Žít po svém

Pred sledovaním som o filme nič nevedel, po záverečných titulkoch som nadmieru spokojný. Slovo sympatický asi najlepšie vystihuje celkový pocit z neho. Množstvo vzájomne sa prelínajúcich motívov, vynikajúco navodená atmosféra, skvelí herci, krásna príroda snímaná šikovným kameramanom, absencia rušivých momentov, hudba, ktorú nevnímate, ale ak by nebola, chýbala by. Užil som si tento nenápadný film a neľutujem naň ani jednu z pridelených štyroch hviezdičiek. Nemôžem tiež nespomenúť mladučkú Beccu Gardner, ktorá si svoju postavu zahrala s chuťou a dobre. (09.04.2012)

Lasse Hallström umí suprově zachytit obyčejný příběh z lidského života. Všichni 3 hlavní hrdinové zahráli dobře a krásná hudba pouze dodávala tomuto filmu sílu. Sice nedávám plné hodnocení, jako např. filmu Pravidla moštárny nebo Co žere Gilberta Grapea, ale i tak to bylo příjemně strávených 100 minut. Jen tak dál, Hallströme. 75% (20.09.2010)

Už pouze samotný fakt, že se v tomto snímku sešli (při společném působení) mí dva velcí oblíbenci M. Freeman a R. Redford, mi ke spokojenosti (v tomto případě) stačí. Člověk potom i následně snáze p(r)omine, absenci jakéhokoliv hereckého umu Jennifer Lopez. Nutno podotknout (ke cti dotyčné), že si byla dobře vědoma „svých kvalit“ a faktu, že zde rozhodně prim hrát nebude, (nikam se necpala) a tak musím konstatovat, že (v tomto případě) zde jako rušivý element nezafungovala. To bych dotyčné křivdil. Na druhou stranu je potřeba dodat, vím o spoustě mnohem lepších alternativách. Co se týče již zmiňovaného ústředního hereckého dua, je nesmírným potěšením sledovat jejich civilní herectví a je více než patrné, že si samotné natáčení oba pánové náležitě užívali, což je vidět téměř v každé jejich společné scéně a na výsledné podobě snímku se to projevilo veskrze pozitivně. Pokud máte již nějaký ten snímek L. Hallströma nakoukaný, nemůže vás zde nic překvapit (ať už negativně, či pozitivně). An unfinished life je volně plynoucí snímek, „šourající“ se svým vlastním tempem, žádné překvapivé zvraty nečekejte. Za to pohodovou atmosféru prostupivší váš obývák... ANO. Zdá se to jako jednoduchá věc že, člověk „vypne“, sleduje ubíhající snímek, nic ho nevyrušuje ze sousředení a nechává se unášet „obyčejným“ příběhem. Otázkou zůstává, kolika (vyvoleným) režisérům se tohoto (po)daří dosáhnout a následně i opakovat. Pokud si nějaký snímek zaslouží přízvisko RODINNÝ, potom to je bezesporu tento. Pravdou je, že snímek mohl být jistě lepší (propracovanější scénář), na stranu druhou, po téměř měsíčním (dobrovolném) "filmovém půstu“ jsem mohl vybrat o poznání horší variantu. 77,7% (08.08.2011)

Scénář: Mark Spragg, Virginia Korus Spragg .. Tak krásný film a z mé strany velice příjemná lahůdka. Ano, je to dosti limitováno scénářem, který nedovolil jít v celkové kvalitě na nejvyšší stupínek, neboť neobsahuje něco vyloženě nového a objevného, ale i tak jsem si to plně užíval. Lasse Hallström má velice osobitý styl, jeho filmy jsou hezké, lidské a mám je rád. Proti obsazení Jennifer Lopez tentokrát nemám nejmenších výhrad, svoji roli bité matky s dítětem na útěku zvládla z přehledem. Mimo ní je ovšem největším lákadlem a tahounem celého snímku dvojice postarších kovbojů, žijících společné na farmě. Vzhledem k jejich věku se už ale nestzarají o stádo krav, ale jeden o druhého. Na oba herce je radost pohledět a zejména společné scény jsou špičkové. Robert Redford svého postaršího tvrďáka, trpícího ztrátou syna zvládl výtečně, zato Morgan Freeman sice na menším prostoru a to hlavně díky upoutání na lůžko vinou zranění medvědem předvádí nadstandardní výkon. Celkovému příjemnému vyznění pomáhá skvělá kamera, velmi líbivý hudební doprovod a přesná atmosféra amerického maloměstského venkova. Jako celek je to možná klišé, ale funguje to bezvadně. Rozhodně na mne ano. 85%. (13.03.2006)

Nádhera, při které se člověk může donekonečna rozplývat. Buď při záběrech na nádhernou přírodu, v pasážích s dojemnou a uklidňující hudbou, při pohledu na Morgana a Redforda, kteří v každé společné scéně koncertují jako za mlada, ale i samotná Jennifer Lopez překvapivě vnáší do hry přesně to, co divák očekává. V dnešní konkurenci megalomenských velkofilmů působí dílo Lasse Hallströma skromně a nenápadně, jedná se však o jakýsi novodobý epos, u kterého je záhodno mít po svém boku někoho, koho máte rádi. (14.02.2010)