Režie:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (vypravěč), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury... Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena… Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha „nej“. Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený… Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo... Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (58)
To se vysvětlí, soudruzi! - Lada Lazarová (2024) (epizoda) (E08)
- Název epizody odkazuje na film Markéta Lazarová (1967). (griph)
Karel Och
- V roce 2022 se zúčastnil slavné ankety, kterou každých deset let připravuje britský časopis Sight and Sound. Přední světoví odborníci v ní sestavují žebříček stovky nejlepších filmů všech dob. Karel Och dal své hlasy těmto deseti snímkům: Premiéra (1977), Podivné vyšetřování (1970), Marketa Lazarová (1967), Správce Sanšo (1954), Nadmuté město (1972), Divoká banda (1969), Večer kejklířů (1953), Východ slunce (1927), Holy Motors (2012), Obrazy starého sveta (1972). (NIRO)
Jan Hřebejk
- Na téma počátků své záliby ve filmech v roce 2003 vzpomínal: "Na gymplu jsem měl za spolužáky Petra Jarchovského nebo Dana Wlodarczyka, do vedlejší třídy chodila Andrea Sedláčková. S nimi jsme objevili pražský filmový klub. Prvním určujícím filmovým zážitkem pro mě byla Romance pro křídlovku. Na gymnáziu nám pouštěli hlavně dramatizace klasiků, tak jsem se dostal třeba k Marketě Lazarové. A taky zajímavé sovětské filmy, dodnes si pamatuju na zážitek z Andreje Rubleva. Uvědomil jsem si, že v tom filmu se nachází něco, k čemu jsem v šestnácti letech měl vztah, a to byla poezie. Z nás se stali takoví filmoví fanatici, protože v šestnácti člověk potřebuje být trochu fanatikem, a začali jsme se předhánět, kdo uvidí víc filmů, kdo si zapamatuje víc souvislostí, a v tom jsem ty dva roky na gymplu vytrvali. Myslím si, že člověk se stane tím, co dlouho soustavně dělá - nejdřív chodí hodně do kina, soustavně o tom kecá s dostatečně chytrými lidmi a když má trochu štěstí, tak se k filmu dostane." (NIRO)
Zakázaný pomeranč (2021)
- Když tvůrci hovoří o tom, že na filmový festival ve Valladolid získali i filmy zpoza Železné opony, je na dobových záběrech vidět plakát ke snímku Markéta Lazarová (1967). (p3tris)
Údolí včel (1967)
- Tradovaná legenda o tom, že režisér byl donucen využít nákladné kostýmy a dekorace z jeho předchozího filmu Marketa Lazarová (1967), není pravdivá. Františku Vláčilovi nikdo nic takového nepřikazoval a s nápadem využít je znovu přišel sám. (Gray)
Spalovač mrtvol (1968)
- V létě 2019 se tento snímek dostal na plátna tuzemských kin už počtvrté. Po premiéře v březnu 1969 následovala obnovená premiéra v srpnu 1990, další byla v lednu 2004 jako součást Projektu 100 a zatím poslední byla v roce 2019. Čtvrtého uvedení do kin se kromě Spalovače mrtvol dočkala už jenom Marketa Lazarová.(1967, 1984, 1995 a 2011). (charles3)
Láska (1973)
- Podobně jako ve filmu Markéta Lazarová (1967) byl i zde František Velecký předabován českým hercem Petrem Kostkou. (mchnk)
Žila-byla odna baba (2011)
- Ve filmu se mluví dialekty Tambovské gubernie, což lze přirovnat k situaci, kdyby se ve snímku Markéta Lazarová (1967) mluvilo starou češtinou či brněnským dialektem. (Aelita)
Údolí včel (1967)
- Zbylé dekorace, rekvizity a kostýmy po Marketě Lazarové byly hlavním impulzem k hledání projektu, který by je ještě využil. Avšak kvůli rozkradení dekorací šumavskými chataři a chalupáři odpadlo využití tvrzí a budov. Zůstalo tak pouze u "recyklace" kostýmů. (DaViD´82)
Údolí včel (1967)
- Scénář i film byly hotovy neobyčejně rychle. V lednu 1967 byl dopsán scénář, v březnu se jely zkontrolovat lokace do Polska, v červnu se začalo točit a v září bylo dotočeno. Paradoxně tak byl pro kina připraven dříve než starší Marketa Lazarová. Premiéra se tedy pozdržela až do května roku 1968, aby film nešel do kin těsně po Marketě Lazarové. (DaViD´82)