ze zakletí. To bych se skutečně i hádal, že jsou oba filmy takto podobné, jak jsem měl už možnost se přesvědčit, že když jsem se někomu o této podobnosti zmínil, dotyčný ji tam vůbec neviděl). Srovnání s CESTOU DO FANTAZIE je pro mě i hlavním důvodem, proč tomuto jinak výbornému animáku nakonec dát plné hodnocení nemůžu - když máte jednou nastavenou laťku takto vysoko, nelze z ní slevit. Nic to nemění na tom, že je to stále úplně úžasný film plný krásné hudby, jedinečné japonské imaginace a báječného humoru (malý psík čarodějnice i mluvící ohýnek u mě pravidelně vyvolávali vlny smíchu - ten ohýnek je navíc v japonštině tak úžasně namluven, že se musíte smát, i kdybyste nechtěli :) Při závěrečném záběru jsem byl téměř naměkko, jaká to byla krása. (17.05.2014)

Ano, příběh je možná trochu méně přehledný a trochu více překombinovaný a může se zdát poněkud delší, ale to není nic, co by dokázalo otřást jedním pro mě nejdůležitějším faktem. A tím je ta bezbřehá fantazie a dobrodružství, které mě vždycky tak pohltí, že mám chuť být zase dítě a dalo by se říct, že jako dítě si ten film prožiju. O to mi jde u Miyazakiho především - až potom je vizuální úchvatnost nebo počet nových vychytávek - a to se mu především dobře daří. Zatím s každým jeho filmem, co jsem viděla. A teď již dost bylo sentimentu. Zámek v oblacích i na Miyazakiho poměry umí zase něčím zajímavým překvapit, například si nepamatuju, že bych kdy viděla film pro děti, kde hlavní hrdinkou je stará babka, co sem tam slušně zahlásí. Pak taky bezkonkureční ohňodémon co neutrpěl ani předabováním do angličtiny a krásná hudba to dorazí. Oou, až tenhle pramen vyschne, to bude černý den! (21.03.2012)

Půvab Miyazakiho děl spočívá hlavně v pohádkovosti a hře s fantazií. A protže jde o filmy pro děti, jde o dětskou fantazii. Kdosi tu srovnává s Bartou a Švankmajerem, to je úplě zcestné. Srovnávat lze s filmy pro děti, tedy třeba s Pojarem nebo Týrlovou, a tady myslím, v obrovské konkurenci kvality a bezbřehé fantazie, Miyzaki nezaostává. A Jako jsou naši velikáni zakladatelé a vynálezci různých směrů a technik, je i Miyzaki novátor a revolucionář, i když se to nemusí každému líbit:-) (07.09.2011)