Dveře v podlaze

Už je mi jasná jakási nedotaženost příběhu, otázky, které pro mne zůstaly nezodpovězeny, nečetla jsem totiž knihu a film zobrazuje jen její část. Přesto se na to dobře koukalo, on Irving má tak zajímavé příběhy, že je dost obtížné podle nich natočit nezajímavý film, navíc s tak slušnými herci. Moc se mi líbila postava Teda, který se životní tragédii postavil čelem a Eddieho, protože byl chápající, milující, rovný a praktický. Z pohledu ženy už mnohem méně chápu Marion, protože to malé děvčátko těžko pochopí její složité duševní pochody. V každém případě se moc těším na knihu. (23.08.2006)

Většinu diváků, kteří měli tu čest číst Rok vdovou nejspíše Dveře v podlaze zklamou. Adaptace první části této velice povedené knihy sice nemá špatný scénář, ale dle mého názoru selhává režie. Tod William se pokouší i minimalistickou komorní režii, která se má nést v přesném duchu předlohy, což se mu rozhodně nedaří podle plánu. Na druhou stranu ovšem překvapují lokace, ve kterých se natáčelo, herecké výkony a především doslovnost několika scén, které jakoby z listu vypadly knižní předloze. 70% (30.04.2006)

Knihu jsem nečetla, takže nemůžu a nemusím srovnávat, ale film mě zdrchal! Eddie vpadne nepřipraven do rodiny, která zrovna zažívá „smutné časy v dlouhém šťastném manželství“, kde se nevyřčená tragedie prolíná v každé situaci, dívá se z každé fotky na stěně, ocitá se v každé dětské povídce, přidává se k lekcím v milování, je prostě všudypřítomná!!! Z posledních sil jsem si pro sebe vyškrábla přesvědčení, že člověk přece nemůže stále setrvávat v zoufalství, v zoufalství nad ztrátou dětí, v zoufalství dítěte opuštěné vlastní matkou (která, jenom nechtěla být špatnou matkou) .... musí se unavit! (15.06.2005)

Dveře v podlaze jsou fantastickou a především osobitou adaptací Irvingova románu Rok vdovou (1998). Román je strukturovaný jako tří aktová hra a Tod Williams si zvolil pro svůj film pouze první akt a přesunul ho z předepsaného roku 1958 do současnosti. Což Irvinga nadchlo. Ve výsledku se jedná o krásnou práci o životě, jaký je a jaký může být. Zralý manželský pár tvoří neskutečně výborní Jeff Bridges a Kim Basinger, puberťáka, který jim vstoupí do života Jon Foster a maličkou dcerku kouzelná Elle Fanning. Každý film podle Irvinga je zážitek, ale Williamsův projekt si nejlépe pohrál s tenkou hranicí mezi komedií a dramatem. Jsou zde scény jak vystřižené z grotesky, aniž by rušily náročné melodrama. To v mnoha filmech s takovou lehkostí neuvidíte. (13.03.2021)

Zvláštna kombinácia smutnej drámy o osudoch jednej rodiny rozvrátenej kvôli tragédii, pri ktorej prišli o 2 synov, so scénami komediálneho ladenia. Aj napriek tomu, že si to námet veľmi nežiadal, tak tieto komické prvky vo filme ho bohato oživili... no je potrebné dodať, že film držia nad hladinou hlavne skvelé herecké výkony hlavných postáv. (03.03.2008)