Vůně ženy

Nezapomenutelný výkon Al Pacina. Dalo by se říci, které z jeho hereckých představení nebylo, avšak podání slepého plukovníka Franka Sladea je opravdu vyčnívající. Původní italský originál jsem asi jako většina zdejších uživatelů neviděl a upřímně, je mi to jedno. Závěr byl možná trochu příliš idealizovaný, ale to je jen drobná chyba na kráse a vlastně proč ne? (05.08.2010)

Na tomto filme je veľa nedotiahnutých vecí ale dvaja ľudia spravili s tohoto dielka neskutočný zážitok a to autor hudby pán thomas newman a pán pacino. Pacino vyslovene ťahá tento film na svojich bedrách až do konca a je to na ňom sakramentsky vidieť. zaslúžene dostal oscara. ostatných komentovať nebudem hlavne donnella ktorého ani nepovažujem za herca lebo jeho prejav vo všetkých filmov je nehorázne samoúčelný. každopádne vzájomné putovanie za poznaním , za pravdou a za tím čo je správne a čo nie je neskutočne pôsobivé. celá tá dlhí cesta kde sa jeden o druhom dozvedajú nové veci a musia s nimi precovať pretože každý po tom weekende už nebude mať čas opäť rozmýšlať vedie ich vzájomnú podporu a priaťelstvo k finále kde prejav al pacina na mňa pôsobil ako ľadová sprcha . oblial ma studený pot a modlil som sa aby to prestalo lebo som mal pocit že sa rozplačem ako malé decko a veľa ktomu nechýbalo možno že nejáka ta slza ušla. každopádne aj keď tý scéna nebola zrovna vrcholom filmu rozhodne je najlepšie spracovaná a dovoluje sa brestovi blisknúť ale preca je moc americká hlavne potlesk ale každopádne som si spomenul na spoločnosť mrtvých básnikov ktorý so mnou spravili niečo podobne a čert to zober ja mám také filmy rád. nenudil, potešil a prinútil uvažovať. pacino je pán herec a obdivujem ho. (01.08.2008)

Úhááá. Tak to Pacino konecne dotiahol na vytuzeneho Oscara. A aj ked to nie je jeho top film, tak vykon tu podal jeden z najlepsich v kariere. Film taha hlavne on a kazda jeho scena je minimalne zaujimava a niekolko je aj pôsobivých. Uz samozrejmostou je jeho dlhy a vasnivy prejav. Bohuzial nema oporu v partakovi. Chris O'Donnell je tak nevyrazny, ze som mal miestami pocit akokeby tam ani nebol. Film mal stat na ich vztahu a na tom ako sa obidvaja vzajomne ovplyvnia. Ale cely cas to je jednostranna zalezitost. Jak skvele to mohlo byt sa ukazuje v scenach v ktorych ma Pacinu interakciu s nejakou zaujimavou postavou, Napriklad mladou nadhernou Babrielle Anwar s ktorou si strihne vasnive tango alebo pri hadke so synovcom. Z postav este zaujme zbabely mladucky Philip Seymour Hoffman. Po rezijnej stranke to je tiez len taky standard. Brest bol holt vzdy len tuctovy rutiner. Okrem famozneho Pacina este exceluje nadherna hudba Thomasa Newmana. Vynimocne som tento film nikdy nevidel cely s priemernym CZ dabingom, ale uzil som si ho s fantastickym SK dabingom. 7/10. (18.11.2016)

Bohužel opět až moc přímočarý příběh, kterému jednoduše nemohu věřit. V podstatě jde o střet dvou různých povah, spíše snad životních postojů i systémů. Ten Charlieho je obyčejný, známý a vůbec nijak zvlášť zajímavý. Zato svět plukovníka Franka Sladea nás musí od začátku ohromit svou rozlehlostí, obsahem i hloubkem, neboť tento slepý veterán je vskutku kultivovanou, šarmantní a značně tajemnou osobou, která se však těžko vzdá toho, čemu ráda navykla. Brzy nás napadne, o co tady asi tak půjde a jakpak to všechno hezky dopadne. Obě tyto osobnosti se navzájem doplní, pomohou si vyřešit své problémy (V případě školních problémů Charlieho je to obsahově hodně ubohé. Neříkám, že Al Pacinův výstup v aule školy nebyl efektní, avšak to, co následovalo, reakce přítomných a celé vyústění sráží film alespoň o dvě kategorie dolů.) a rozejdou se obohaceny a vyrovnány. Proč? Proč z tak zajímavého tématu udělat až takhle sentimentální kousek? Proč musí být absolutně skvělý herecký výkon Al Pacina zasazen do tak nevěrohodného prostředí? Teď jsem opravdu zvědav na originál! - Po zhlédnutí absolutně odzbrojující italské verze mám chuť ještě jednu hvězdičku odebrat. (26.12.2004)

Existuje kategorie filmů, která v první řadě člověka donutí vrátit se ke dříve hodnoceným titulům, změnit na ně pohled a opravit počet hvězdiček jim přisouzených. V případě Vůně ženy jsem nejdřív shlédl italský originál a přisoudil mu čtyři silné hvězdičky, po nynějším shlédnutí amerického remaku musím přidat pátou hvězdičku a u Brestova filmu nemůžu jít víc než na tři. Což o to, snímek je to pořád dobrý, jenže v té konfrontaci člověk pochopí, co to znamená umytý, vyžehlený a navoněný komerční titul proti syrovému uměleckému dílu, které se neohlíží na úspěch u nejširší divácké obce a podřizuje se především tvůrčím záměrům scénáristy a režiséra. Al Pacino svého plukovníka hraje skvěle, jenže Vittorio Gassman v italské verzi svého kapitána Fausta nehraje, on jím prostě je. A je jím proto, že mu scénář nepředepisuje patetické kecy, předvídatelné sentimentální chování a žvásty. Gassmanův důstojník autenticky nenávidí, závidí, ponižuje, touží a miluje, jeho americký protějšek se pohybuje v rámci přeslazeného scénáře, který se mění v závěrečné půlhodině v typicky hollywoodský kýč. Pistole v americké verzi je jen rekvizita, která slouží k efektní scéně, kde divák spolu s Al Pacinovým společníkem počítá, za jak dlouho rozebranou zbraň dá slepý důstojník dohromady, k několika dialogům a ke zdánlivě vyhrocené scéně, kde už divák dopředu ví, že musí v duchu očekávání publika dopadnout dobře. V italské verzi je to skutečná zbraň, která může kdykoliv ublížit a zabít. Italský kapitán chlastá a kupuje si děvky, jeho americký protějšek o tom maximálně mluví a zmůže se na pár vulgarismů. U amerického filmu se vlastně divák nemusí bát ani o plukovníka, ani o studenta Charlieho, protože je jasné, že vše se nakonec musí v dobré obrátit. Ten rozdíl mezi evropským a americkým pojetím dramatu je zkrátka drastický. Celkový dojem: 65 %. (18.08.2009)