Mé soukromé Idaho

Téma filmu mi moc nesedlo, nemyslím homosexualitu, ale beznadějný život losera na ulici v Americe, zemi neomezených možností s tolika markantními rozdíly. Když si představím, že mají 7x větší Ecostopu než my, je to těžko uchopitelný rozpor. River u mě vyvolával pocity lítosti, jako každé dítě opuštěné matkou. Naopak exotický Keanu dostal roli jak od nejlepšího krejčího. Ať už představoval sílu a moc budoucího Nea nebo zosobňoval svůdnost a slabost Ďáblova advokáta. Režijně jsem tápala mezi psychedelickou imaginací nebo alternativním divadlem. Každopádně byl film něčím zvláštní jako jedinečná silnice - skřivená tvář. "Have a nice day." (31.10.2011)

Vykal. Jo, to je vysledok mimoriadne narocneho fyzikalno -chemickeho procesu zvaneho sranie. Zrovna cestou do prace som videl na ceste hovno. V rannom opare sa z neho este kurilo a ja som ostal v nemom ezoterickom uzase a zmrazeny krasou z tohoto magickeho okamziku. K nebu stupala ta neopisatelna aroma a nadherne odtiene hnedej len hrali na orosenom asfalte. Nieco Vam poviem. V hlave mi vyhraval Vangelis a potom aj Wolfgang Amadeus Mozart a ja som sa musel na chvilu pozastavit a vinou tohoto carokrasneho momentu som si kladol zakladne otazky ludskej metafyziky : Kto som? Odkial a kam idem?  ZaplatRadByti  vsak sused na mna pohotovo zareagoval : "Ty hnupe, co furt cumis do toho hovna"? No a tak som sa musel prebrat z mojich hlbokofilozofickych uvah a ist do prace, aby mi nebola zima /bolo minus 6/ . Vynimocne potlacim v sebe artoveho hnedopicha a na kecy miestnych ynteleguanov a prechytralych tlchub, ktore zase zistili, ktore casti toho vykalu su im sympatickejsie, pripadne menej smrdia - tak na ne seriem. 5 % (22.10.2014)

Sice pěkná audiovizuální podívaná, ale jinak ničím nevýrazné, od nikud nikam motající se dílko. Bez smysluplného příběhu se klidně obejdu, ale aspoň by mi ten konkrétní film měl něco dát, probudit ve mně nějakou myšlenku. V Mém soukromém Idahu se tak nestalo. A všechna čest Phoenixovi, ale proč mi během děje přišlo, že se tak zoufale moc snaží svým hereckým projevem přiblížit Jamesi Deanovi? Vedle civilního Reevese to často dost bilo do oči, ale jak říkám... Velký talent, rest in peace! (26.06.2012)

Spolecnost promine, ale dival jsem se hodinu a tri ctvrte na dva plactive homosexualy, z nichz jeden trpel narkolepsii, aniz by to melo pro pribeh nejaky pevny smysl, a druheho hraje herecky pruser Keanu Reeves, to vse natoceno v radoby free nezavislem stylu - dekuji, ale nechci vice. Kdyby jeste navic jeden z nich byl cernoch, uz bych asi musel hodnotit odpadem a Van Santa obvinit z propagace pozitivni diskriminace. Bylo to jeste horsi nez Gerry, ktery byl alespon prijemnym uspavacim prostredkem a nebyl duvod se u nej takhle nasrat. Jedinym poucnym momentem byla definice narkolepsie na zacatku, divak tedy byl zase o neco chytrejsi, nechapu vsak, jak po tomto vysvetleni mohl Phoenix s touto chorobou prochrapat napr. presun ze statu do statu. Take lituji, ze jsem prekonal spavost, ktera me brala na zacatku filmu, mohl jsem vcera o to drive zacit snit a nemusel dnes poloospaly psat tento hanlivy komentar. PS. Na konci bezi titulky o delce trvani celych 6 minut, aby si vsichni mohli poradne precist, kolik blbu se na tomto filmu podilelo. (03.12.2009)

My Own Private Idaho vládne hodně zváštní atmosférou, alespoň do doby než se začne odklánět k road-movie. Reevesův příběh zlobivýho hošana, který si nachází svého guru v popelnici je inspirován hrou Henry IV, někdo o hodně chytřejší než já to možná pozná z dialogů mezi Scottem a Bobem, naopak příběh jeho kamaráda, citově zmateného prostituta Mikea, vystupuje do popředí až v druhé půli filmu. Za zmínku stojí také James Caviezel ve své pětivteřinové premiéře coby recepční a kytarista red hotů v roli šáhlýho prostituta. (27.10.2006)