Eva Nová

Emília Vašáryová a její herecký koncert. Film má velmi nadčasové a univerzální téma - ústup ze slávy, alkoholismus, rozvrácená rodina. Proto bych řekl, že je to skoro ideální festivalový film. Bohužel jde zároveň o téma neoriginální a tak nějak předvídatelné. Moje pozitivní hodnocení jde tedy hlavně na konto paní Vašáryové, která byla v této roli naprosto úžasná. Už dlouho jsem neviděl film, kde by hlavní protagonista tak suverénně "táhnul" celý film. Zajímavé také je, že film je téměř celý bez hudby. Toho jsem si všiml, až když na to při diskusi po projekci upozornil jeden z diváků. Já mám originální filmovou hudbu moc rád, ale tady musím ocenit, že to dobře zvolené "ticho" má své kouzlo a dokáže podtrhnout sílu filmu a jeho civilní charakter. Jsou to za mě rozhodně lepší 3 hvězdičky, 65%. (06.07.2016)

Téma, které si bere film do hledáčku (závislost na alkoholu), by se mohlo zdát vyčerpané. Téma zde však slouží jenom jako rámec – pro film je určující životní příběh Evy Nové. Tomuto příběhu vdechla život Emília Vášáryová, prostřednictvím které ožila postava Evy jakožto jedné konkrétní a neopakovatelné bytosti. Úspěch filmu je však riskantní v tom, že do velké míry sází na ochotu diváka chtít sdílet složitý vnitřní život této postavy. Za ocenění rozhodně stojí i zviditelnění (stále ještě) tolik přehlížené problematiky stárnutí a s tím souvisejícím životním bilancováním včetně pátrání po smyslu-plnosti již odžitého. Velmi silně a realisticky jsou zachyceny i pochybnosti nad znovunalézáním chuti žít a tázání se po tom PROČ nebo PRO KOHO? Obzvlášť složité je pak takové tázání ve chvíli, přichází-li u Evy spolu s uvědoměním, že selhala jako matka, sestra, partnerka a herečka – tedy ve všech svých životních rolích, které ji dosud určitým způsobem definovaly. Kým teď tedy je? Ze závislosti se vlastně nevymaňuje ani tak striktní abstinencí, ale tím, že konečně vědomě přebírá zodpovědnost za svůj život a zároveň zde může (nově) být nejen pro sebe, ale i pro druhé. (18.09.2020)

Žiaden iný film ma nepoloží na kolena tak ako Eva Nová. Určite jeden z najlepších slovenských filmov. Veľká pocta Markovi Škopovi a najmä Milke Vašáryovej. Keby to nebolo zo Slovenska ale trebárs z Británie, tak by to vyhralo oscary za najlepšiu réžiu, scenár, vedľajšieho herca a najmä za hlavnú herečku. Bez pochýb. (23.02.2022)

Slovenský film sa prebíja dosť ťažko. Zlaté časy 60-80-tych rokov sú preč a tí dnešní mladí režiséri nemajú ani finančnú podporu a možno ani ambície točiť filmy. Stačia im debilné seriály a reklamy pre nenáročné publikum, hlavne že dobre platia! Občas príde niekto, trafí klinec po hlave a zrazu tu máme film na ktorý sa dá nielen že pozerať, ale môžme byť na neho pyšní, pretože by hanbu neurobil ani za hranicami. Dokumentárny prístup M. Škopa mi vôbec nevadil, hudba tu vôbec nehrá a práve to robí film absolútne až dokumentárne reálnym. Počas filmu zaznie iba božský "Kája" a aj to z rádia. Prevládajú dlhé zábery a pomalé tempo. Výkon E. Vášáryovej je výborný, ale to vedia aj tí, ktorí film nevideli. Dúfam, že nielen mňa zaujal mladý M. Ondrík, ktorý skutočne môže niečo dokázať. Talent na to má. Veľkým problémom v slovenských filmoch z posledných rokov boli dialógy (česť výnimkám). Tu mi konečne nevadilo ani jediné slovo a keď padla nadávka, necítil som sa trápne a veril som, že jej použitie bolo na mieste a uveriteľne zahrané. Film právom pozbieral filmové ceny a teším sa čo pripraví Škop nabudúce. Stačil by mi jeden takto kvalitný slovenský film do roka a budem spokojný. "A aký je váš herecký sen?" 90%. (30.10.2016)

Já opět po delší době smekám, ale tentokrát to bude před dvěma osobnostmi a to je v prvé řadě Emília Vašáryová a ten druhý je kameraman, protože on s tváří Emílie doslova souzněl a každý záběr byl citlivý, jemný a pověděl nám dokonale vše, co Eva v jakoukoliv chvíli prožívá. Byl to Emíliin herecký koncert, ale já jí vždycky milovala, tu jemnou, křehkou a citlivou osůbku ze Slovenska. Jsem ráda, že její rozhodnutí odejít z této profese změnila, děkuji. (16.01.2017)