Dveře v podlaze

Další příklad toho, že doslovná adaptace nerovná se dobrá adaptace. Dveře v podlaze jsou natočeny podle první části Irvingova románu Rok vdovou a takřka slovo od slova knihu "kopírují". Jenže i přes zručnou režii, působivou kameru i výtečné herecké výkony se atmosféra knihy z větší části vytratila stejně jako intenzivní sexuální náboj, který je na stránkách románu stále přítomen. Dveře v podlaze jsou tak jen pěknou ilustrací knihy, ovšem čtenáři nic nového nenabídnou, ve výhodě jsou tak ti, kdo Irvingovu knihu v ruce nikdy neměli, ty alespoň zaujme komorní příběh rozpadající se rodiny a vývoj vztahu mezi šestnáctiletým mladíkem a o 20 let starší ženou. (12.02.2005)

Už když jsem Irvingův román Rok vdovou asi před pěti lety četla, napadlo mě, že by z toho mohl být dobrý film. Při sledování mi ale znalost předlohy spíš uškodila - bylo to fakt skoro doslovné...vyzdvihla bych Jeffa Bridgese, přesně tak jsem si úspěšného spisovatele-neúspěšného manžela při čtení knížky představovala. Stejně na mě ale film působil tak nějak sterilně, i když je plný krásných obrazů a zajímavých dialogů. Doufám jen, že někdo jednou zfilmuje i druhou půlku Irvingovy knihy, která se víc zaměřuje na osudy malé Ruth - kterou ve filmu mimochodem kouzelně ztvárnila sestra uječené Dakoty Fanning z Války světů :-) (03.05.2006)

Knihu jsem nečetla, takže nemůžu a nemusím srovnávat, ale film mě zdrchal! Eddie vpadne nepřipraven do rodiny, která zrovna zažívá „smutné časy v dlouhém šťastném manželství“, kde se nevyřčená tragedie prolíná v každé situaci, dívá se z každé fotky na stěně, ocitá se v každé dětské povídce, přidává se k lekcím v milování, je prostě všudypřítomná!!! Z posledních sil jsem si pro sebe vyškrábla přesvědčení, že člověk přece nemůže stále setrvávat v zoufalství, v zoufalství nad ztrátou dětí, v zoufalství dítěte opuštěné vlastní matkou (která, jenom nechtěla být špatnou matkou) .... musí se unavit! (15.06.2005)

Drahý pane williamsi, erotický náboj do filmu nedodáte tím, že zaberete ostrou akční scénu (byť z dálky)! Musíte jít na to mnohem emotivněji. Scénář je zajímavý, ale u pomalých filmů je pro mě důležité, aby na mě působily nějaké emoce, z tohodle filmu ale na mě žádné emoce nepůsobily. Škoda Irvinga mám rád. Příště zkuste zfilmovat celou knihu. (07.09.2005)

Jeff bol vždy môj mimo top10 favorit, s ktorým som sa vždy na film tešil s istotou, takže k filmu sa pripájajú len dve menšie prekvapenia. A to je finálny návrat vyzretej Kim a postupné zatieňovanie Dakoty, jej malou, tiež kúzelnou sestričkou. Na tých génoch asi niečo bude. Dráme to mierne komické ladenie vôbec neuberá na vážnosti, situácie majú tak svojské čaro ako aj celý film. 80%. (12.11.2007)