Shades of Fern
The Shadow of the Ferns
VOD (1)
Obsahy(1)
Kamarádi Rudy (M. Probosz) a Vašek (Z. Suszyński) jsou místním hajným (M. Macháček) přistiženi při skolení srnce. Hajného na místě zabijí a v lese zahrabou. Během svého nevyhnutelného útěku před spravedlností se následně dopouštějí dalšího násilí, ale jejich prvotní opojný pocit ze získané svobody vyprchává a hlásí se svědomí a strach… V roce 1930 překvapil Josef Čapek novelou, odlišujícím se od dvou předešlých samostatných próz svou epičností a baladickou sevřeností – "Stínem Kapradiny". Vznikal téměř současně s "Povídkami z jedné a druhé kapsy" Karla Čapka, v nichž lze sledovat zaujatost obou bratrů stejným tématem – kriminálním případem, pátráním po vinících a otázce viny a trestu. Po více jak padesáti letech se pak v roce 1984 dočkala vlastního filmového zpracování. Režisér František Vláčil nezůstal nic dlužen své pověsti básníka filmového obrazu a adaptace tohoto díla, jež do podoby filmového scénáře zpracoval spolu s Vladimírem Körnerem, nese všechny znaky jeho uměleckého rukopisu. Je filmovou poezií, symbiózou hlubokého filozofického a vpravdě humanistického myšlení s vynikající uměleckou formou, jejímž hlavním rysem je poetické vyjádření a výtvarná krása filmového obrazu... Na to, proč se režisér Vláčil obrátil právě k této předloze odpověděl v rozhovoru pro časopis Kino: „Už na střední škole jsem měl z české literatury rád dvě díla – Vančurovu "Marketu Lazarovou" a "Stín kapradiny" Josefa Čapka. Samozřejmě jsem netušil, že budu filmařem a jednou se k těmto dílům vrátím svou profesí. Scénář k filmu jsme napsali spolu s Körnerem před jedenácti lety a jsem rád, že ho mohu točit. Je to vlastně báseň, postavená sice na poměrně plytkém příběhu, který ale dává možnost rozvinout celou řadu myšlenkových proudů, jež ona vnějšková plytkost nijak nesvazuje. Podstata je v té platformě, z jaké pozice je příběh vyprávěn a co se z toho dedukuje. Ti dva chlapci, jednodušší a primitivní, z nichž jeden je citlivější a druhý tvrdý, tvoří jeden element. A proti nim příroda, která je zpočátku přijme, ale pak vyvrhne, když přestanou být jejím organickým pojivem…“ Za kamerou stál Vláčilův stálý spolupracovník František Uldrich a o hudbu s výrazným křídlovkovým motivem se postaral Jiří F. Svoboda, za níž byl oceněn na festivalu v Mariánských lázních. Do hlavních rolí režisér obsadil dva polské herce – Marka Probosze a Zbigniewa Suszyńského, kteří se českým divákům představili již v koprodukčním snímku Jiřího Svobody Zánik samoty Berhof (1983). (Česká televize)
(více)Recenze (67)
Poetický film, o tom, jak se hroutí lidské hodnotové žebříčky a osobnost lidí, kteří nemají co ztratit. První zločin byl nešťastnou náhodou, ale spustil řetězec dalších, nyní již záměrných a stále horších. Vynikající herecké výkony neznámých polských herců - Marka Probosze a Zbygniewa Suszynského umocňují autentictu. Kdyby ve filmu hrály známé české tváře, výsledek by asi tak přesvědčivý nebyl. ()
Čestná Vláčilova prohra. Převádět takto doslovně lyrismus románu do filmové řeči je práce předem odsouzena k neúspěchu. Zatímco v knize lze takto působivě budovat vnitřní svět dvou hrdinů pomocí subtilních slov a líčení krásy krajiny, mladík zmítající se v kocovině uprostřed louky a vyřvávající přírodě svoji nihilistickou obžalobu života vyvolává spíše zděšení. Stejně tak závěrečný monolog. Ne že by Vláčil ztratil jedinou myšlenku z románu, ale nedokázal pro ně najít adekvátní filmové vyjádření. ()
Cesta do pekla nemusí být provázena dobrými úmysly. 1) Film nabízí mnoho různých poetických obrazů lesa a krajiny._____ 2) Oceňuji krásný básnický jazyk Josefa Čapka, který chvílemi pronikl i do filmu. ... protože jsme blbci a krávové. 3) Nelíbí se mi postsynchrony ve velmi uměle působícím zvukovém prostoru._____ 4) Hvězdičku přidávám za fešné u nás neokoukané polské herce 25letého Marka Probosze (vrah Ruda Aksamit) a 23letého Zbigniewa Suszyńskego (Vašek Kala), kteří po celou dobu nesešli z obrazovky a drželi film na příjemné koukatelné úrovni._____ 5) Bohužel však neměli moc co hrát, jejich postavy jsou nevýrazně profilované a takové nijaké. Jejich motivace je za vlasy přitažená a jejich chování chvílemi nepříliš pochopitelné. Scénář Vladimíra Körnera a Františka Vláčila mě prostě nezaujal._____ 6) Ale nechci být příliš kategorický. Možná po opakovaném zhlédnutí změním názor a přijdu vláčilovské poetice více na chuť, jak se mi to už s jeho filmy dříve stalo. ()
Za ten strhující závěr v brambořišti a za monolog k hvězdné obloze nakonec musím dát i pátou hvězdičku a Stín kapradiny zařadit k Vláčilovým sice méně nápadným, přesto však vynikajícím filmům. Scénář čekal na realizaci od roku 1968 a Vladimír Körner si myslí, že mu to uškodilo, protože se hodně změnilo a poetika té doby byla v mnohém jiná než poetika roku 1984. Dnes se na to ovšem můžeme dívat zase jinak. Z našeho pohledu tehdejší velký rozdíl šestnácti let už tolik neznamená. Příběh, to je vlastně téměř gangsterská historka s filozofickým přesahem (opět lze použít přirovnání k Malickovým filmům a nebude to ani trochu směšné), dobře zahraná, nesmírně krásně natočená a s výbornou Svobodovou hudbou. Ano, pomalé to je, ale to je dobře. ()
František Vláčil ve své režijní filmografii snad ani jednou nešlápl vedle. Platí to i o adaptaci stejnojmenného románu Josefa Čapka, který si Vláčil přál mnoho let převést na filmové plátno. S pomocí osvědčených spolupracovníků (scénárista Vladimír Körner, kameraman František Uldrich) vzniklo další vynikající baladické dílo, které musí zákonitě skončit neúprosně. K tomu slouží naprosto ojedinělý casting v podání dvou mladých polských herců, kteří působí neotřele a svěžím způsobem. Interakce mezi nimi je více než úžasná, bez nadsázky se dá hovořit o jejich silném citovém pnutí. Stín kapradiny jako jiné Vláčilovy filmy vyžaduje plné divácké nasazení, o to více se vám zapíše do mysli. V mém případě především právě oněmi pohlednými mladíky. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (4)
- Navzdory roku výroby se tento snímek dostal do československých kin teprve v lednu 1986. (charles3)
- Režisér Vláčil se snažil natočit tento film už od začátku 70. let, ale ústřední dramaturg Barrandova Toman každý jeho pokus zamítl. Možnost realizace filmu se naskytla až po odchodu Tomana z Barrandova v roce 1982. (raininface)
- Režiséru Vláčilovi bylo při natáčení filmu špatně, proto jej za něj dodělával kameraman s pomocným režisérem. (raininface)
Související novinky
Cyklus filmů českého génia stříbrného plátna
Strašnické divadlo se již od svého počátku snaží návštěvníkům nabídnout i jinou než divadelní produkci. Každý měsíc má své místo v programu promítání filmu a koncert. Až do konce této sezony povládne… (více)
Reklama