Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Režie:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (vypravěč), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury... Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena… Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha „nej“. Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený… Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo... Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. (Česká televize)
(více)Recenze (524)
No, tři hvězdy za dobrou kameru, úchvatné scény, stylovou hudbu, některé výborně zahrané postavy (Kozlík, Pivo, Kozlíkova žena, Adam), ale celkově strašná nuda a patos a spousta nedostatků. Režisérovi prý šlo o jasné charaktery a ne psychologii a rozervanost postav a pak je jasné, že se víc zaměří na audiovizuální stránku filmu a chce takhle působit na emoce, ale pokud je to na úkor koukatelnosti a zábavnosti, ee. Chápu, proč je ten film tak důležitý a originální, ale na to, že si s něčím tvůrci dali práci, něco je vyloženě odfláknuté. Je vtipné, jak se Vláčil snažil vystihnout atmosféru doby do nejmenších detailů, ale na mluvě to tedy není vidět respektive slyšet. Používají se slova, která v té době neexistovala, popř. se neříkala takhle (klobouk, kornet). Kontrast křesťanství a pohanství je pěkný, ale tohle bylo už v Prameni panny, který rejža očividně viděl a neberu argument, že se tím neinspiroval. Jen to udělal jinak. Nehledě k tomu, že takhle ukázané pohanství se u nás ve 13. století po předchozí několikasetleté masáži a restrikcím vládnoucích Přemyslovců určitě nevyskytovalo. Jak tu už bylo zmíněno, postsynchrony se nepovedly a němečtí ovčáci jako vlci neee. Vláčil údajně chtěl všechno natočit dokonale a bez kompromisů. O to víc mě tohle štve. Možná jsem kulturní barbar, nejdůležitější film české kinematografie beru, ale nejlepší ne, a napadá mě hned několik filmů, které za mě jako diváka Markétu strčí do kapsy. Vyšší princip, Skalpel, prosím, Smrt krásných srnců, Petrolejové lampy, Spalovač mrtvol, Čest a sláva. Nicméně uznávám, že minimálně poslední dva jsou určitě Markétou výrazně ovlivněné. Taky tam dělal hudbu stejný skladatel. Ale Liška, ač univerzální génius, je na mě moc repetitivní a patetický. Já raději poetickou dokonalost Fišera. ()
"Král je pánem nás všech, ale válka je pánem králů." Skvost naší kinematografie, který je lahůdkou pro náročného diváka, pro ty ostatní zřejmě zůstane nestravitelným. Knižní předloha je celkem útlá, ovšem rovněž docela náročná. První část filmu se jí drží jen volně, ta druhá už celkem věrně. Básnický jazyk Vančurův byl nahrazen obrazovou poetikou páně Vláčila. Knihu jsem dočetl včera a dnes si znovu pustil pohyblivé obrázky a jsem celkem překvapen, že krásné jazykové obraty ve filmu většinou nejsou od Vančury, ale od scénáristů. Vůbec jsem čekal, že film bude více čerpat z knižní předlohy, ale ono na tom vlastně nezáleží. Obojí je krásné. Vzhledem k délce a náročnosti filmového díla bych za snímek století vybral spíše někoho z trojice "Valerie a týden divů", "Ucho" a "Všichni dobří rodáci". ()
Mystické, temné, hlboké, filozofické.. Niekedy býva paradoxom, že tie najväčšie skvosty kinematografie vytvoria ľudia bez formálneho, akademického vzdelania. Prax samotná bola školou režiséra. František Vláčil mal výrobné pozorovacie a logické schopnosti. Tieto atribúty sa odzrkadlili na všetkých tvorivých stránkach filmu. Socialisti na základe ideologických konceptov marxizmu tento film uložili do trezoru, pretože príliš sarkastickým spôsobom poukazoval na problémy cirkvi. Neortodoxná dramaturgia, divák sa veľmi rýchlim spôsobom dokáže zorientovať, kto je na strane Pohanov a Kresťanov. Režisér zároveň nepoukazuje na to, kto je dobrý a zlý. Veľa štylizácie v narácii príbehu (čo vypovedá o voľnom spracovaní predlohy Vladislava Vančuru) a invenčne koncipovaný zvukový dizajn (na mňa echo v dialógoch pôsobí ako hlas svedomia). Výrazne stredoveký dojem dodáva hudba Zděnka Lišky a to v podaní zboru a komorného orchestra. Tu je presná ukážka toho, že na dobrý film netreba kvantum peňazí, ale správne využité, dobré nápady. Markéta Lazarová spolu s filmami ako Vtáčikovia, siroty a blázni; Majster kat; Zbehovia a pútnici alebo Údolie včiel sú názornými príkladmi toho, že kinematografia Československa bola v 60. rokoch na svetovej úrovni. Je zázrak, že socialisti tento film úplne nezničili a dochoval do takej podoby akú poznáme dnes. Veľká škoda, že sa zvuková stopa filmu nedochovala v plnej štvorstopovej podobe. Osobne by som rád videl nevyužitý materiál, prečítal si literárny a technický scenár k filmu. Na nepríjemné 2 ročné nakrúcanie spomína aj predstaviteľka Markéty Lazarovej, Magda Vašáryová v tomto rozhovore. Toto nie je film, ktorý si pustíte každý deň. Nie preto, žeby bol zlý ale svojou témou je náročný na pochopenie. Film pre diváka, ktorý pristupuje k filmu ako ku serióznemu umeleckému dielu! Pripájam sa k názoru kritikom, ktorí zaradili Markétu Lazarovú ako najlepší český film. Koho oslovil tento film, odporúčam si zakúpiť edíciu od Criterion Collection, obraz a zvuk je skvostne zreštaurovaný. ()
Tak za prvé: o tom že je to nejkrásnější český film nepochybuji. Musím souhlasit všemi deseti. Pamatuji si když jsem film viděl poprvé. Bylo to docela dávno a já jsem vůbec nevěděl o co jde. V duchu jsem si říkal: Panebože co je to za blbost. Hrozná nuda. Ale i přesto jsem se občas zastihl jak na to čumím s otevřenou pusou a hltám všechny ty syrovy scény jednu za druhou. Při druhém, a dalších shlédnutích jsem už trochu zmoudřel a film se mi zjevil úplně jiném duchu než při tom prvním. Film na mě začal mluvit. Obraz jakoby vystoupil z televize a šel za mnou a pošeptal mi: Já jsem Markéta Lazarová, dobře se dívej něco ti ukážu. Na to co mi ukázal nadosmrti nezapomenu. ()
Opravdu velmi dlouhý a náročný film, který vyžaduje po divákovi takřka neustálou pozornost. Pokud se ale obrníte trpělivostí a necháte se unášet mistrovskou kamerou, výtvarnou stránkou, depresivní středověkou atmosférou plnou tajemných symbolů a geniálním výkonem Josefa Kemra v roli démonického Kozlíka, dostane se vám neskutečného zážitku. ()
Jako sen. ()
HUDBA: Zdeněk Liška ()
Tak trochu hodně povyku pro nic. Čtyři nedám, protože mě to nepobavilo ani trochu ()
Tak jsem včera (7.9.2011) shlédl Markétu Lazarovou v kině, což jsem nečekal, že kdy zažiji! Jakási digitálně zrestaurovaná verze, či co... To jsem nepoznal. Každopádně moje zadnice poznala středověk!! :D :) 162 minut je 162 minut! :) No a mě u filmu po duši taky bylo všelijak... A co se filmu týče? Tak těch pět hvězdiček nepřehání! Kemr Kozlík na Oskara, Menšík Bernard nezvykle totálně nasazen! Mnohem lepší zarostlý Vladimír, než v oholený v ostatních svých rolích! Paní Vašáryová Markéta vypadala, skutečně lehce pološíleně. Z pana Palúcha Adama Jednoručky jsem měl nedobrý pocit. Rytíř Řehoř Sovička mě dostal už napoprvé před lety, i když se mihnul na málo prostoru - mám toho kluka Hajného rád! :) Pan hejtman Pivo Kryzánek to pěkně zemnil! ***** Všiml si tu někdo, jak je to podobné těmi časovými přesuny na Pulp Fiction? Teda spíš, jak je Pulp Fiction podobné Markétě Lazarové? Asi jo - jste samí krásní mladý chytrý lidi! :) ***** Scéna, kdy vypravěč mluví s Menšíkem Bernardem a Bernard Menšík mluví s Bohem mě teda obzvláště dostala!!! Bylo tohle někdy vlastně promítáno za před rokem 1989 v kinech v ČSSR??? Neumím si to moc představit! :) ***** KOMENTÁŘ PŘED OPĚTOVNÝM SHLÉDNUTÍM V KINĚ ***** Opus magnum?!? Ano, opus magnum!!! :) Tohle mě donutilo být v osmé třídě vzhůru až snad do půl druhé, což byl tehdy pro mě čas notně nezvyklý, ale nemohl jsem se odtrhnout... Uvědomil jse si, jak jiné je se o historii učit a jak jiné je nechat se do ní vtáhnout! Joj! Proč zrovna do tak brutální?!? :) ()
Se zadrženým dechem jsem dokoukal Údolí včel, jímž jsem byl uchvácen, a hodně jsem se těšil na Markétu a... já nevim, prostě mě to nějak nenadchlo... ()
Nakonec jsem celý film viděl na 4 kusy - vážně šlo mimo nějaké poetčino. Pravděpodobně, nejsem ještě dostatečně vyspělý. Třeba na to přijdu časem. ()
No popravdě - možná prostě jen nerozumím umění. Ale i přes snahu a výdrž jsem se s tímhle dílem minul. Připadá mi to jako chaotickej blábol plný zmateně pobíhajících postaviček většinou nesrozumitelně drmolících nějaké nesmysly. Jediný klad tenhle film má - Magdu Vašáryovou. Ne že bych její postavu a konání chápal, ale vypadala skvostně. Není se co divit nabídce na Sophiinu volbu. Velká škoda - mohla to dotáhnout stejně daleko jako Maryl. ()
Tenhle počin by pro mě opravdovým utrpením. ()
Říkají Markétko, zpívej si Markétko slz plný džbán už to vzdej. Přej mu tu zábavu hoď smutky za hlavu dej na nás, dej na nás, dej!!!! ()
ani příště ()
Kdo to viděl, a není uplný blb, tak po odchodu z kina může tvrdit, že cestoval strojem času do středověku. Takhle to bylo. Takhle jsem si vždycky představoval středověk. Narozdíl ode mě pan Vláčil do dokázal převést na plátno - díky pane Vláčile. Mimochodem - poprvé jsem to viděl na vojně (86-88), v posádkovém kině a přestože tam zrovna inteligence nepořádala sjezd, nikdo neodešel a všichni seděli až do závěrečných titulků. A to se zas tak často nestávalo ( ještě jsem to zažil při Kladivu na čarodějnice). ()
VLAčILOVA filmova basen natočena na zaklade Vančurovej dovtedi nesfilmovatelnej noveli.Film balancuje na pomedzi drsnej historickej skutočnosti a starodavnej baje.Vlačil sa snaži predstavit si dobu v ktorej sa film odohrva do všetkych detailov,vniktut do mysli a srdc davnych predkov.Zachitava titanstvo a heroizmus vtedajšich ludi,ktori šli čisto a verne za svojimi idealmi. ()
Vláčilova "filmová rapsódia" Marketa Lazarová je dosť možno najhodnotnejším snímkom českoslovneskej kinematografie. Podmanivý, bezútešný, temný, symbolický, opojný, znechucujúci a zároveň príťažlivý pohľad na stredovek, ktorý len veľmi ťažko možno opísať slovami. Treba zažiť, treba vidieť. Pri sledovaní Kozlika stvárneného pánom Kemrom behá mráz po chrbte. Jedna z najikonickejších postáv tuzemských filmov vôbec a bez nadnesenia oscarový výkon. Takéto filmy sa už žiaľ dnes netočia... ()
„Jeho trest je v něm samotném." ()
Související novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
46. ročník MFF Karlovy Vary
Od 1.7. do 9.7. se v Karlových Varech uskuteční nejvýznamnější filmový festival kategorie A ve střední a východní Evropě. Festival představí 178 celovečerních filmů, převážná většina z nich bude mít… (více)
Bathory velkofilm po Československu
Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)
Reklama