Režie:
František VláčilKamera:
Rudolf MiličHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Miroslav Macháček, Vítězslav Vejražka, Čestmír Řanda st., Karla Chadimová, Vít Olmer, Vlastimil Hašek, Bedřich Karen, František Kovářík, Zdeněk Kutil (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Filmová balada režiséra Františka Vláčila je volným přepisem románu Alfréda Technika "Mlýn na ponorné řece". Má všechny rysy Vláčilova výrazného režijního rukopisu. Děj se odehrává v první polovině 18. století, v období, kdy katolická církev vynakládala mimořádné úsilí na postupnou rekatolizaci a na zvýšení svého vlivu, kdy vyhledávala „kacíře“, aby na jejich negativním příkladu mohla upevňovat svou moc nad nevědomým lidem. Děj je zasazen do krasového území kdesi na Moravě, do krajiny plné kouzel, o níž se od pradávna vyprávěly podivné zvěsti. I o mlynáři Spáleném šíří jeho nepřátelé pomluvy, že je ve spolku s peklem. Mlynář však pouze rozumí řeči přírody a zná tajemství ponorné řeky, která pohání jeho mlýn. Dostane se do konfliktu s knězem, fanatickým, ale racionálním poslem božím, který hodlá udělat všechno pro to, aby mlynáře zničil… Diváka upoutají znamenité herecké výkony, zejména Miroslava Macháčka v roli kněze a Vítězslava Vejražky jako mlynáře, ale i atmosféra snímku, o kterou se zasloužil kameraman Rudolf Milič. (Česká televize)
(více)Recenze (155)
Vláčil do své Ďáblovi pasti vložil opět kus sebe. Tak jako tomu bylo i u Údolí včel, tak i zde je cítit jeho osobitost a vize. Film je jeho další historickou freskou, ve které je divákovi nastíněno chápání lidí v tehdejších časech. Kdy pověrčivost a síla Církve drtí obyčejný selský rozum. Podmanivá svou atmosférou, věrohodná svou surovostí a hypnotická Vláčilovým démonickým podtrhem, tak jako v každém jeho díle. ()
Velmi silný snímek s klasickými pozitivy Mistrovy tvorby. Vyzdvihnu především M. Macháčka, který je zajímavě nečitelný. Vizuálně opět mistrně propracováno. Ovšem výšek Markéty nebo Údolí to dle mého nedosahuje. Chybí mi výraznější hudební složka mistra Lišky a film zaujme především na první shlédnutí, pak se jeho kouzlo trochu vytrácí. ()
Od filmu jsem očekával, že to bude "něco jako Kladivo na čarodějnice". A svým způsobemu tomu tak opravdu bylo.....Do Kladiva schází ona údernost a temnota, místo toho se film zaměřuje na téma, které bude žít vždycky - střet výjimečnosti a odlišnosti s průměrností, stádovostí a předsudky. V mnoho momentech snímek doslova mrazí a jen můžeme kroutit hlavou a radovat se, že alespoň co se církevní zaslepenosti týče, udělal civilizovaný svět obrovský pokrok. Naprosto dechberoucí jsou také záběry - jen takové záběry na sečící kosu nebo pro film typický pohled ze sedla koně musí zaujmout. Do plného hodnocení schází jen trochu silnější závěr. ()
Nadprůměrný snímek s působivými záběry a vrcholně dramatickými sekvencemi, ale s hloupým záměrem a banálním poselstvím. Vadí mi tam -- přestože Macháčkem mistrně zahraná -- jednorozměrná postava kněze. Opravdu zlý muž, že, a jde přes mrtvoly, že. Ti katolíci byli ale pakáž, že. No toto. Hm. Já říkám: trapné čecháčkovské klišé. A velká škoda pro tento film. O co výš stojí Marketa Lazarová, kde nelze nikoho jednoznačně soudit! ()
Ne tak silné jako Údolí včel, tajemnější, mystičtější, symboličtější, divácky náročnější, ale splňuje všechna má očekávání. Vláčil je má spřízněná duše, obdivuji jeho specifický způsob, jakým pracuje s náboženskou a historickou tematikou, jakým rozkrývá dogmatické smýšlení doby. Nádherná souhra obrazu a zvuku. František Belfín je opravdu pan Umělec a na Víta Olmera za mlada bych se mohla dívat každý večer... :-) ()
Galerie (6)
Photo © CS Film
Zajímavosti (9)
- Jako tanečníci ve stodole, která se zřítí, byli angažováni svazarmovští parašutisté. (alonsanfan)
- Aby kůň nesoucí herce Miroslava Macháčka (kaplan Probus) vypadal dostatečně vyčerpaně a unaveně, musel ho štáb opít lahví koňaku. (alonsanfan)
Reklama