Režie:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (vypravěč), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (více)Obsahy(2)
Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury... Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena… Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha „nej“. Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený… Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo... Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (527)
Velice složitý film, na který se vyplatí koukat v maximální možné kondici při minimální únavě. Zhruba hodinku mi trvalo, než jsem se zorientoval v motivech a chování všech postav. Film se totiž neobtěžuje vás jakkoli uvádět. Prostě vás vhodí do centra dění. Centrem dění je drsný středověk. Děj je lehce chaotický a vyžaduje si maximální diváckou pozornost. Odměnou je potom podmanivý až lehce umělecký příběh s množstvím vynikajících českých herců v nezvyklých rolích. Dalším lákadlem jsou poté kůzlátka Magdy Vašáryové, která je jakožto správná Slovenka ukazuje ráda a často. Film se těší velké oblíbenosti a vynikající pověsti, takže jsem podvědomě očekával intenzivnější zážitek. V rámci možností jsem však spokojený. ()
Tento epos mě překvapil svou monumentálností vzhledem k roku, ve kterém byl natočen. I když..není se čemu divit..František Vláčil je jméno, které je synonymem pro takové filmy. Celá plejáda hvězd, počínaje Josefem Kemrem nebo Vladimírem Menšíkem a konče Magdou Vašáryovou (už v té době toho měla světu hodně co ukázat:) jenom dokazuje, že Vláčil rozhodně nebyl minimalista. ()
Posuzována v jednotlivých kategoriích (kamera, hudba, výprava, herectví), skutečně by Marketa v tuzemsku těžko hledala sobě rovný titul. Avšak spolupráce těchto složek a to, čemu vlastně slouží, budí rozpaky, nikoliv údiv. Otřepaná, nahodile používaná náboženská symbolika, zanedbatelná podmíněnost jednání postav dobou, ve které se příběh odehrává, stereotypní obraz středověku i ženství (Marketa představuje krásný a pasivní objekt, který je vlečen okolnostmi a ani znásilnění příliš nevzdoruje), prakticky žádný vypravěčsky nadhled (který je knize vlastní). Nejvýraznějším sjednocujícím elementem útržkovitého vyprávění (co chvíli vázaného na jinou postavu) je Liškova hudba, která dává více smyslu než enigmatické výroky postav. Jakpak by taky nemluvily v hádankách, když nemají k dispozici příběh, který by mohly vyprávět. Marketino oslavování, z velké části bezesporu oprávněné, vyvolává otázky ohledně limitů moderního filmového vyprávění. Od jakého momentu je neochota vyprávět srozumitelný příběh a vytvářet koherentní fikční svět chybou? Mělo by existovat omezení pro nespolehlivost narace? Kdy se mnohost perspektiv a stylotvorných figur stává kontraproduktivní? Kdy se promyšlené odmítání souvislé narace mění v tvrdohlavý vzdor vůči zavedeným postupům? Od jakého stupně lze bohatost výrazových prostředků vnímat jako projev stylistické neuspořádanosti? Marketa se pod tíhou vlastní krásy (a prostředků investovaných do ní během pětiletých příprav a realizace) rozpadá na osamocené obrazy, které vyvolávají řadu asociací, ale mnoho nevyjadřují a dohromady netvoří soudržný komplex významů a tedy film, který bych dokázal obdivovat jinak než čistě senzuálně. 70% Zajímavé komentáře: Dan9K, rawen, Miki68, d-fens ()
No... Ehm... Už se vám někdy stalo, že jste v kině usnuli? Mně jo, poprvé, a zatím naposledy, při Markétě Lazarové. Podotýkám, že jsem den předtím nebyla pařit, spala jsem snad 8 hodin a ještě odpoledne si dala hezkou spací siestu při učení na zahradě, takže vyspalá jsem byla dost, tím to nebylo. Sledování tohohle "veledíla" pro mě bylo opravdu čirým utrpením. Nejlepší český film všech dob? Já bych to poupravila - nejvýpravnější český film všech dob s velmi originální a monumentální hudbou a skvělou kamerou, ale taky jeden z nejnudnějších filmů, jaké se mi kdy povedlo shlédnout a geniální mučící prostředek (zavřít mě do kobky a pouštět mi tohle dokola, tak na 100% promluvím...). Vláčilova "poetika" mě prostě minula obrovským obloukem a nemůžu jít s hodnocením výš. ()
Mno co k tomu napsat... Trvalo mi nehorázně dlouho než jsem se k téhle pro mnohé lidi klasice a údajně i nejlepšímu ČS filmu všech dob dokopal. Věděl jsem proč mi to tak dlouho trvalo a tušil jsem už dopředu, že mi to asi úplně nesedne, protože prostě s rukopisem pana režiséra Vláčila se až tak úplně neumím potkat. Snad s výjimkou Adelheid a Stínů horkého léta což byly, ale na poměry režiséra poměrně srozumitelný filmy. Tady jsem věděl předem do čeho jdu a fakt je, že jsem dostal jeden z nejvíc nediváckých zážitků ve svým životě. Ano obrazové kompozice jsou brilantní. Natáčení v reálných podmínkách kdy se herci brodili sněhem a blátem muselo bejt brutální a i díky tý dokonalý výpravě bez problémů uvěřím, že se to opravdu odehrává ve třináctým století, ale co je mi to platný když hodně scén šlo úplně mimo mě respektive jsem absolutně nepochopil jejich vyznění. Navíc se nemůžu zbavit dojmu, že i přes to, že kamera je vymazlená, tak spousta záběrů a obrazových kompozic působí dojmem, že jsou delší než bylo nezbytně nutné. Ale ok zůstaneme neutrální. Kemr opakovaně potvrzuje v roli Kozlíka svou hereckou třídu. Příjemně mě překvapil Menšík kterýmu jsem tu vesměs dramatickou roli sežral i s navijákem. No a co se Vášáryové týče, tak i když platí, že jsem jí nikdy moc nemusel, tak tady jako vyloženě mladinká a na první pohled hrozně křehká a zranitelná působí jako dokonalý kontrast k tomu drsnému ději ve filmu. No a tím bych to asi uzavřel. Kvality tohoto filmu rozhodně nehodlám nijak rozporovat, ale na druhou stranu troufl bych si tvrdit, že tohle jako největší náš film všech dob? Tak to ani náhodou.65% ()
Galerie (21)
Zajímavosti (58)
- Toulavý mnich Bernard, ztvárněný Vladimírem Menšíkem, během natáčení vydatně zapáchal, neboť jeho sutana byla potřena beraním spermatem, aby se ho držela jej doprovázející ovce. (freelex)
- Magda Vášáryová byla v době natáčení nezkaženou pannou z malého slovenského města, vyrůstající v přísně konzervativní výchově. Dvouleté natáčení proto pro ni bylo traumatickým zážitkem. Režisér Vláčil páchl alkoholem a malé Magdě neustále vyprávěl historky ze 13. století. I Vladimír Menšík byl často opilý a do poslední chvíle, než padla klapka, vyprávěl sprosté anekdoty. Vůbec nejhorším zážitkem Vášáryové byla scéna polibku, což byl údajně její první polibek v životě. Nelíbilo se jí to a když záběr skončil, otočila se a zvracela. (Cimr)
- V záběru na mokřady lze vidět v horní polovině obrazu část břehu s autobusem filmového štábu. (Flexaret)
Reklama