Dveře v podlaze

Melodrama- asi by se dalo říct. Příběh mladíka, který se na léto přimotá do podivné rodiny spisovatele-malíře dětských knih, potkává jeho malou dceru a ženu. Postupně odkrývá rodinnou tragédii ztráty dvou dospívajících synů, s níž se každý z rodičů vyrovnává svým vlastním způsobem. Ted Cole pije a maluje akty, manželka Marion netečně posedává po zahradě. Život svérázného umělce je poměrně zábavný, stejně jako malá Ruth, jejich dcera, která udržuje své bratry "naživu" pomocí sbírky zarámovaných fotografií v chodbě. Dveře v podlaze patří k mým oblíbeným filmům. Pomalu plyne k pointě, člověk si zapřemýšlí a občas se i zasměje. Závěr potěšil, je ze života, naděje umírá poslední. 90% (01.02.2015)

Manželé Coleovi přišli při nehodě o dva dospívající syny. Marion se ze smrti nemůže vzpamatovat a Ted pokračuje dál ve psaní a životě. Najme si na léto mladého asistenta Eddieho, který se zaučuje na spisovatele. Eddie začne mít milostný poměr s jeho ženou. Právě onen milostný poměr mi zkazil celý požitek z filmu, protože ti dva po sobě vyjedou okamžitě, co se uvidí (dobře, tak napodruhé, co se uvidí) a neprocházíme žádným příjemně lechtivým platonickým vztahem, který většinou zakázanou lásku předchází. Žádné výčitky svědomí, že si stará vdaná žena začala s mladým chlapcem, natož že ho zbavila panictví. A přitom ty lehké zakázané doteky a pohledy by mě bavily víc než šukání zezadu. Jakmile ale skončí tato etapa příběhu, najede film do příjemných obrátek. Jeff Bridges rozhodně hraje prim a Kim Basinger mi spíše v roli vadila. Když vám manžel "daruje" chlapce, který vypadá jako váš mrtvý syn, aby vám udělal radost, začnete s ním souložit? Přišlo mi to trochu utažené za vlasy a úchylné. Když už, tak k němu mohla cítit mateřskou lásku, prostě celá tato zápletka s poměrem mi neseděla. (Původní Irvingovu knihu jsem nečetla, ale doufám, že v ní postavy neskočili na sex tak rychle a nejdřív se provokovali a pohrávali si s myšlenkou poměru.) (13.02.2011)

Excelentní herecké výkony. Portrét tragédie, kdy se v hlavních rolích objevují dva dospělí nemrtví, jedno skoro nechtěné, téměř nedopatřením milované děvčátko a velmi živý mladík. V knize by mi asi citlivé otázky bolesti a truchlení byly pochopitelnější, zde jsem si jen přála, aby smrt milosrdněji rozdala karty a nenechala přeživší se tak trapně pachtit životem. Herecky to byl koncert, ale příběh mě nechal pouze jako ustrnulého pozorovatele, který si klade otázku: a co s tím...? Připadalo mi to jako jeden z těch filmů, které se nadělují hercům, aby si dopřáli sólo a šanci na oscarovou nominaci. Nejvíc mě dojímal a zajímal příběh děvčátka. (02.03.2008)

Zvláštna kombinácia smutnej drámy o osudoch jednej rodiny rozvrátenej kvôli tragédii, pri ktorej prišli o 2 synov, so scénami komediálneho ladenia. Aj napriek tomu, že si to námet veľmi nežiadal, tak tieto komické prvky vo filme ho bohato oživili... no je potrebné dodať, že film držia nad hladinou hlavne skvelé herecké výkony hlavných postáv. (03.03.2008)

Herecký koncert hlavních protagonistů v domě, kde plyne čas bez ohledu na okolí a se všudypřítomnou tragédii a nevyřešenou minulostí... graciozní uvolněnost J.Bridges, kudlanka nábožná Evelyn v podání M.Rogers, zaraženost, vnitřní bolest ve tváři K.Basinger a nevinný,čistý, nezformovaný a nedefermovaný životem Eddie (J.Foster)... Jó, tak to je fakt lahůdka... Škoda (velká škoda) rozpačitého závěru s nedotaženým vysvětlením tragédie, jinak by to bylo za 5* (03.05.2005)