Režie:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Milan DvořákHrají:
Vlastimil Drbal, Josef Kemr, Libuše Geprtová, Jiří Schmitzer, Ilja Prachař, Stanislava Strobachová, Jiří Němeček, Zdeněk Dušek, Jiří Štěpnička (více)Obsahy(1)
V roce 1947 jsou v beskydských horách stále ještě patrné stopy po válce. Desetiletý chlapec například pravidelně pase krávy na louce vedle zničeného německého tanku. Chlapec nemá tatínka a jeho matka slouží u sedláka. Proto se o malého pasáčka stará většinou jeho děda. Kluk nechodí do školy, je zvyklý jen pást krávy a v zimě štípat dříví. Jednoho večera potká v lese dvě tajemné postavy. Myslí si, že je to král skřítků se svým písařem, protože právě takovou pohádku mu vyprávěl děda. Ve skutečnosti jsou to však banderovci, kteří si s místním starostou domlouvají přechod svého oddílu a rabování ve vesnici... Baladický snímek natočil na motivy románu Ladislava Fukse František Vláčil v roce 1983. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (69)
Výborná kniha, něco jako Malý Bobeš, zde autor L. Fuks, poválečný život dítěte, kdy nic nebylo, vyrůstal s dědou, matka byla, ale nefungovala, neměl u ní oporu, péči. Tahle kniha, podobně jako většiny od L. Fukse se těžko zfilmovává, takže film v sobě nemá onu knižní atmosféru a poetičnost a především mistrně popisovaný psychologický růst dítěte za jistý časový úsek...Tři hvězdičky dávám filmům, které rád vidím opakovaně, tenhle jen tu a tam, ale za knihu o době, a jak je napsaná, i Vláčilem zrežírovaná, tak čtyři. https://www.youtube.com/watch?v=9UUbB5375u0 ()
Silný baladický príbeh prostredím a dobou pripomínajúci Stíny horkého léta, je charakteristický kontrapunktom medzi poetickou atmosférou dedových rozprávok a surovou realitou útlaku a využívania bezmocných. Precízne vykresľovaný osud malého pastierika mi trochu kalila malá zrozumiteľnosť jeho prejavu, ktorej príčinou nebolo nárečie, ale možno zvukári, prípadne artikulačné nedostatky malého, inak skvelého, herca. ()
Tenhle příběh mě zasáhl na tom správném místě. Malého chlapce mi bylo opravdu líto. Každý s ním jednal jako s hadrem, ale na práci to jim byl dobrý. Ten malý prcek způsobil, že jsem si vzpomněla na Boženu Němcovou a její V Zámku a podzámčí, kde byl taky takový klučina, ke kterému nebyl život taky zrovna moc přívětivý. Před Libuší Geprtovou a Josefem Kemrem musím smeknout. ()
Hlavní hrdina je dítě. Chudé a negramotné. Jeho šance navštěvovat školu je mizivá. Zase dědka hraje Kemr. Mě to nebavilo, nenadchlo a je to veskrze zbytečný film. Pražští pepíci se tu snaží hovořit nářečím. To je to samé jako když 70% řeckého obyvatelstva mluví anglicky. Nikdo jim nerozumí. "Ar sidi on de tebl nes to dir" To znamená "Our CD is on the table next to door" Osobní zážitek z města Pigadia na ostrově Karpathos. ()
Fuksovu předlohu převedl do scénáře Jiří Křižan, možná i proto mi některé scény připomínaly film Je třeba zabít Sekala. Herectví dětského představitele Vlastimila Drbala je velice přesvědčivé - včetně moravského dialektu. Zajímavé prolínání bezútěšné poválečné doby s klukovskými představami. Scény pasáčka s mamienkou (Libuše Geprtová) či staříčkem (Josef Kemr) patří k nejsilnějším. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (4)
- Pôvodne mal režírovať Zdeněk Troška. (Tvrdolín Veliký)
- Jiří Štěpnička, v roli banderovce Blondýna, byl v postsynchronech nadabován Ondřejem Havelkou. (sator)
- Když se natáčely postsynchrony, hledal Vláčil vhodného dabéra z oblasti Valašska, který by namluvil postavu pasáčka autentickým nářečím. Z vytipovaných dětí Vláčilovi nakonec nikdo nevyhovoval, a tak se rozhodl natočit dialogy s jeho hereckým představitelem Vlastimilem Drbalem. Výsledek je dokonalý. (peplir)
Reklama