Karel Havlíček Borovský

Obrázek Havlíčka, kterak hladov a nemocemi vyčerpán píše v třeskutých alpských mrazech své knihy, patří dnes opravdu jen do obrozeneckých knih 19.století.Rakouský režim vyměřil svému vězni podporu ve výši 400 zlatých ročně( později po protestech zvýšeno na 500, což byl plat tehdejšího vyššího státního üředníka).Zprvu bydlel Havlíček v luxusním hotelu U Slonů, ale po měsíci přestěhoval do podnájmu.Když za ním po půl roce přijela manželka Julie s dcerkou, pronajal si Havlíček domek v komplexu zmiňovaného hotelu.Rodina si na domácí práce držela služku a teplá jídla si většinou nechávala přinášet z hotelu U Slonů...plícní tuberkulózou manželka nakazila nejen manžela ale i svou jedinou dceru Zdenu... Vyuka literatůry na středních školách Vladimír Prokop k tomu jen dodat že průměrný plat byl 150zl.ročně a kdo se oháněl od rána do noci vydělal 180 zl. ročně a za tvrdou práci!!! (14.12.2009)

Neznáme pojem Heimatfilm, jako mají rakušáci a němci, ale zato máme filmy vlastenecké. Jsou stejně zidealizované a uačeasné a v době svého vzniku byly i preferované a oblíbené. Svatopluk Innemann zpracoval látku profesionálně zdůraznil lidský roměr, snažil se potlačit patetické přehrávání, což se podařilo jen zčásti. Vzniklo dílko, které zajisté potěší učitele češtiny, neb je skvělou učební pomůckou. (20.03.2019)

Je zajímavé srovnat Štěpánkova Tyla a Smolíkova K.H. Borovského. Oba filmy mají skvělé technické provedení, Smolík navíc dokáže mnohem lépe připoutat divákovu pozornost, zatímco životní osudy Tyla jsou mnohem zábavnější. Přes skvělou výpravu, herecké výkony a poměrně dobře obecně známé téma, je tento snímek nevýrazný. Ač tu máme velké drama, tak nám není zprostředkováno, a to je velká škoda. Nejvíce mi však bylo líto J.W. Speergra, který v Tylovi hrál K.H. Borovského, ale tady se musel spokojit s vedlejší málomluvnou postavou. (08.08.2023)

Teď dumej o právu, Havlíčku, Havle... Ryze vlastenecký filmový projekt, který měl v očích řadového občana (diváka) rehabilitovat Karla Havlíčka Borovského, významného pražského novináře a radikálního odpůrce rakousko-uherské monarchie. František Smolík, tehdy ještě člen vinohradské scény, sehrál Havlíčka zcela v intencích soudobých představ o filmovém (ne)herectví, tedy výrazně stylizovaně, s náležitým patosem. Že by to dnes ještě někoho vzrušovalo, je takřka vyloučené. (04.10.2008)

Zfilmované představení ochotníků na text ilustrující události z pěti posledních let KHB. Patrně šlo o snahu vyjít vstříc představě našich rodáků v Chicagu, kteří to financovali, jak je v úvodu napsáno. Avšak je zajímavé, jaké analogie budí film v době omezené svobody, ať už ten nadřízený úřad sídlí na jihu, východě nebo západě -:) (13.05.2020)