Smrt na černo

Strašné. Padesátá léta, to byl čas doznívajících let čtyřicátých, obzvláště u nás, kam vše přišlo vždy tak nějak s drobným zpožděním z toho velkého světa. Od spojenců k nám dorazila v plné razanci móda i styl hudby, kdy parketům vládly velké orchestry a móda byla elegantní. To vše těsně před rokem 1948, kdy vše najednou zašlo jako květy po prvním mrazu tu u nás bylo hojně vidět byť byl na trhu skutečně nedostatek lecčehož a soudruzi už měli seznamy těch, které zlikvidují v první vlně... Evropa byla válkou vyčerpaná a třeba taková Anglie, byť jeden z vítězů války by bez pomoci z nevyčerpatelné Ameriky zemřela hlady. Nedostatek byl samozřejmě i u nás a tak měl černý trh žně. Kdo měl peníze, mohl se dostat k lecčemuž co na obchodě měsíce nebylo. Film Smrt na černo se zaměřuje na šmelinu s látkami a textilem. Sice tam občas projede staré auto, platí se poválečnými penězi a na kabaretech či obchodech jsou ještě jména soukromníků, to je ale jinak vše co by mohlo budit zdání, že se film odehrává v roce 1947. Všichni jsou totiž oblečení jak se na rok 1976 slušelo. Účesy na pěšinku, košile s dlouhými rohy límečků atd... Prostě práci s dobovými reáliemi si tvůrci nedali žádnou. Herci hrají tak nějak unaveně a celé je to strašná nuda. Nevím jestli tenkrát někdo v kině u této kriminálky poposedával napětím, ale já zvažoval, že to vypnu. Film je navíc neskutečně tmavý a ze scén točených v noci slyší divák jen dialogy... Děs, běs. tady to nebylo ani o nechtěné zábavě z normalizačního filmu. Navíc di fakt nemyslí, že v sedmdesátých létech někoho zajímalo jak se šmelilo po válce s manšestrem a dalšími druhy látek... Hvězda z milosti. * (17.06.2018)

Film, který si hraje na něco, co není. Zřejmě inspirace z filmů italské a francouzské provenience té - a hlavně a především - dřívější doby. Některé scény působí až směšně, celé je to téměř o ničem. Herci zajímaví, ale režisér blázen. Nuda to není, protože člověk zírá, co se to mu to vlastně před očima děje, aniž by jim věřil... těm očím... Ano, v tomto směru velice zajímavá studie nezajímavého filmu. Celkově velice tristní. (28.08.2011)

Zajímavé, že tolik známých herců bylo zhromážděno, aby zahráli roličky, někteří dokonce bez textu. Režisér měl patrně ambici natočit další z příběhů o hříšných lidech města pražského, ale jejich kvalit nedosáhl. Také kvůli tendenčnímu zdůrazňování detailů z té doby, např. bohatý politik, majitel koní podporuje černý trh, aby byl stát nucen přijat Marshallův plán; západní cizinec se podílí na pašování stejně jako soukromí majiteé podniků. Krátký příběh byl nafouknut do délky filmu tím, že bylo přidáno hodně detailů, jako např. jsme se dověděli o minulosti mnohých postav a proč se dostali do současné situace, což je spíše záležitost seriálu. Nikdy předtím jsem o tomto filmu neslyšela a teď vím proč. (24.11.2014)

Film je velmi nudný. Na jeho začátku by měl být uveden varovný titulek "V tomto filmu se opravdu nic nestane". Herci v podstatě nemají co hrát, dialogy jsou nudné a často nemají smysl. Některé celé scény jsou neuvěřitelně hluché a prázdné. Milenecká dvojice Budínová - Kanyza opravdu nepůsobí věrohodně a gangsterské scény vzbuzují spíše smích. Celkově mě na celém filmu zaujala pouze postava italského kouzelníka v podání pana Kopřivy. Jednu hvězdu dávám za blok televizních reklam, které mě probudily a byly mi příjemným zpestřením tohoto nudného filmového večera. (18.02.2011)

Když uvážím, že v době vzniku jsem chodila do kina minimálně jednou týdně a o existenci tohoto filmu jsem dodnes neměla tušení, je vidět, jaký to byl už tehdy blockbuster ;-). Musím bohužel souhlasit s dalšími komentáři: nezajímavé, nezáživné, slibované psychologické studie postav jsem hledala marně, zrovna tak konec 40. let (tanečnice z Grand varieté Drahňovský jako by si odskočily z hlavního silvestrovského programu Československé televize, o účesech mladších pánů ani nemluvě). Přitom je to tak dobře obsazené... Snad aspoň honoráře pomohly pánům hercům zaplatit pár složenek, jiný smysl ten film mít nemohl. (28.12.2017)