Režie:
Ludvík RážaScénář:
Ondřej VogeltanzHudba:
Ladislav SimonHrají:
Roman Skamene, Josef Bláha, Ladislav Pešek, Petr Kostka, Martin Růžek, Miroslav Macháček, Ota Sklenčka, Vladimír Šmeral, Marie Rosůlková, Naďa Konvalinková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dvoudílný televizní film byl natočen v roce 1971 podle stejnojmenného románu Marka Twaina. Příběh, v němž náhoda svede dohromady dva chlapce, podobné si jako vejce vejci, a způsobí tak v jejich životě zásadní změnu, se odehrává v Anglii v době panování Jindřicha VIII.. Fantazie velkého vypravěče si trochu pohrála s historií a vytvořila pohádku, ve které, jak už to bývá, vyhrává dobro nad zlem... Jednoho podzimního dne se v Londýně chudé rodině narodí chlapec. Ve stejnou chvíli se na svět přihlásí miminko stejného pohlaví i v královské rodině. Následníka trůnu pojmenují Edward, chudému děťátku dají jméno Tom. Uplyne nějaký čas… Tom se vloupá do domu královského dodavatele, aby ukradl zásoby. Vyruší ho však stráž. Nepodaří se mu prchnout, a tak se schová do koše. Zásobníci jej odnesou na hrad. Dostane se tak až do koupelny samotného prince Edwarda, kde se oba chlapci setkávají… Co se stalo, když si mladý princ vyměnil šaty se svým chudým dvojníkem? Princ se rázem stal jedním z nejubožejších, zatímco chuďas je postaven před nesnadný úkol panovníka, a oba tak poznávají svou Anglii z jiné stránky, než ji dosud viděli. Edvard zažívá ústrky mezi spodinou a jen jeho věrný mužný ochránce Hendon je mu oporou, za což se mu mladý panovník odmění, když se role v závěru filmu opět obrátí. Každý z chlapců je tak o poznání bohatší a traduje se, že za vlády Edvarda se stala Anglie k lidem přívětivější. (Česká televize)
(více)Recenze (86)
Mark Twain přivedl na svět Prince a chuďase literárního, Ludvík Ráža and company televizního a to ve dvou dílech, v nichž se octneme v "Londýně" a bez ohledu na to, kde to opravdu je, atmosféra funguje bezvadně, honosné sídlo honosně vypadá, brloch je brlohem, nad "Temží" mlha, dobová hudba. Kromě elitní herecké sestavy, se mi asi nejvíc zafixoval Petr Kostka jako šlechtic Miles, který pomáhá Edvardovi k návratu do JEHO kůže, a především to byla jedna z prvních hereckých příležitostí Romana Skamene. Tehdy měl zlaté vlásky, čistý dětský výraz, krásný hlas a talent. Princátko Edvarda i hadrníčka Toma zahrál velmi sympaticky, rýsoval se jako slibný herec. Kde je dneska, není nutno dodávat, škoda slov a vzdechů. ()
Srdcovka z mého dětství. Vždy jsem tento ponurý pohádkový "thriller" sledoval se zatajeným dechem. Nejvíce vzpomínám na ďábelského Josefa Bláhu. Milovníci tohoto filmu se konečně dočkali vydání na DVD, ovšem vychytralá ČT jej šoupla do kompletu s devíti dalšími dětskými filmy, z nichž sotva třetina stojí za větší pozornost. Takže jedině warez a stáhnout... ()
Působivý pohádkový příběh, kde se z nouze stala ctnost a černobílý materiál, který byl ve světovém měřítku v té době už anachronismem, pomohl vytvořit temnou, syrovou atmosféru středověku. Velkou roli hraje dobově znějící hudba využívající píšťal a fléten. A v neposlední řadě úspěch zaručilo kvalitní obsazení - Roman Skamene je výborný, stejně jako herci ve vedlejších rolích. Případ filmu, kde za málo peněz vzniklo hodně muziky. Nedávno jsem viděl britskou moderní verzi, která byla bezpochyby mnohonásobně dražší a přitom co se výsledku týče, zhruba poloviční. 80 % celkového dojmu za stylovou podívanou. ()
Noir pochmurná a maniodepresivní atmoška, mlha a temnota, sychravo. Deprese! Takové dojmy na mě syčí z obrazovky, když dávají Prince a chuďase. Tohle se skutečně povedlo. Roman Skamene jednou zaválel. Teď se válí někde jinde, a to na nejzazším okraji českého herectva, a tam také patří. Jen tady ho jaksi strhla vyjímečnost toho snímku. ()
Špičkové dílo naší původní televizní tvorby pochází z poslední fáze jejího zlatého věku, kterým bezpochyby byla šedesátá léta. Nemá smysl dodávat - když už to tu výstižně napsali jiní - , že jde o dílo špičkové s vynikajícími hereckými výkony a špičkovou režií. Protože pohádková tvorba a díla pro mládež i v následujících letech byla významně mimo pozornost cenzury ÚV KSČ, vzestup úrovně, dosažené v již řečených šedesátých letech, se nikdy zcela nezastavil a je jistě nechtěným paradoxem, že se tak stalo až na začátku devadesátých let. Černobílá barva je užívána i dnes tam, kde jde o zájem na ozvláštnění autorského záměru. To plně platí i pro PRINCE. Důležitá je také sociální nota, v inscenaci zdaleka viditelná, která tvoří jakousi její ideovou páteř, aniž by narušila výrazněji Twainovu literární předlohu. Buďjakbuď se jedná o výrazný, osobitý český příspěvek k závažnému tématu anglické historie posledních Tudorovců. Tím spíš je nepochopitelné, jak takový nadčasový i divácky vděčný skvost může míjet DVD nosiče. Je to škoda pro celou diváckou veřejnost. ()
Galerie (2)
Zajímavosti (5)
- Miles Hendon (Petr Kostka) říká, že jeho otec je baronet. Baronet je šlechtický titul, udělovaný výhradně britským panovníkem. Je udělován dědičně, vždy pro hlavu rodu, přičemž titul zásadně dědí nejstarší syn. (sator)
- Po uvedení filmu se Roman Skamene stal idolem náctiletých fanynek, které mu denně psaly stovky dopisů až se pošťačka zařekla, že mu doručovat poštu nebude. [Zdroj: časopis Můj kousek štěstí] (Duoscop)
- Jindřich VIII. (Ota Sklenčka) dává rozkaz lordu Hertfordovi (Vladimír Šmeral), aby jeho syn princ Edward byl okamžitě uveden do knížecí hodnosti. Hodnost knížete byla v monarchii vyhrazena výlučně příslušníkům nejstarších a nejurozenějších rodů s bezvadným rodokmenem. (sator)
Reklama