Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Luboš FišerHrají:
Ilona Svobodová, Josef Vinklář, Karel Heřmánek, Ferdinand Krůta, Miriam Kantorková, Jan Hrušínský, Renáta Doleželová, Josef Žluťák Hrubý, Miluše Zoubková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ani dcera nedokáže přemluvit Josefa Vinkláře, aby se zbavil své alkoholové vášně. Komorní psychologické drama o mladičké dívce, která se rozhodne vyhledat svého otce, jehož jméno i adresu zná jen ze zasílaných alimentů. Po rozpačitém shledání záhy pochopí, že otec, pracující na geologickém průzkumu, je těžký alkoholik, reagující tak na svůj zbabraný život. Stroze vyprávěný, komorně pojatý a černobíle natočený příběh se odehrává uprostřed zasněžených pustin a spoléhá na vynikající, oduševnělé herecké výkony. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (81)
Tři chlapy, dvě maringotky a jeden pes. Do tohoto prostředí přijde mladá dívka (Ilona Svobodová), aby poznala svého otce, kterého před tím nikdy neviděla. Zprvu to setkání probíhá vcelku šťastně, ale díky alkoholu, který působí vskutku jako "hadí jed", to štěstí nemůže dlouho vydržet... Hodně syrově zpracování. Maringotky, sníh, dující vítr. V těchto kulisách se odehrává většina filmu. Josef Vinkláře byl famózní herec, ale při pohledu na něj v tomto filmu je člověku spíše do pláče, než že by si to jeho herectví nějak moc užíval I když vlastně právě v tom je velikost herců jako on. ()
Vynikající obsazení hlavní čtyřky, Svobodová je perfektně naivní a naopak některé Vinklářovy monenty jsou hodně deep. Vláčilova volba natočit film černobíle i v roce 1981 mu dodává na atmosféře, trošku mě mrzí, že se celým filmem netáhne ta podivná hrubá nálada nelidské plískanice, ve které Svobodová přichází na montážní pracoviště, kde se upíjí její zatím nepoznaný otec Vinklář, to mělo totiž až trochu Stalkerovskou náladu. Naopak musím bohužel říct, že mě akutně srala hudba Luboše Fišera, tenhle film by si zasloužil rescore. ()
Hadí jed je ten typ filmu, ktorý stojí na výkone hlavného predstaviteľa. V našej bývalej čs kinematografii máme pre úlohy alkoholikov perfektné typy. Menšík, Kňažko, alebo Vinklář. Je to dané samozrejme ich hereckým majstrovstvom:). Hadí jed rozpráva príbeh muža, ktorý dostáva poslednú šancu na návrat do normálneho života a my diváci sme tak do konca v napätí, či sa mu to podarí. Vláčil používa na prvý pohľad lacné klišé typu nepravdepodobný milostný vzťah outsidera, lenže aj ten tu má svoje miesto a o postave nám veľa povie. Ďalší neprávom zabudnutý hodnotný český film, ktorý sotva pozná nejaký programový televízny riaditeľ. Našťastie došlo v tomto smere k náprave. Bez príkras melodrámy, avšak až tak depresívne na mňa film nepôsobil. ()
Alkohol je mnohem horší než hadí jed - ten vás buď rychle zabije, nebo se dá proti němu zachránit sérem. Alkohol člověka ničí pomalu a léku na něj není. Nešťastník si musí z notorizmu pomoci sám svou vůlí, ale když se duševních sil nedostává.... Ani Josef Vinklář není schopen, poté co mu asi poslední záchranné lano hází znovu nalezená dcera, vybřednout z napolo sebelítostivého útěku od odpovědnosti, lidí a okolního světa. Závěrečné minuty jsou pro všechny, co se rádi napijí přes míru, dostatečným varováním. "A proč piješ?", zeptal se malý princ. - "Abych zapomněl" - "Nač abys zapomněl?" - "Že se stydím" - "A zač se stydíš?" - "Stydím se, že piji." ()
Na tomto vcelku banálním a všedním příběhu není mnoho zajímavého. Trochu ho povýšíme, když do hlavních rolí dosadíme skutečné osoby: tehdy již možná nejlepšího českého herce všech dob a hereckou debutantku. Ještě víc ho povýšíme, když přihlédneme k čistotě obrazů Františka Vláčila. Přestože se mu ikonu notorika (ani přes své vlastní zkušenosti) nepodařilo načrtnout tak, jak sám je znám z vlastní zkušenosti od mládí po stáří, podařilo se mu zachytit jedinečný a konkrétní vztah otce a jeho dcery. ()
Galerie (14)
Photo © Filmové studio Barrandov / Miroslav Jirsa
Zajímavosti (8)
- Při natáčení byl poprvé v českém filmu použit pro ruční kameru systém steadicam (kamera připevněná na těle kameramana). (sator)
- Točilo se na těchto místech: Nová Ves pod Pleší, Praha-Slivenec, Praha-Lochkov, Ledčice, Velká Lečice, Bojanovice-Malá Lečice a Ořech. (sator)
- Sám režisér František Vláčil si prošel těžkým alkoholizmem, dokonce se i léčil. To mu bylo částečně inspirací a motivací k natočení filmu o alkoholu. (Panfilmex)
Reklama