Shadows of a Hot Summer
Režie:
František VláčilScénář:
Jiří KřižanKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Juraj Kukura, Marta Vančurová, Gustáv Valach, Gustav Opočenský, Karel Chromík, Jiří Bartoška, Zdeněk Kutil, Augustín Kubán, Ilja Prachař, Robert Lischke (více)Obsahy(1)
Je horké léto, dva roky po skončení druhé světové války. Mlčenlivý hospodář Ondřej Baran (J. Kukura) žije na osamělém statku v Beskydech se ženou Terezkou (M. Vančurová) a dvěma dětmi. Jen občas dojíždí do městečka v dolině za nákupy. Má mírumilovnou povahu a konfliktům s místními lidmi se zásadně vyhýbá. Jednoho dne se na jeho statku objeví skupina pěti banderovců. Ukrajinští nacionalisté, kteří mají na svědomí mnoho mrtvých civilistů, se po válce pokoušejí dostat do Rakouska. Jeden z nich je zraněný a než se uzdraví, musí se o ně Ondřej se ženou postarat. Kromě nich zadržují zabijáci na statku i lékaře (G. Valach), kterého musel Ondřej přivézt. Pokud by se muž pokusil přivolat pomoc, zaplatily by to životem jeho děti i s Terezkou. Zatímco policisté v městečku nemají o dění na statku tušení, Ondřej pochopí, že banderovci v zájmu vlastní bezpečnosti nakonec stejně všechny na statku pozabíjejí. A že se bude muset postavit sám proti přesile pěti vycvičených vrahů... Působivé drama scenáristy Jiřího Křižana a režiséra Františka Vláčila vzniklo v roce 1977. Kromě řady jiných ocenění získalo i Velkou cenu Křišťálový glóbus na XXI. MFF v Karlových Varech (ex aequo se sovětským filmem Bílý Bim, černé ucho). (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (195)
Další výborný Vláčil s perfektně dusnou atmosférou, která se podobá - ale nevyrovná - o pár let starší Adelheid, s výbornými herci (Juraje Kukuru jsem nikdy neměl moc rád, ale na to jsem si teď vůbec nevzpomněl, no a Gustáv Valach byl ještě lepší), Liškovou neselhávající hudbou... Skvělý snímek, ovšem ve srovnání se zmíněnou Adelheid o něco slabší a předvídatelnější, což je trochu škoda. ()
Stranou od vesnice žije na svém statku Ondřej Baran s milovanou ženou Terezkou, synem Lukášem a malou Petruškou, jejich poklidný život je narušen v okamžiku, kdy je přepadnou ozbrojení muži, vyžadují pomoc, jídlo, lékaře... Výborná volba spojit do filmového manželského páru půvabnou Martu Vančurovou se sympatickým Jurajem Kukurou, divák je jim od začátku nakloněn a jejich osud mu není lhostejný... Silný příběh s dusnou atmosférou, která je v samotném závěru k zalknutí... Viděno podruhé, hodnocení ponechávám tam, kde už roky je.. ()
Toto je přesně ten důvod, proč patří František Vláčil mezi nejlepší české režiséry všech dob. I pod tíhou rakoviny minulého režimu dokázal točit takto brilantní díla. Sice jsem tento film, viděný zrovna ve stínu horkého léta, nyní už neshledal tak napínavým jako při prvním zhlédnutí dávno před lety, nicméně stále je vyztužen překrásnou přírodou a věrným valašským nářečím. U snímků pana Vláčila se zkrátka o autenticitu nikdy bát nemusíte. 70% ()
Vlacil tocit filmy umel, mel vyborny cit. Bohuzel jeho poeticnost ci lyricnost neskutecne prevysuje nad epikou. To, ze nikdo nehledal doktora, ackoliv hlavni hrdina byl v castem kontaktu s cetnikem, nebo osetrovani Barana, kdyz v chalupe jeste byli dva banderovci film strasne degraduje a je duvod, proc dam vzdy prednost Kachynovi pred Vlacilem a takovemu Bergmanovi timto nesaha ani po kolena. Jinak je film ale pusobivy a ma " kule ". Vyborna Liskova hudba. ()
V době vzniku, kdy se filmový jazyk a řeč obrazů staly minimálným jevem Vláčil uchvacuje pečlivými kompozicemi a využitím nádherných exteriérů. Hlavně se mu však daří budovat tak hutnou a vygradovanou atmosféru, že se dá v tomto ohledu těžko srovnávat s jiným českým filmem (notný podíl na tom má také invenční až hypnotická hudba Zdeňka Lišky, která se hluboce zarývá pod kůži). Díky originální westernové stylizaci film neztrácí nic na svěžesti, i když ve srovnání s Vláčilovou předchozí tvorbou jde přeci jen o dost přímočarý příběh s jasným poselstvím, kterému chybí příznačná komplexnost. ()
Galerie (18)
Zajímavosti (9)
- Scéna, kde si Jiří Bartoška jako Banderovec bere nůž od Ondráše (Juraj Kukura) a bodá si nožem postupně mezi prsty, je podobná scéně ve filmu Vetřelci (1986). Ve filmu Vetřelci předvedl podobnou dovednost ve slavné scéně android Bishop. (Horryx)
- Jako exteriér bylo využito Karlovského fojtství. Postavil ho roku 1793 vyhlášený tesařský mistr Jan Žák, stavitel místního dřevěného kostela. Fojt Ján Bill, nechal budovu upravit tak, jak ji známe nyní. Fojt byl dědičný rychtář. V obci stojí i Karlovské museum, které by správně mělo být nazvané Karlovické (stejně tak fojtství), ale užitý tvar lépe odpovídá místnímu nářečí. (Brtniik)
- Natáčení probíhalo ve Velkých Karlovicích, Štramberku a ve Velkém Meziříčí. (Xell)
Související novinky
Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna
Strašnické divadlo se již od svého počátku snaží návštěvníkům nabídnout i jinou než divadelní produkci. Každý měsíc má své místo v programu promítání filmu a koncert. Až do konce této sezony povládne… (více)
Reklama