Láska a anarchie

Co je šílené, zvrhlé a nenormální - být ve společnosti nahý, oblékat se ve čtyřiceti jako puberťačka, chodit pozpátku? Nebo naopak nikdy nijak nevyčnívat, nevyjadřovat své emoce a pro jistotu necítit vůbec nic? Výzvy Sophie a Maxe, které si navzájem dávají, způsobují anarchii a vyjadřují lásku ke svobodě a odvahu být jiný. Sophie tak pod nánosem komfortní přetvářky odhaluje svou pravou výstřední osobnost, která ovšem neladí ve vztahu s manželem. Velmi svěží originální minisérie, která vás (ne)mile překvapí především v případě, že (ne)očekáváte hloupou komediální vztahovku o nevěře. Netflix válí! (05.11.2020)

Velmi osvěžující záležitost. Ida, která seriál táhne, je ve své roli naprosto k sežrání. Zcela jsem propadla jejímu přirozenému sebevědomí, odhalenosti a samozřejmosti být sama sebou. Dlouho jsem při pohledu na herecký výkon necítila takovou satisfakci. Její mladší partner na mě působí zatím spíš jako model než herec, ale talent určitě má a do té role se hodil. Švédsko, chci z tebe vidět víc. (22.10.2021)

Skandinávské každým coulem. Něco v tomhle seriálu mi připomnělo druh seriálů a filmů, které jsem kdysi rád sledoval. Tak trochu Idioti moderního desetiletí, zbavení všeho nepříjemného, pozitivnější a s dobrým koncem. Kärlek & Anarki se věnuje tématu, které je teď nadmíru populární pod pojmem "vystoupení z komfortní zóny". Mírně se posmívá pravidlům stereotypního světa a zejména jeho naprosté neschopnosti reagovat na něco co se normám vymyká. Nejede však na plný plyn a spíše než cokoliv jiného připomíná povedený webseriál, který vznikl z jednoho dobrého nápadu party přátel. Baví, rozesměje, ale nevyžaduje plnou pozornost a rozhodně není oním pomyslným zásahem na komoru. (24.11.2020)

Rozpracování mnoha témat. Co se podle traileru jeví jako komediální seriál se po oloupání slupky mnohovrství a lze najít tolik podnětů k zamyšlení (které by si zasloužily i větší rozpracování). Hlavní dvojice sympatická. Plnění úkolů zajímavě pojaté... Dále bych spoilerovala. Nechť si každý učiní názor sám:-) (19.12.2020)

Myslím, že hlavní důvod mého relativně vysokého hodnocení, se jmenuje Ida Engvoll - hodně mě na ni baví koukat, je zajímavým způsobem přitažlivá, a taky mě baví vývoj její postavy a náznaky jejího počínajícího šílenství (zjevná genetická zátěž z otcovy strany), které se v očích mladého nezkušeného Maxe jeví jako roztomilá vzpoura proti společenským konvencím, a proto ji v tom ještě podporuje. V tomto ohledu mi obě hlavní postavy přišly zpočátku dost nepravděpodobné - Sofie coby úspěšná mladá vdaná žena a zkušená konzultantka na volné noze, mající nutkavou potřebu kdekoli masturbovat nad pornem (zarazí i její čištění zubů na ulici poté, co se s Maxem předtím líbala, které působí jako projev OCD), a Max coby nemajetný ajťák a zkušený svůdník, kterému stačí jeden oční kontakt s libovolnou ženou a vzápětí s ní má sex - zkušenost spíše říká, že v reálném životě by to bylo přesně naopak, to ona by mohla mít na každém prstě pět milenců, a to on by byl závislý na pornu, ale budiž no, beru to jako snahu scenáristů to nějak ozvláštnit od stereotypů. A taky mě na tom baví to zasazení do švédských reálií a mluvená švédština, protože když si to všechno člověk odmyslí, zůstane prakticky instantní netflixovsky povrchní zábava à la Emily in Paris o moderní ženské postavě, která příchází do nového neznámého prostředí, kde má své zadání a kde se proti ní všichni zpočátku staví nepřátelsky, mj. protože ona hýří neochvějnou jistotou, že ví všechno nejlíp, aby si postupně všechny získala na svou stranu, a samozřejmě nesmí chybět romantická linka kolem vznikajícího milostného vztahu, kterému okolnosti nepřejí, čili když to shrnu, vystavěné je to skutečně z ingrediencí více než ohraných (v tomto ohledu je nejotravnější 3. epizoda s tou akvizicí), ale nenáročnému netflixovskému divákovi to zjevně ke štěstí stačí, a mně asi taky. UPDATE 9.6.2024 - Druhá série už je zcela zbytečné vaření z vody a stáhla můj výsledný dojem ze seriálu dolů. Sofie je ještě šílenější a s manželem Johanem už není (ten shodil vousy), Max se z playboye proměnil ve vášnivého zahrádkáře, přibyly nové postavy a vztahové propletence, víc se zde řeší chod nakladatelství (které autor titulků chybně překládá jako vydavatelství), a většina dějových linek je silně stupidních a prozrazuje odfláknutý scénář (dosazení Sofie do pozice CEO, nápad vydat knihu o Maxovi zahradníkovi, rozdělení spisovatelů na A a B, nahrávání audioknihy, literární ambice investora....). Měla-li první série ještě něco do sebe, druhá už je jen úlitbou perverzní touze diváctva dopřát si ještě jednou zírání na postavy, na něž si zvyklo, což se v mém případě už rovnalo prakticky jen čisté otrávenosti (živené mj. vědomím toho, jak moc odtržené od nakladatelské reality to je). (02.06.2024)