Howlův kráčející hrad

První minuty Zámku v oblacích by se daly popsat jako nádhera. Procházka nad střechami města, zloduchové vylézající ze stínů, tlustá škaredá čarodějnice a zámek v dálce procházející se po mlhou... Co by dál? Magie a kouzla pohádky se změnila v trochu zvláštní snahou o drama/romanci kouzelníka a jeho problémů s duší. Trochu nečitelné a zbytečné, což kazí dojem na fascinující pohádkovosti většiny příběhu a postav. Dům s dveřmi do 4 rozdílných míst, strašák poskakující okolo své zachránkyně, všude samá barvička a kouzelná hudba. Je velká škoda, že Miyazaki neudržel druhou půlku filmu v podobně krásném a jednoduchém duchu jakou měla půlka první. (31.12.2008)

Je to sotva pár dnů co jsem si u Přejezdu Kassandra postěžoval na to, že to není ideální snímek pro zvýšené teploty. Zámek v oblacích je přesným opakem. Těžko hledat ideálnější film pro ukrácení chvil během nemoci. Ona tak nějak celkově je Miyazakiho imaginace pro blouznivé stavy jako dělaná. Člověk mu pak hnedka lépe rozumí. Bizarní záležitostí je totiž tenhle doposavad nejvyspělejší projekt studia Ghibli (co na tom, že dle dětské knížky; mimochodem hodně volně a lépe než v předloze). Zvedne náladu, potěší, překvapuje po jakých nevyšlapaných dějových stezkách se ubírá a především naprosto odzbrojuje svými nápady i originalitou. Nefalšované umělecké dílo, a to nejen animačně. Osobně by mě zajímalo, zda lze na poli klasické ruční animace jít ještě dále. Upřímně o tom pochybuji. (04.07.2008)

Zámek v oblacích, který jsem viděl s anglickým dabingem, je pro mne nejlepší a nejcitlivějším animovaným filmem, který jsem viděl nejen od Miyazakiho, ale celkově. Nádherná hudba, skvělý a kouzelný příběh, sympatické a roztomilé postavy a hlavně je to balzám na duši. A to jsem byl kdysi odpůrne anime... (03.03.2009)

Moc pěkná animace, na tom se asi všichni shodneme. Ale co ten příběh ... Ze začátku jsem byl spokojen a překvapen - východní anime mi nikdy nic neříkalo, takže jsem byl až zaskočen, jak moc se mi první polovina Zámku v oblacích líbila. Příjemný nadhled, pohádkovost, magie, kouzla, sympatické postavy. A pak se to někdy kolem poloviny totálně zvrhlo, že jsem nic nechápal. Vůbec netušim, co a proč se tam začalo dít. Postava, kterou doposavad považuju za hlavního záporáka - bum prásk - a jsme nejlepší kámoši. No what the fuck, přátelé?! Ta přemrštěná hodnocení Miyazakiových filmů docela nepobírám. Asi je na ně moje mentalita příliš na západě ukotvená, nebo co. 60 % (24.12.2010)

Ve své první polovině velice vtipný snímek, který svými šílenými, leč originálními nápady zaručeně rozesměje a okouzlí. Celou dobu se tak divák veze na vlně pohody, uklidňující hudby či setkávání se s novými postavami v čele s němým, nýbrž neuvěřitelně kouzelným Tuřínem. Nelze opomenout jednoho z hlavních hrdinů, kterým je Calicifer, jenž v mnoha ohledech připomíná západní produkci animovaných filmů, ovšem v žádné scéně na druhý konec zeměkoule nijak výrazně nesklouzne. Co jest hlavním prvkem Zámku v oblacích je práce s postavami, a to ve způsobu jakým je divák schopen je vnímat. Záporné postavy se v jednu chvíli zdají být odpudivé, nehostinné a nepříjemné, ovšem Miyazaki podle šablony rozhodně nejede, a tak se divák nemůže připravit na určité zvraty či přerody právě záporných či kladných postav do svých protipólů. Kouzlo filmu podtrhuje opět fenomenální Džó Hisaiši a jeho orchestr, který silně ovlivňuje emoční složku v samotném klimaxu, který bohužel spadá do naivity a klišé více, než bych u Miyazakiho čekal. [85%] | Kino (29.01.2017)