Vůně ženy

Krásný film. Režisér opět nezklamal, perfektní scénář, souhlasím s dramatem, oba hlavní hrdinové skvělí, vše bez výhrad. Frank a Charlie k sobě patřili jak vůně k ženě. Nádhera, dokonalý zážitek, došly mi slova, jak Frankovi zrak. Takže raději všechny pocity shrnu v jedné podstatné větě: "Měl jsi někdy pocit, že bys chtěl jít a přesto jsi cítil, že bys tu chtěl být? Joo..." Přišla mi chuť na Johna Danielse a to je co říct!! :-) (26.02.2011)

Originál DVD tohto filmu mám doma a na zadnej strane obalu je napísané: Vůně ženy je film, který pohladí duši a zahřeje srdce. Musím povedať, že tento výrok je stopercentne pravdivý a film úplne vystihuje. Vôňa ženy síce nie je ničím extra výnimočný. Dvaja muži, úplne rozdielnych pováh, ktorí sa nemajú veľmi v láske sa postupom deja stávajú dobrými priateľmi. Také filmy tu už boli. LENŽE nebol v nich Al Pacino. Al podal jeden z najlepších hereckých výkonov aké som kedy videl. Už pred zhliadnutím tohto filmu bol mojim najobľúbenejším hercom, ale po Vôni ženy ním asi aj navždy ostane. Výkonom zatienil dokonca aj Tonyho Montanu a Franka Serpica ( za ktorých podľa mňa mal dostať Oscara tiež ). Nechcem vyzrádzat dej ale film sa skončil dobre a bez žiadnych sĺz, takže má u mňa ďalšie veľké plus:) (27.09.2008)

Tak tento snímek mě dost minul. Pravda nenudil jsem se, ale na můj vkus je ve Vůni ženy až nestravitelná dávka patosu. Je ironií, že Al Pacino, po tolika skvělých (tj. charismatických a nezapomenutelných) rolích dostal tu nejvděčnější cenu právě za tenhle cajdák. Pravda, když jste slavný a hrajete postavu s libovolným handikepem (slepota, autismums), máte sošku napůl v kapse. Když ještě rozhlásíte, jak jste s těmi lidmi stýkal a několik měsíců trénoval, ukápne z nejednoho oka člena poroty slzička dojetí. Tohle na ně platí. Nevím, ale jestli by hraní a jeho posuzování mělo být o tom. Ale to je věc vkusu. Na ten můj vkus je Vůně ženy, na to o jakém rebelovi je, konformní a až moc hladí po směru srsti. Scénáristicky je film nezajímavý, režijně tuctový a to co svým charismatem dodá Al Pacino spolehlivě odbourá krajně nesympatická postava Chrise O ´Donnela. (02.04.2013)

Ve skutečnosti moc příjemný film s klasickým feelingem Hollywoodu 90. let. Naneštěstí celý ten příběh je tak moc patetický a sladkobolný, že to bylo trochu moc i na mě (a to já v tomhle ohledu snesu poměrně hodně). Vůně ženy kombinuje několik často využívaných schémat do jednoho jediného děje. Snaží se být klasickým srdcervoucím dramatem o sblížení postiženého a opatrujícího, školním příběhem chudý dobrák vs. bohatí floutci a vlastně i jakýmsi soudním dramatem o lidské morálce. Brest to poměrně šikovně zvládá ukočírovat dohromady, ale ta tíha sentimentu jednotlivých momentů je opravdu zdrcující. Výsledkem jsou pak někdy až téměř pitomé okamžiky (slepý řidič ve velké rychlosti zatáčí podle pokynu), které zas jindy vyvažuje působivost vztahu mezi hlavními postavami. Hezký film, který by ve vážnějším a ukočírovanějším provedení mohl být ještě lepší. 6/10 (27.05.2018)

Život v temnotách byl vždy mojí noční můrou (možná i proto, že už na svět poměrně dlouho hledím skrze dvě, v kovu zasazená, sklíčka) a Pacinovo ztvárnění plukovníka Sladea zhmotnilo mé představy o tom jak bych, kdybych oslepl, na svět nahlížel já. Vždyť k čemu by byl život, když ho neuvidím? Přesto je VŮNĚ ŽENY právě o životě, o tom jaké maličkosti ho mohou ovlivnit a o tom jak se má prožít. Moc pěkný příběh. P.S: Další dokonalý Pacinův proslov. (10.10.2009)